Králičí nora: Když léky vedou k nárůstu hmotnosti
Mnoho léků, včetně antidepresiv, antipsychotik, stabilizátorů nálady, kortikosteroidů, beta-blokátorů, hormonální antikoncepce, inzulínu, a dokonce i léků na alergii, jako je difenhydramin (Benadryl), způsobuje u vnímavých pacientů nárůst hmotnosti – dokonce značný nárůst hmotnosti. Mnohem více léků vede k nárůstu hmotnosti než k jejímu poklesu. Zpočátku existovaly pouze neoficiální zprávy o přibývání na váze u léků na předpis, ale rozsah tohoto problému byl vymezen, když Allison a jeho kolegové před téměř 15 lety provedli rozsáhlou rešerši literatury (Cheskin et al, 1999; Allison et al, 1999) a zjistili, že přibývání na váze související s léky je lékaři „nedostatečně rozpoznáno“ a někdy vede k tomu, že pacienti nedodržují léčbu.
Kolik je někdo ochoten přibrat, když užívá léky? Tuto otázku položili Sansone a jeho kolegové vzorku populace více než 200 lidí ze Středozápadu, žijících na předměstí (a především žen) v ordinaci primární péče. V případě zdravotního nebo psychiatrického stavu, který neohrožuje život, by tento vzorek akceptoval přibrání na váze přibližně 5,5 kilogramu. Pokud se jednalo o zdravotní nebo psychiatrický stav ohrožující život, byli lidé schopni tolerovat nárůst hmotnosti o 13 kilogramů a více. Za zmínku však stojí, že v tomto konkrétním vzorku více než 5 % lidí nebylo ochotno přibrat na váze.
Jinými slovy, pro některé je jakýkoli přírůstek hmotnosti nepřijatelný bez ohledu na účinnost předepsaných léků. Pro jiné to však není jen otázka estetiky: přírůstek hmotnosti vyvolaný léky může vést k závažným metabolickým poruchám, jako je inzulínová rezistence, hypertenze, abnormální hladina krevních lipidů, a u geneticky citlivých osob dokonce k zjevné cukrovce 2. typu. To je zvláště časté u tzv. antipsychotik druhé generace.
Medikamenty mohou způsobit zvýšení hmotnosti krátkodobě (během prvních 8 až 12 týdnů) i dlouhodobě (několik měsíců až rok), uvádí Hasnain a Vieweg v časopise Postgraduate Medicine (2013.) Existuje předpoklad, že ti, kteří přiberou během prvních několika týdnů léčby, budou s větší pravděpodobností přibírat i nadále, ačkoli některé léky, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), vedou zpočátku k určitému úbytku hmotnosti, ale nakonec v průběhu roku přibývají na váze.
Proč některé léky způsobují přibývání na váze? Existuje několik faktorů a čím více mechanismů se na nich podílí, tím je pravděpodobnější, že dojde k přírůstku hmotnosti. Například některé léky mohou způsobit zvýšení chuti k jídlu právě blokádou receptorů. Wysokiński a Kloszewska v nedávném článku v časopise Journal of Advanced Clinical Pharmacology (2014) podali přehled složitého hormonálního systému, který se podílí na krátkodobém nasycení a dlouhodobém ukládání energie. Tito autoři uvádějí, že blokáda histaminu H1 a antagonismus serotoninových receptorů 5-HT2C jsou zodpovědné za přírůstek hmotnosti, který je pozorován u antipsychotik, jako je klozapin (Clozaril), olanzapin (Zyprexa), quetiapin (Seroquel) a risperidon (Risperdal), a také u antidepresiv, jako jsou některá SSRI, především u paroxetinu (Paxil).
Protože lék, jako je aripiprazol (Abilify), používaný především k léčbě psychóz, ale nyní také prodávaný (a velmi propagovaný v televizi) jako doplněk léčby deprese, je spíše částečným agonistou než antagonistou, je obecně považován za hmotnostně neutrální a někdy může být nahrazen těmi, které způsobují největší nárůst hmotnosti, jako jsou klozapin a olanzapin. Blokádu receptorů H1 mají na svědomí také antidepresiva, jako je mirtazapin (Remeron) a trazodon (Desyrel), nebo antihistaminikum, například hydroxamin (Vistaril).
ZÁKLADY
- Co je psychofarmakologie?
- Najděte terapeuta v mém okolí
Jiné léky zvyšují chuť k jídlu přímým účinkem na mnoho hormonů podílejících se na regulaci chuti k jídlu, včetně leptinu, ghrelinu a inzulinu. Například některá antipsychotika (např. klozapin a olanzapin) rovněž blokují působení leptinu, což vede ke zvýšené, ale neúčinné hladině tohoto hormonu (leptinová rezistence) a hromadění tukové tkáně. Jak antipsychotika, tak antidepresiva mohou také ovlivňovat hladinu inzulinu, čímž vzniká stav inzulinové rezistence a dokonce zvýšené riziko diabetu 2. typu. Wysokiński a Kloszewska však upozorňují, že změny těchto hormonů mohou být spíše sekundární než příčinou přibývání na váze.
Někdy léky neovlivňují chuť k jídlu, ale mohou spíše změnit (tj. snížit) klidovou rychlost metabolismu člověka, a tím způsobit přibývání na váze. To bylo pozorováno u starších tricyklických antidepresiv, jako je imipramin (Tofranil). Dále tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α) je cytokin, který může vést ke zvýšení hmotnosti také u některých antipsychotik, jako je klozapin a olanzapin, ale také u lithia, amitriptylinu (Elavil) a mirtazapinu. Wysokiński a Kloszewska uvádějí, že aktivace tohoto systému TNF-α se zřejmě objevuje na počátku léčby a nakonec by se mohla stát citlivým markerem toho, že dojde k přírůstku hmotnosti.
Další mechanismy vedoucí k přírůstku hmotnosti zahrnují pití vysoce kalorických nápojů kvůli suchu v ústech, které může léky doprovázet, nebo dokonce prodloužení doby spánku v důsledku sedativních účinků léků, a tedy menšího výdeje energie. Někdy pacienti užívají několik léků najednou a souběžné léky se mohou vzájemně ovlivňovat tak, že zvyšují přírůstek hmotnosti. K rozdílům v účincích léků na hmotnost dále přispívá etnický původ, pohlaví a věk. Některé studie například uvádějí, že přibývání na váze je častější u žen a pravděpodobnější u osob se sklonem k nadměrné hmotnosti obecně.
Psychofarmakologie Základní čtení
Mnoho z těchto mechanismů zahrnuje mutace v konkrétních genech a nakonec genomické studie povedou ke konkrétnějším individuálním doporučením pro pacienty. Podle Altara a spol. píšících v časopise International Review of Psychiatry (2013) jsou například někteří pacienti „špatní metabolizátoři“ a někteří „ultra rychlí metabolizátoři“
Dolní řádek: Přírůstek hmotnosti se může objevit v krátkodobém i dlouhodobém horizontu a může narušit dodržování léčby. Lékaři by měli pacienty pečlivě sledovat, zda nedochází ke změnám souvisejícím s hmotností a metabolismem, a také je vzdělávat v oblasti zdravého životního stylu, tedy stravy a pohybu. It is often possible to switch to a more weight neutral medication or be able to lower the dose of the offending medication. Eventually, there will be more widely available genetic screenings that will lead to individualized recommendations.
