Magi: The Kingdom of Magic

Note: I’m writing this review under the assumption that you’ve seen Labyrinth of Magic (the first season), so if you haven’t, I’d suggest watching that first and then reading this review. There will be minor spoilers from the first season. You have been warned.
Story: 9/10
Kingdom of Magic had a better story than Labyrinth of Magic in my opinion. Labyrinth of Magic had an arc-based storyline where it was established by definitive arcs (the order being the beginning arc, separation, Balbadd, Sindria, and Zagan) that had some connection to each other, but were mostly standalone. Od jednoho k druhému (postavy a vývoj charakterů) se sice postupovalo, ale celkově to bylo nesouvislé.
Království magie má naproti tomu zastřešující příběh, který není tak jasně definován oblouky, takže je mnohem těžší určit, kde končí a kde začíná. Nebo, z hlediska mangy, Království kouzel zahrnuje jak magnostadtský oblouk (což je jeden opravdu dlouhý oblouk), tak všechny minioblouky, které k němu vedly.
Podobně jako Labyrint kouzel začíná i tento seriál poměrně odlehčeně, ale brzy nabere temnější obrátky. Tento seriál je však mnohem temnější než Labyrint kouzel a překvapilo mě, do jaké míry je temný. Seznámíme se se zkorumpovanou vládou, s bojem o to chtít být člověkem, s tím, co vlastně znamená pojem lidskost, a s mnoha dalšími myšlenkami.
Když jsem se pustila do Království kouzel, očekávala jsem stejný typ vyprávění jako v první sérii, ale byla jsem příjemně překvapená tím, jak vážně se seriál bral a jak moc byl vytvořen svět.
Tento seriál také představil koncept Djinn Equip (který byl v první sezóně představen jen zběžně), který v podstatě umožňuje lidem s kovovými nádobami projít magickou proměnou dívčího typu, kdy se jim na omezenou dobu vylepší vlasy, oblečení a zbraně. Myslím, že bylo úžasné vidět, jak se postavy v podstatě uberou, aby mohly bojovat v rozsáhlých bitvách, což vlastně v příběhu splnilo větší účel než jen ukázat divákům epické bojové sekvence.
Jediný skutečný problém, který s příběhem mám, byl ten, že při takovém množství postav nebylo dost času na vysvětlení toho, co jednotlivé postavy dělaly, když byly od sebe oddělené. Aladinův příběh byl vysvětlen do hloubky, ale stejný luxus nebyl dopřán Alibabovi nebo Morgianě. Alibaba dostal alespoň dva díly s podrobným popisem toho, co dělal, ale stejně bych ho rád viděl, jak studuje, bojuje nebo se učí používat svou džinskou výstroj. A Morgiana? Dostali jsme asi dvě třetiny epizody popisující její dobrodružství a zůstala nám spousta otázek, co se stalo. Doufal jsem alespoň ve stručné shrnutí, ale nedostalo se nám ničeho. Domníval jsem se, že manga jde do větších podrobností, ale bohužel tomu tak není. Možná se to nikdy nedozvíme……

Dalším menším problémem, který s příběhem mám, je komiksové zpracování. Hodněkrát mi přišlo, že to spíš zabíjí náladu. Bylo mi dost nepříjemné, když jsem sledovala vážnou část seriálu a najednou se objevily laciné vtipy. Nebylo to úplně nenapravitelné (v manze jsou čibi mnohem vtipnější), ale také to nebylo zrovna příjemné sledovat.
Jednou z věcí, která se mi na příběhu obzvlášť líbila, je však to, že seriál začíná scénou z jednoho z posledních dílů zcela vytrženou z kontextu. Vede vás k domněnce, kam se postavy vydají, ale jakmile se k této scéně skutečně dostanete v pořadí, zjistíte, že jste se šeredně mýlili. Myslím, že to byla dobrá volba umístění, protože já osobně jsem prakticky celý seriál přemýšlel, co z té zmatené scény vyplyne.
Výtvarné zpracování: 9/10
Barvy jsou jasné a živé, návrhy postav jsou úžasně detailní, animace je na jedničku a na několika místech se objevuje jemné CGI. Nic zásadně špatného se neděje, i když rozpočet byl ke konci zkrácen, což vedlo k tomu, že některé souboje nebyly tak úžasné, jak mohly být.
Zvuk: 9/10
Tady není co vytknout. OP byly dobré a zvláště druhý je úžasný, i když oba měly také úžasné sekvence.
Edéčka jsou však jiný příběh. Nejenže byly sekvence úžasné a k slzám, ale i samotné písně byly opravdu dobré. První ED se neslo v jakémsi nostalgickém tónu, který umocňovala montáž záběrů z první série. Druhé ED začínalo ozvěnou a temně, a i když se mi nelíbilo tolik, když se rozjelo do silného rytmu, stále je to mé nejoblíbenější ED.
Jediné, co bych uvedl jako problém, je, že občas byla hudba v pozadí tak nějak potichu, což je trochu škoda, protože je tak úžasná, zejména bojové téma, které je mým osobním favoritem.
Co se týče dabingu, tato sezóna v době, kdy jsem ji sledoval, ještě neměla dabing, takže jsem ji sledoval s dabingem, doplněným o odpadní titulky Netflixu. Nejsem tak dobrý znalec japonského dabingu, ale nevšiml jsem si, že by se děly nějaké velké problémy. Líbil se mi výkon Yukiho Kajiho v roli Alibaby a myslím, že odvádí skvělou práci bez ohledu na to, jakou postavu namluvil, takže pro mě vynikl.
Od doby, kdy jsem původně psal tuto recenzi, jsem měl možnost podívat se na dabing některých pozdějších epizod. Ačkoli se mi dabing a výběr herců většinou líbí, mám s ním dva velké problémy.
Můj první velký problém s dabingem (a něco, co bylo i v první sérii) je Vic Mignogna a Todd Haberkorn, kteří jsou doslova každou vedlejší postavou. To by nebylo tak špatné, kdyby oba nebyli už obsazeni jako vedlejší postavy (Ka Kobun, respektive Judar), ale navíc mají oba velmi rozpoznatelné hlasy.

Můj druhý velký problém je „Teetus“. Chápu, že takhle vyslovovali Titovo jméno v japonštině, ale upřímně, odkdy se dabingy řídí přesnou výslovností každého jména (Free! dub, koukám na „Reen“). A když už jsme u toho, stejná kritika by se dala vztáhnout i na dabingovou výslovnost jména „Magi“.
Postavy: Postavy byly v této sezóně úžasné. Když seriál nabral temnější směr, postavy se vyvíjely a měnily spolu s ním, a to se mi opravdu líbilo. Došlo k velkému vývoji (zejména mezi novými postavami) a vzhledem k obrovskému množství postav v Magi to bylo zvládnuto dobře.
Zejména Aladin se v průběhu seriálu hodně změnil a my máme možnost vidět více z jeho minulosti i z toho, co se s ním děje v době, kdy se seriál odehrává.
Jedním z problémů, který jsem měla, bylo to, že jelikož tato sezóna představila tolik nových postav, spousta postav z Labyrintu kouzel ustoupila do pozadí. Je sice hezké předat pozornost některým nováčkům, ale cítil jsem se trochu nedotaženě, protože spousta postav s velkým zastoupením (například Sindibád) se neobjevovala tak často, jak by měla. Ne že bych se na to ale nějak zvlášť zlobil, protože Titus a Sphintus a další nové postavy se mi líbily. Ale tento problém je také způsoben tím, že v Magi se najednou střetává a vyvíjí spousta postav, takže některé starší postavy musí trochu ustoupit do pozadí.
Dalším problémem je, že jelikož některé starší postavy dostávají kvůli novým postavám méně screentime, spousta vývoje se zdánlivě odehrává mimo obrazovku. Už jsem se o tom zmínil u Alibaby a Morgiany a u Hakuryuu je to ještě patrnější. Po velkou část seriálu není přítomen, a když se znovu objeví, hodně se změnil a není to vysvětleno. Zůstala jsem bolestně v nejistotě, takže mohu jen doufat, že u mangy to bude méně nejasné.
Znovu opakuji, že problémy jsou způsobeny krátkým počtem epizod, a proto se jim v podstatě nedá vyhnout.
Celkově jsem si spoustu nových postav opravdu oblíbila, soucítila jsem s nimi, a když na to přišlo, tak jsem nad nimi plakala.
Zážitek: 10/10
Tento seriál jsem maratonovala za dva dny, protože Netflix ho zrovna celý nasadil a já už viděla Labyrint kouzel, takže jsem mohla Království kouzel projít opravdu rychle. Celou dobu mě to drželo u obrazovky a rozhodně jsem uronila mnoho slz v epizodách, které předcházely závěru, i v samotném závěru.
Ačkoli mi vadily náladotvorné komické momenty a dabing, nepohodlí, které mi to způsobilo, nestačilo ovlivnit můj celkový požitek.
Celkově: 9/10
Několik problémů a visících otázek, většinou kvůli omezení na 25 epizod, ale i s přihlédnutím k nim se jedná o opravdu solidní seriál, který na mě znovu a znovu zapůsobil hloubkou příběhu, dynamickými a rozmanitými postavami a úžasnou animací.
Takže pokud tohle ještě čtete a neviděli jste Labyrint kouzel, běžte se na něj podívat a pak si pusťte Království kouzel. Kouzelníci jsou celkově opravdu solidní a důležitý seriál, na který se zřejmě dívá málo lidí, což je škoda, protože je tak dobrý. Teď už chybí jen třetí série. číst více