Klasifikace námořních plavidel

Obvykle se zabýváme vzduchem – v tomto příspěvku si uděláme krátkou „vodní exkurzi“. V dnešních světových námořnictvech se nachází mnoho různých lodí. Všechny mají různé využití a některé klasifikace jsou výhradně pro určité země. Různé země vložily své úsilí do různých druhů lodí a některé investovaly téměř do všech. Pro čtenáře se základními znalostmi se pokusíme vnést trochu světla do této klasifikace. V tomto článku se budeme zabývat různými typy hladinových a ponorných plavidel a tím, jaká námořnictva je provozují. První loď na seznamu:

Za fregaty se obvykle považují lodě o hmotnosti nad 3000 tun. Jejím úkolem je chránit ostatní lodě své úderné skupiny, přičemž hlavní součástí této odpovědnosti je ochrana před nepřátelskými ponorkami. Fregata nemá žádnou skutečnou definici, což znamená, že mají podobnost s korvetami, torpédoborci a dokonce i křižníky. Přímořské bojové lodě jsou některými považovány za fregaty.

Korvety

Korveta je malá válečná loď s lehkou výzbrojí. Díky tomu a vysoké manévrovatelnosti se skvěle hodí na menších mořích, například v Rudém moři, což je důležitý důvod, proč je – spolu se srovnatelně nízkou cenou – provozuje mnoho světových námořnictev (jen pro příklad: Argentina, Bangladéš, Brazílie, Bulharsko, Čína, Dánsko, Egypt, Indie, Indonésie, Írán, Izrael, Itálie, Pákistán, Filipíny, Německo, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Jižní Korea, Švédsko, Turecko… Vzhledem k tomu, že Rusko je spojeno s mnoha menšími moři, hodně investovalo do korvet a je největším provozovatelem korvet na světě.

Ničitelé

Ničitelé patří díky svému širokému využití mezi hojně využívané lodě na světě. Díky kombinaci velké palebné síly a vysoké odolnosti jsou ideální jak pro války, tak pro eskortní a (jiné) mírové operace. Název „torpédoborec“ pochází z rusko-japonské války na počátku 20. století, kde byly pojmenovány „torpédový torpédoborec“. Dnes jsou po křižníku nejtěžšími hladinovými bojovými plavidly.

Křižníky

Křižníky – Křižník je ze všech nejsilnější. Je postaven tak, aby měl velkou palebnou sílu a dokázal zlikvidovat vše, čemu může jeho úderná skupina čelit. Vzhledem k vysoké ceně a úzkým možnostem plnění úkolů je provozují pouze USA, Rusko a Peru (staré lodě). Hranice mezi křižníky a torpédoborci není příliš zřejmá vzhledem k tomu, že některé z nových torpédoborců (například DDG-1000) mají větší palebnou sílu než některé křižníky.

Omfibijní útočné lodě

Tyto lodě jsou válečné lodě sloužící k podpoře pozemních jednotek v podobě munice, dopravy, doplňování paliva do vozidel a k jejich ochraně před přilétajícími nepřátelskými letouny a hladinovými plavidly. Většina z nich má jak vrtulníkovou palubu (z níž mohou vystupovat letouny VTOL, jako je F-35, tak i vrtulníky), tak dobrou palubu, kde lze udržovat a opravovat malá obojživelná plavidla. Některé z nich jsou považovány za letadlové lodě, například japonská letadlová loď Izumo byla přejmenována na „vrtulníkový torpédoborec“, i když vypadá jako letadlová loď.

Letadlové lodě

Definice letadlové lodi zní: „Velké námořní plavidlo určené jako mobilní letecká základna s dlouhou plochou palubou, na které mohou startovat a přistávat letadla na moři“. Stejně jako definice říká, že se používá jako námořní základna a operační středisko letadel. Letadlové lodě jsou největší vojenské lodě na světě, některé z nich váží přes 100 000 tun a mohou pojmout téměř 6 000 mužů. Alternativní název letadlových lodí je Supercarrier, což je označení pro letadlové lodě vážící více než 66 000 tun. Jedinou zemí, která provozuje více než 2 letadlové lodě, jsou v současnosti Spojené státy (10 aktivních).

Litorální bojové lodě

Litorální bojová loď – malá třída lodí specializovaná na operace v zónách s velmi mělkými vodami, kde nelze použít jiné, větší lodě. Pod tímto názvem je jich v provozu pouze několik a všechny patří námořnictvu USA. Podle webových stránek námořnictva Spojených států jsou LCS „zamýšleny jako síťově propojené, agilní, skryté hladinové bojové lodě schopné porazit protipřístupové a asymetrické hrozby v pobřežních vodách“. Byly také postaveny jako doplněk pro nové DDG-1000 a budoucí křižníky. Americké pobřežní bojové lodě jsou někdy považovány za velké korvety.

Ponorka – útočná

Útočná ponorka je typ ponorky určený k likvidaci jiných ponorek a hladinových lodí. Všechny používají k lovu své kořisti torpéda a některé používají křižující střely ve VLS, aby měly ještě větší dosah na cíle. Díky své nízké viditelnosti se skvěle hodí k ochraně přátelských lodí a ke shromažďování informací o nepříteli.

Ponorka – balistická střela

Tento typ ponorek je specializován na vyplutí na moře, ukrytí a následné odpálení SLBM s jadernými (nebo konvenčními) hlavicemi k likvidaci strategicky důležitých nepřátelských cílů. Schopnost druhého úderu měla během studené války zajistit „nepoužití jaderných zbraní jako první“. Strategické ponorky jsou tradiční – avšak nákladnou – metodou zajištění schopnosti druhého úderu. Druhou by bylo „spuštění na výstrahu“. Nové jaderné ponorky mohou zůstat na moři celé měsíce a v každém okamžiku jsou schopny odpálit raketu hromadného ničení ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Z tohoto důvodu mají všechny moderní balistické raketové ponorky jako zdroj energie jaderné reaktory, které jim poskytují téměř „neomezený“ dolet.

Ponorka – křižující raketa

Křižující raketová ponorka je ponorka, která může odpalovat rakety s plochou dráhou letu (SLCM). Mají extrémní palebnou sílu, například křižující raketová ponorka třídy Ohio může vypustit 154 křižujících raket bez nutnosti doplnění paliva ani přezbrojení. Dřívější typy křižujících raketových ponorek se musely před odpálením raket vynořit, ale tento problém byl odstraněn a nyní mohou své rakety odpálit, aniž by byly viditelné pouhým okem.

Země používající různé typy lodí (tato informace se může změnit):

Typ:	Země je provozující:	Příklad lodi:
Frigate	United States, Australia, Canada, China, Croatia, Denmark, Germany, India, Iran, Italy, Malaysia, Myanmar, Netherlands, New Zealand, Norway, Pakistan, Philippines, Romania, Russia, Singapore, South Africa, Spain, Turkey, Taiwan, United Kingdom.	Indian Shivalik-class UK Type 23-class
Amphibious assault ship	United States, France, Russia, South Korea, Spain, Australia, United Kingdom.	French Mistral-class US Wasp-class.
Destroyer	United States, United Kingdom, Italy, France, Canada, India, China, Japan, South Korea, Russia.	Chinese Navy’s Luyang II-class US Arleigh Burke-class
Aircraft carrier	United States, India, Italy, China, Spain, France, Russia, Brazil, Thailand.	US Nimitz-class Brazilian Clemenceau-class
Littoral combat ship	United States	US Freedom-class US Independency-class
Cruiser	United States, Russia, Peru	US Ticonderoga-class Russian Slava-class
Corvette	United States, Argentina, Bangladesh, Brazil, Bulgaria, China, Denmark, Germany, Egypt, India, Indonesia, Iran, Israel, Italy, Pakistan, the Philippines, Poland, Portugal, Romania, Russia, South Korea, Sweden, Turkey.	Swedish Visby-class Argentinian Espora-class
Attack submarine	United States, Russia, India, France, China	US Virginia-class French Rubis-class
Ballistic missile submarine	United States, France, China, Russia, United Kingdom.	French Le Triomphant-class Russian Borei-class
Cruise missile submarine	United States, Russia, United Kingdom, Israel, India, China.	US Ohio-class Israeli Dolphin-class

Norfolk Naval base in Virginia (US) is the largest American naval station where many of the US Navy’s vessels are stationed. Explore the Norfolk Naval Base here: https://goo.gl/maps/bHoh8

As can be seen, many of the definitions go into each other with some ships belonging to several of them (for instance the LCSs). The definitions are no „rules“ but more like general guidelines to get some kind of system and organisation. Of course, the ships of the same classification can differ a lot due to age, cost and the environment they are built for. What can be seen is that the smaller ships with larger areas of use are present in many navies, whereas the bigger navies with bigger financial support have ships that are both bigger and built for specific tasks. One country like that is the United States which has ships belonging to every group presented in this article.

Additional Reading:

• Read a three-part series about aircraft carriers here.
• Read about the F-35 that can be used on Amphibious assault ships due to its STOVL properties here.
• Read the story of Russian aircraft carriers here.

An overview for orientation of the text above: