Méně mluvte, více naslouchejte – PsychAlive

Méně mluvte, více naslouchejte

Nejúčinnější způsob, jak se cítit blíže svému partnerovi, je ve vaší moci.

Ať už se pár potýká s jakýmikoliv problémy, existuje jedna dovednost, na které může každý zapracovat, aby výrazně zlepšil svůj vztah; tou je naslouchání. Nedávné studie spojují pozorné naslouchání s lepším zvládáním problémů a vyšší spokojeností ve vztahu u párů. To opravdu není žádné překvapení, protože aktivní naslouchání dává člověku pocit, že se o něj stará a zná ho. A já tvrdím, že to, že nás partner zná, je jedním z nejpodstatnějších prvků zamilovanosti.

A přesto všichni v různé míře v tomto jednoduchém úkolu selháváme. Možná jsme si v dnešní technologické době zvykli rozdělovat svou pozornost více než kdy dříve. Mnozí z nás jsou málokdy plně přítomni. Možná jsme si všimli, že bez ohledu na to, co se děje v rozhovoru, pípnutí našeho telefonu má nějakým způsobem přednost. Dobré je položit si otázku: Jak často se přistihneme, že říkáme: „Počkejte chvilku, někdo mi volá“ nebo „Promiňte, ale musel jsem odpovědět na zprávu?“

Další otázka, kterou je třeba si položit, zní: Když odložíme rozptýlení, jak dobře nasloucháme? Mnozí z nás si myslí, že při rozhovoru s partnerem nasloucháme, ale často jen čekáme na svou příležitost promluvit nebo odpovědět. V jistém smyslu komunikujeme se svými vlastními myšlenkami a odpověďmi, ale ve skutečnosti se nevztahujeme k druhé osobě a k tomu, co se nám snaží sdělit.

Dobrá zpráva je, že pozorné naslouchání je dovednost, kterou můžeme trénovat a zlepšovat se v ní, a je to mocný nástroj k tomu, abychom se cítili blíže a více propojeni se svým partnerem. Zde je pět způsobů, jak se stát lepším posluchačem.

1. Všímavé naslouchání. Ptejte se

Jednou z věcí, kterou na začátku vztahu děláme často, ale která má tendenci ustupovat do pozadí, když někoho lépe poznáme, je kladení otázek. Přitom člověk neustále roste, mění se a děje se v něm spousta věcí, které si zaslouží naši zvědavost. Když přestaneme projevovat zájem, ztrácíme živou stránku našeho vztahu, která nás s druhým člověkem sblížila, a může to umrtvit jeho vztah k nám. Jak nepřekvapivě zjistila jedna z nedávných studií, kladení otázek způsobuje, že nás mají lidé více rádi.

Ptát se partnera na sebe je tedy snadný způsob, jak se spojit jak s danou osobou, tak s naším vlastním citem k ní. Dnes již slavná studie Arthura Arona zjistila, že položení určitého souboru 36 otázek může urychlit pocity lásky a spojení mezi dvěma cizími lidmi. Tato metoda byla rozšířena a používá se jako nástroj ke sbližování párů a posilování přátelství. V jakémkoli vztahu můžeme kultivovat kladení otázek, které člověka vylákají ven nebo mu umožní vyprávět jeho příběh, a je vědecky prokázáno, že to vztah posiluje.

2. Pauza

Když se partnera zeptáme, aby se nám otevřel, musíme si také udělat čas na vyslechnutí odpovědi. Zdvořilé „Jaký jsi měl den?“, zatímco současně házíme prádlo do pračky nebo kontrolujeme Instagram, nebude mít velký dopad. Místo toho bychom si měli vyhradit čas, kdy můžeme rozptýlení co nejlépe odložit stranou. Třeba dát telefon na tichý chod nebo odložit nádobí, které jsme sušili. Měli bychom se ujistit, že navazujeme oční kontakt a fyzicky se stavíme tak, abychom dali najevo, že si děláme přestávku na navázání kontaktu. Tím dáváme najevo, že nám záleží na tom, co nám dotyčný chce říct, a že je pro nás prioritou.

3. Nalaďte se

Fyzické naladění tím, že se posadíme, otočíme se k dotyčnému a navážeme oční kontakt, jsou důležité způsoby, jak dát dotyčnému pocit bezpečí, aby se mohl otevřít. Při tom je důležité, abychom věnovali pozornost slovům, která používají, řeči jejich těla a intenzitě jejich řeči. Je neuvěřitelně snadné ztratit se ve své vlastní hlavě a samozřejmě budeme mít myšlenky a postřehy, když druhá osoba mluví. Přesto je důležité nepřerušovat a skutečně nechat osobu dokončit, co má na srdci. Je čas podělit se o to, co máme na srdci, ale měli bychom se opravdu snažit věnovat pozornost a vyslechnout druhou osobu tak, jak bychom chtěli, aby nás vyslechla.

4. Jaké jsou naše cíle? Reflektujte

Když komunikujeme, je cenné reflektovat zpětně to, co druhá osoba říká. Je v pořádku zeptat se dále na některé věci, které řekl, a objasnit, když mu zcela nerozumíte nebo mu nerozumíte. Mělo by se jednat o proces, který není odsuzující, a neměli bychom se snažit změnit způsob, jakým se na věci dívají. Měli bychom se snažit dát najevo, že naším cílem je porozumět jejich myšlenkám, pocitům a zkušenostem odděleně od našich vlastních.

5. Jak se chovat? Vcítit se

Když nasloucháme svému partnerovi, je tak snadné vymýšlet protiargumenty, snažit se řešit jeho problémy nebo mu vysvětlovat, proč se mýlí. Pravděpodobně máme několik dobrých připomínek. Měli bychom si však udělat cvičení a pokusit se podívat jejich očima na to, jak něco cítí nebo prožívají. Je to dar, když si dokážeme uvědomit, že zkušenost našeho partnera je jedinečná a zcela odlišná od té naší. Možná nebudeme schopni plně pochopit jejich zkušenost, protože ji filtrujeme skrze svou vlastní nezávislou zkušenost. Čím více se budeme snažit pochopit jejich úhel pohledu, tím více se dokážeme vcítit a soucítit s tím, co prožívají odděleně od nás.

Ačkoli tento proces může znít jednostranně, je to skutečně praxe, která odměňuje obě strany. Zpočátku může být pro některé lidi těžké tyto tipy vyzkoušet, protože se nechají strhnout hrou na obviňování. Je pro ně těžké nezaměřovat se navenek na to, co jejich partner dělá, dělal nebo bude dělat v budoucnu. Často se mohou setkat s návrhy na naslouchání s větou: „Ale on nebo ona dělá to či ono“. „Ale on mě nikdy neposlouchá!“ „Ale vždyť to jen využije jako příležitost říct mi, co všechno dělám špatně.“ Ve skutečnosti to, že vám někdo skutečně naslouchá, druhého člověka téměř vždy obměkčí. Díky tomu se vůči nám cítí vřele a bezpečně, takže sám nemusí být v útoku nebo se bránit. Tímto způsobem podporuje otevřenost a vzájemnost.

Na naslouchání se můžeme dívat jako na proces snahy poznat člověka zevnitř. Většina z nás tvrdí, že naším cílem je být partnerovi nablízku a mít z něj radost, ale je pro nás náročné hledat v sobě trpělivost a zranitelnost, abychom se na něj skutečně naladili, protože sami hledáme způsoby, jak se odstřihnout a hledáme rozptýlení. Může se zdát, že naslouchat partnerovi znamená odsunout své vlastní myšlenky a pocity stranou, ale pravděpodobně zjistíme, že tím, že si uděláme čas na skutečné vyslechnutí druhého člověka, se také hlouběji spojíme sami se sebou. Když se ptáme a vciťujeme do druhé osoby, otevíráme si dveře k tomu, abychom totéž udělali i pro sebe. Spíše se vztahujeme, než abychom se bránili. Hlouběji pátráme, místo abychom se domnívali. Tím, že se posadíme a nasloucháme, vytváříme cestu, po které mohou myšlenky a pocity mezi námi a partnerem snadněji proudit, a mezi těmito pocity je často hlubší a opravdovější vyjádření lásky a náklonnosti.