Kolik prstenů mohli Kobe Bryant a Shaq získat, kdyby nebylo sporu?

Zprávy o sváru mezi Kobem Bryantem a Shaquillem O’Nealem opět vystrčily růžky, protože bývalý Laker a spoluhráč Bryanta a O’Neala Robert Horry řekl ruským médiím, že vina za spor padá na Phila Jacksona.

To vyvolává otázku, kolik prstenů mohli tito dva vyhrát, kdyby nebylo sváru. Bylo by snadné jen promítnout nespočet šampionátů a říci, že by jich získali ani ne šest, ani ne sedm, ani ne osm…

Je tu však ještě jedna myšlenka. Co takhle nezískat žádné? Je to stejně proveditelné.

O’Neal se stal nejlepším hráčem světa ještě předtím, než se Kobe Bryant stal Lakers, ale přesto nevyhrál žádný prsten. Při jeho jediné cestě do finále ho zaživa sežral Hakeem Olajowon.

To neznamená, že by nehrál dobře. Hrál. Jenže Olajuwon hrál skvěle.

To byla úroveň, které O’Neal v playoffs nikdy nedosáhl, dokud Jackson (údajně) nezavedl spor.

O’Neal má při všech svých výstřelcích a někdy až dětinském chování „chybu“. Je to v podstatě milý chlapík. Nemá instinkt „zabijáka“. Nemá ten vrozený „vztek“, to rozhořčení, které se třese při představě, že by si někdo, kdokoli dovolil věřit, že si zaslouží být na stejném hřišti.

To neznamená, že „hodný“ a „zabiják“ nemohou jít dohromady. Někteří hráči mají takový přepínač, který dokážou přepnout, když vstoupí na hřiště nebo kurt.

Kobe Bryant se zdá být typem člověka, který má problém ho vypnout. Možná se mýlím, ale Bryant mi připadá jako typ člověka, kterého kdybyste na dálnici předjeli, musel by se před vás vrátit.

Takže, co se stane, když přijde tenhle hyperkonkurenceschopný osmnáctiletý kluk s veškerým sebevědomím a schopnostmi na světě a žádnými zkušenostmi a začne „přebírat“ tým a O’Neal, ten obrovský klaun, se prostě posadí na zadní sedadlo?

To není výtka vůči Kobemu, to je výtka vůči tomu, že je mu 18 let. Nebo 19. Nebo 20. Nebo kohokoli mladšího 25 let.

Jestliže je vám méně než 25 let, neberte to jako urážku. Až vám bude přes čtyřicet, ohlédnete se za sebou, když vám bylo 22 let, a řeknete si: „Byl jsem pěkně blbej kluk!“. Pokud ne, znamená to jen, že jste nikdy nedospěli.

Rád říkám, že existují tři fáze učení: Nejprve nevíte nic. Pak víte všechno. Pak už nevíte nic. Teprve když se dostanete do fáze, kdy znáte všechny věci, které neznáte, nevíte vlastně nic.

Jackson potřeboval najít způsob, jak dostat člověka, který by měl sedět na místě řidiče, ze zadního sedadla a člověka, který by měl sedět na místě spolujezdce, z místa řidiče.

Pokud se mu nikdy nepodaří získat soupeře, získáte Kobeho jako teď, jen bez vyzrálosti jako teď. Místo toho, aby házel 25 střel za zápas, by jich házel 35 za zápas. Místo aby ignoroval Andrewa Bynuma víc, než by měl, ignoroval by nejlepšího ofenzivního centra od dob Wilta Chamberlaina a ignoroval by ho v jeho nejlepších letech.

Souboj vytěžil ze Shaqa maximum a byla to jediná věc, která Kobeho alespoň do jisté míry postavila na jeho místo. Jistě, mohli spolu dobře vycházet i bez sváru, ale možná by nevyhráli žádný prsten.

Myslete si, že jsem blázen. Je to jen taková myšlenka. Možná ten muž s 11 tituly ví, co dělá.