Loi Krathong
Loi Krathong prý kdysi v království Sukhothai zahájila dvorní dáma jménem Nopphamat. Dnes je však známo, že příběh o Nopphamat pochází z básně napsané v raně-bangkokském období. Podle krále Ramy IV. z roku 1863 se jednalo o bráhmanský (hinduistický) svátek, který si thajští buddhisté v Thajsku upravili na počest Buddhy, prince Siddhárthy Gautamy. Svíčka uctívá Buddhu světlem, zatímco odplouvající krathong symbolizuje zbavení se veškeré nenávisti, hněvu a nečistot. Lidé si někdy stříhají nehty nebo vlasy a jejich odstřižky pokládají na krathong jako symbol odpoutání se od minulých prohřešků a negativních myšlenek. Mnozí Thajci krathongem děkují bohyni vody, hinduistické bohyni Gangy, Phra Mae Khongkha (thajsky: พระแม่คงคา).
Soutěže krásy, které festival doprovázejí, jsou známé jako „Soutěže královen Nopphamat“. Podle legendy zapsané na básni byla Nang Nopphamat (thajsky: นางนพมาศ; alternativně se píše jako „Noppamas“ nebo „Nopamas“) chotí krále Sukhothai Sri Indraditya (který je známý také jako Phra Ruang) ze 13. století a údajně jako první splavila zdobený vor. Tato pověst však mohla být vymyšlena až na počátku 19. století. Neexistují žádné důkazy o tom, že by Nang Nopphamat někdy existovala. Faktem naopak je, že žena tohoto jména byla hlavní postavou románu, který vyšel na konci vlády krále Ramy III. kolem roku 1850 n. l. Její postava byla napsána jako návod pro všechny ženy, které se chtěly stát státními úřednicemi.
Loi Krathong pravděpodobně pochází z Angkoru v(Khmerské říši), nikoli ze Sukhothai. V Bayonu, chrámu postaveném králem Jayavarmanem VII. ve 12. století, jsou na chrámu vyobrazeny výjevy Loi Krathong. Na základě tohoto basreliéfu je v horní úrovni vyobrazena královna, která sídlí na lodi, aby splula krathong v řece, zatímco dole je zobrazeno šest dalších královských konkubín, z nichž některé drží krathong a věnují ho na břehu řeky v podobné tradici, jaká se praktikuje v dnešní Kambodži, Thajsku a dalších zemích jihovýchodní Asie.
Nedávno bylo přijato, že Loi Krathong v Thajsku je festivalem smíšeným a kombinujícím tři významné kulturní festivaly z Bondet Bratib khmerské říše, vodní lucerny v Číně a festivalu Kartik Purnima slaveného ve východním státě Odisha v Indii. Tento festival se nazývá Boita Bandana a slaví se v den Kartik Purnima neboli v den úplňku měsíce Kartik (což odpovídá říjnu až listopadu) v odiánském kalendáři. Slavnosti Loi Krathong se obvykle slaví v období, které odpovídá Kartik Purnima. Odisha being part of the ancient Kalinga which had strong maritime trade relation with south east Asia, the similarities in all these festivals may not be coincidental.
Kelantan in Malaysia celebrates Loi Krathong similarly, especially in the Tumpat area. The ministry in charge of tourism in Malaysia recognizes it as an attraction for tourists.
Yi PengEdit
Loi Krathong coincides with the Lanna (northern Thai) festival known as Yi Peng (Thai: ยี่เป็ง). Yi means ‚two‘ and peng means a ‚full moon day‘. Yi Peng označuje den úplňku ve druhém měsíci podle lunárního kalendáře Lanna (dvanáctý měsíc thajského lunárního kalendáře). Svátek je myšlen jako čas na vykonání zásluh (thajsky: ทำบุญ; RTGS: tham bun).
Do vzduchu se vypouštějí roje nebeských luceren (thajsky: โคมลอย; RTGS: khom loi), doslova: „plovoucí lucerny“. Khom loi jsou vyrobeny z tenké látky, například rýžového papíru, natažené na bambusovém nebo drátěném rámu, ke kterému je připevněna svíčka nebo palivový článek. Když se palivový článek zapálí, vzniklý horký vzduch se zachytí uvnitř lampionu a vytvoří dostatečný vztlak, aby se khom loi vznesl k nebi.
Podle deníku Bangkok Post je spojení lampionů s listopadovými oslavami poměrně novým jevem, který se datuje do prvního desetiletí 21. století, kdy jej zavedly místní úřady pro cestovní ruch.
Protože představují nebezpečí pro prolétající letadla a „…mohou způsobit škody na důležitých místech v oblasti, jako je Velký palác , chrámy a vládní úřady,…“, podléhají khom loi stále častěji vládním omezením. V Chiang Mai úřady ve dnech 3.-4. listopadu 2017 zrušily 78 letů na letiště Chiang Mai a z něj. Dalších 79 letů bylo přeloženo na jiný termín. Navzdory těmto opatřením byly později v prostorách letiště nalezeny zbytky více než 100 lampionů. V Bangkoku je veřejnosti používání zábavní pyrotechniky a nebeských lampionů zcela zakázáno. Porušovatelům hrozí tři roky odnětí svobody a/nebo pokuta ve výši 60 000 bahtů. Sto devadesát mol na řece Chao Phraya bude otevřeno pro veřejnost, aby na nich mohla pouštět své krathongy. V roce 2018 bylo na třech letištích zrušeno nebo přeloženo až 158 letů a v Bangkoku bylo uzavřeno 88 mol.
Během festivalu někteří lidé také zdobí své domy, zahrady a chrámy khom fai (thajsky: โคมไฟ), složitě tvarovanými papírovými lampiony, které nabývají různých podob. Khom thue (thajsky: โคมถือ) jsou lampiony, které se nosí zavěšené na tyči, khom khwaen (thajsky: โคมแขวน) jsou závěsné lampiony a khom pariwat (thajsky: โคมปริวรรต), které se umísťují u chrámů a které se otáčejí díky teplu svíčky uvnitř. Nejpropracovanější oslavy Yi Peng jsou k vidění v Chiang Mai, starobylém hlavním městě bývalého království Lanna, kde se nyní slaví Loi Krathong i Yi Peng současně a výsledkem jsou světla plovoucí na vodě, světla zavěšená na stromech/budovách nebo stojící na zdech a světla plující na obloze. Tradici Yi Peng převzaly v 16. století také některé části Laosu.