Lyle Lovett

Lyle Lovett, celým jménem Lyle Pierce Lovett, (narozen 1. listopadu 1957, Klein, Texas, USA), americký zpěvák a skladatel, který svými vtipnými texty a využíváním různých hudebních žánrů vytvořil jedinečný pohled na country hudbu.

Lovett strávil svá raná léta poslechem především country a blues, inspirací mu byli Hank Williams, Willie Nelson, Nat King Cole a Ray Charles. Po získání titulů z žurnalistiky a němčiny na Texas A&M University v roce 1982 strávil Lovett několik let v zahraničí. Během koncertu v Lucembursku se seznámil s kapelou, která se stala jádrem jeho Large Bandu, a v roce 1984 natočili demo album, které vedlo k jeho prvnímu velkému nahrávacímu kontraktu.

Lovett si svým prvním albem Lyle Lovett (1986) vytvořil pevné countryové zázemí a díky mnoha žánrovým odklonům od tradičních countryových témat a instrumentace si stále získával nové fanoušky. Následující desky – Pontiac (1988), Lyle Lovett and His Large Band (1989), která získala cenu Grammy za nejlepší mužský country vokální výkon, Joshua Judges Ruth (1992), I Love Everybody (1994) a The Road to Ensenada (1996), která získala Grammy za nejlepší country album – souhrnně ukázaly škálu emocí a intelektuální hloubku, s jakou se v hudebním průmyslu obvykle nesetkáváme. Lovett důsledně posouval hranice tím, že odmítal psát hudbu, kterou by bylo možné snadno zařadit. Mezi jeho pozdější alba patří Step Inside This House (1998), na kterém se věnoval umělcům, kteří ho inspirovali, My Baby Don’t Tolerate (2003), It’s Not Big It’s Large (2007), Natural Forces (2009) a Release Me (2012).

Lovett hrál také ve filmech jako The Player (1992), Short Cuts (1993), Ready to Wear (1994) a The Open Road (2009). V roce 1996 se objevil v televizním filmu Bastard z Karolíny a později měl stálou roli v seriálu The Bridge (2013-14). Plachý a od přírody nenápadný Lovett se dostal do centra pozornosti médií v roce 1993, kdy se po pouhých měsíčních námluvách oženil s herečkou Julií Roberts; pár se rozešel smírně v roce 1995.