Mění krevní transfuze vaši DNA?

V poslední době, jsem se vydal k místnímu Americkému červenému kříži, abych daroval krev. Darování krve se pro mě stalo jakýmsi rituálem. Začal jsem to dělat zhruba jednou za tři měsíce poté, co jsem se dozvěděl, že to může mít mnoho potenciálně příznivých účinků na zdraví mužů. Při jedné návštěvě mě však napadla otázka. Mění transfuze krve nějak vaši DNA?

Po důkladném prozkoumání jsem zjistil, že odpověď zní: opravdu ne. Existuje několik možných způsobů, jak by krevní transfuze mohla změnit váš zdravotní stav. Ačkoli krevní banky a na ně navázané instituce; dělají vše pro to, aby k tomu nemohlo dojít. Pojďme se do tématu ponořit trochu hlouběji.

Co se děje po krevní transfuzi?

Při transfuzi dárcovské krve je krev jiného člověka (dárce krve) vháněna nitrožilně do žil těla příjemce (téměř vždy z krevního vaku). Odpověď na otázku: Změní krevní transfuze vaši DNA? Budeme se muset podívat na obsah tohoto krevního vaku. Naštěstí odpověď známe:

• Červené krvinky (45 %)
• Plazma (55 %)
• Bílé krvinky & Krevní destičky (< 1 %)

Ze všech těchto složek, jedinou složkou krve dárce, která má buněčné jádro (a tedy DNA), jsou bílé krvinky (tzv. leukocyty). A jak vyplývá z odrážky, jejich podíl v krvi dárce je menší než 1 %. Pro představu, zatímco jedna pinta krve obsahuje nejméně 4 biliony mikroskopických organismů, bílé krvinky mohou představovat možná jen jednu miliardu organismů. Skutečné množství cizí DNA, které se do těla člověka dostane transfuzí, je tedy zanedbatelné. Toto malé množství cizí DNA navíc nemá téměř žádnou schopnost ovlivnit výkonnost/atributy zbytku vašeho těla. Podívejme se proč.

Jak se vaše tělo vypořádává s cizí DNA

Podle tohoto hojně citovaného článku z časopisu Scientific American. Lidské tělo obecně zachází s DNA z krve dárce jako s „relativně neškodným vetřelcem“. Přirozené procesy v těle téměř zaručují, že DNA dárce bude „utlumena“

Například průměrný životní cyklus bílé krvinky je 3 až 4 dny. A bílé krvinky se nereplikují ani nedělí. Téměř všechny krvinky jsou produkovány kostní dření. (Přibližně 200 miliard červených krvinek denně a asi 5 miliard bílých krvinek denně). Jednoduše řečeno, cizí dárcovská DNA je zahlcena vlastní DNA příjemce. Buňky obsahující cizí DNA jednoduše odumřou.

Je však třeba poznamenat, že doba, po kterou DNA dárce zůstává v těle člověka, zřejmě souvisí s tím, kolik krve bylo skutečně přeneseno z dárce na příjemce. Studie na příjemkyních od dárců zjistily, že u transfuzí menšího rozsahu lze DNA dárce v těle příjemce detekovat ještě 7-8 dní po transfuzi. U rozsáhlých krevních transfuzí mohla být DNA dárce v těle příjemce detekována až rok a půl po transfuzi.

Výjimky z pravidla / možné výhrady

Odpovědí na otázku, zda transfuze krve mění DNA, je tedy NE. DNA dárce je obecně v těle příjemce časem degradována a nakonec zcela zmizí. To však neznamená, že dárcovská DNA a dárcovská krev nemohou mít vliv na tělo příjemce.

Ačkoli jsou komplikace při transfuzi dárcovské krve velmi vzácné díky bezpečnostním opatřením, která přijímají krevní banky a další související služby, mohou se stát. Mezi příznaky těchto komplikací mohou patřit:

• Alergické reakce
• Horečka
• Přemnožení železa
• Nemoci štěpu proti hostiteli

Do poslední kategorie patří něco, co se nazývá „horečnatá nehemolytická transfuzní reakce“. Jedná se o vzácnou reakci na DNA dárce, při níž bílé krvinky příjemce aktivně napadají bílé krvinky v krvi dárce.

Je však třeba také zmínit, že některé krevní banky řeší tento a další stavy tím, že z krve dárce před uskladněním odebírají co nejvíce bílých krvinek. Dělají to odstředěním dárcovské krve. Odstředivka rozdělí krev dárce na čtyři hlavní složky: červené krvinky, krevní destičky, plazmu a bílé krvinky. Bílé krvinky se přitom vyřadí. Krev je pak před použitím dále kontrolována na přítomnost virulentních kmenů virů a bakterií.

Transplantace kostní dřeně & Krevní chiméry

Jedním ze způsobů, jak lze trvale změnit DNA člověka (alespoň v jeho bílých krvinkách), je transplantace kostní dřeně. Tradičně se transplantace kostní dřeně provádí jako tzv. Chirurgové pacientovi odstraní veškerou přítomnou kostní dřeň. Poté kostní dřeň nahradí kostní dření dárce. Protože kostní dřeň je zodpovědná za produkci krevních destiček a také červených a bílých krvinek. Dárcovská kostní dřeň bude produkovat krevní buňky obsahující DNA původního dárce.

Stejně tak buňky ve zbytku vašeho těla budou mít i nadále vaši původní DNA (tu, se kterou jste se narodili). Takže stejně jako nějaký Frankensteinův výtvor budete mít po zbytek života 2 sady DNA. Zpopularizovaný název pro tento jev je lidský chimérismus. A jak se ukazuje, je mnohem častější, než si lidé uvědomují. Může k němu dojít i přirozeně (bez transplantace kostní dřeně). Více informací o krevním chimérismu a jeho účincích si můžete přečíst zde.

V závěru:

Může transfuze krve nějak změnit vaši DNA? Ne, ve skutečnosti ne. Jak již bylo vysvětleno dříve, je možné, že DNA někoho jiného může být přítomna (a může se dokonce objevit při testech) ve vašem těle ještě nějakou dobu po transfuzi. Přirozený proces vašeho těla však zabrání tomu, aby se tato „cizí“ dárcovská DNA projevila kdekoli jinde ve vašem těle.

Jediným skutečným způsobem, jak by mohlo dojít ke změně DNA obsažené ve vašich krevních buňkách, by byla transplantace kostní dřeně. Je dost zajímavé, že na Aljašce existuje jeden případ, kdy transplantace kostní dřeně vedla policejní vyšetřovatele k identifikaci nesprávného pachatele v případě trestného činu sexuálního napadení. Podrobnosti o případu si můžete prohlédnout zde.

Judy Merrillová 07. prosince 2019:

Jsem AB pozitivní, moje matka je A- a otec O+, je možné, že můj otec není mým biologickým otcem na základě krevní skupiny?