Mahdi
TwelverEdit
V twelverské víře je Mahdí dvanáctým a posledním v řetězci očištěných imámů. Narodil se 15. šabánu roku 255 n. l. Jeho jméno je Muhammad a tituly jsou Mahdí, Hudžát, Kajm, Muntazar, Sahibuzzaman a Chalaf al-Saleh, mimo jiné stejná jména a přídomky jako Muhammad. Jeho narození bylo utajeno, protože tyranský vládce Abbásovců plánoval jeho odstranění, protože si byl vědom skutečnosti, že se v prorokově rodině narodí osoba, která se objeví, aby odstranila všechny druhy korupce a tyranie. Kromě nejdůvěryhodnějších šíitů a jeho vlastní rodiny o jeho existenci nikdo nevěděl. Ve věku pěti let, po smrti Hasana Askariho, jedenáctého imáma, na něj byla přenesena odpovědnost za vedení šíitů (tj. imamát), stejně jako na proroka Jahjá a proroka Ísu, kteří byli obdařeni proroctvím již v dětství. Kvůli různým snahám nepřátel o jeho odstranění byl pověřen okultismem, který se skládá ze dvou fází, z nichž jedna je krátká a druhá prodloužená Podle twelverských šíitů bude hlavním cílem Mahdího zřízení islámského státu a uplatňování islámských zákonů, které byly zjeveny Mohamedovi. Mahdí je považován za dvanáctého imáma, Hujjat-Alláha al-Mahdího. Věří, že dvanáctý imám se vrátí ze zákrytu jako Mahdí se „skupinou svých vyvolených“ a jeho nepřátele povedou dadždžál a sufjání. Tyto dvě armády svedou „poslední apokalyptickou bitvu“, v níž Mahdí a jeho síly zvítězí nad zlem. šíité i sunnité pevně věří, že Isá (Ježíš) se vrátí až po příchodu Mahdího.
Pro Twelvery se Mahdí narodil, ale zmizel a zůstane skryt před lidstvem, dokud se znovu neobjeví, aby přinesl světu spravedlnost, což je doktrína známá jako okultismus. Pro ně je tímto imámem v okultaci Hudžjat-Alláh al-Mahdí, dvanáctý imám. Šíitští komentátoři Koránu, jako například šajch Tabarsí ve své knize Majma‘ al-Bajan, vyložili devět veršů odkazujících na Mahdího v Koránu; a Muhammad Hussain Tabatabaj v knize Tafsir al-Mizan vyložil devět veršů odkazujících na Mahdího v Koránu (osm z nich je stejných jako verše vyložené šajchem Tabarsí).
Dvojice šíitů (jako hlavní větev šíitů, která tvoří 85 % všech šíitských muslimů) tvrdí, že imám al-Mahdí, který odešel do zákrytu kolem roku 256/873-874, je slíbený Mahdí, který se objeví před soudným dnem, aby na zemi obnovil spravedlnost a rovnost.V šíitském islámu je Mahdí spojen s vírou v okultismus, že Mahdí je „skrytý imám“, který se již narodil a který se jednoho dne vrátí po boku Ježíše, aby naplnil svět spravedlností. Slíbený Mahdí, který je v šíitském islámu obvykle uváděn pod tituly Imám-Al-Asr (Imám „období“) a Sahib al-Zaman (Pán věku), je synem jedenáctého imáma. Jeho jméno je stejné jako jméno Proroka islámu. Podle šíitského islámu se Mahdí narodil v Samarře v roce 868 a až do roku 872, kdy byl jeho otec umučen,žil pod otcovou péčí a kuratelou. Byl skrytý před zraky veřejnosti a setkat se s ním mohlo jen několik členů elity mezi šíity.
Víra v mesiášského imáma není jen součástí twelverské víry, ale jejím základem.
Šíité věří, že po mučednické smrti svého otce se stal imámem a z Božího příkazu odešel do okultismu (ghaybat). Poté se zjevoval pouze svým zástupcům (na’ib), a to ještě jen za výjimečných okolností. Z jejich pohledu Mahdí jmenoval osobním zástupcem Uthmána ibn Sa’ída ‚Umariho, jednoho ze společníků svého otce a děda, který byl jeho důvěrníkem a důvěrným přítelem. Prostřednictvím svého zástupce Mahdí odpovídal na požadavky a otázky šíitů. Po Uthmánu ibn Sa’idovi byl jeho zástupcem jmenován jeho syn Muhammad ibn Uthmán Umárí. Po smrti Muhammada ibn Uthmána byl zvláštním zástupcem Abú’l Kásim Husajn ibn Ruh Nawbakhti a po jeho smrti byl pro tento úkol vybrán Alí ibn Muhammad Simmárí. Několik dní před smrtí Alího ibn Muhammada Simmárího v roce 939 n. l. vydal Mahdí rozkaz, že Alí za šest dní zemře. Tím by skončilo zvláštní imámovo zastupování a začalo by velké zákrytové období (ghaybat-i kubra), které by trvalo až do dne, kdy Bůh udělí imámovi svolení, aby se projevil. Podle názoru Twelverů se tedy Mahdího okultismus dělí na dvě části:první, menší okultismus (ghaybat-i sughra), který začal v roce 872 a skončil v roce 939, trvá přibližně sedmdesát let; druhá, větší okultismus, který začal v roce 939 a bude trvat tak dlouho, jak si to Bůh přeje. V ahadísech, na jejichž pravosti se shodují šíité i sunnité, Muhammad řekl: „Kdyby měl v životě světa zbýt jen jeden den, Bůh by tento den prodloužil, dokud by do něj neposlal člověka z mé komunity a mého rodu. Jeho jméno bude stejné jako mé jméno. On naplní zemi rovností a spravedlností tak, jak byla naplněna útlakem a tyranií.“
Dwelverští šíité věří, že příchod Mahdího budou signalizovat následující předzvěsti:
- Velká většina lidí, kteří se hlásí k islámu, jimi bude navzdory praktikování islámských obřadů pouze podle jména a budou to oni, kdo budou s Mahdím válčit.
- Před jeho příchodem přijde červená a bílá smrt, které zabijí dvě třetiny světové populace. Červená smrt znamená násilí a bílá smrt je mor. Jedna třetina světové populace zemře na červenou smrt a druhá třetina na bílou smrt.
- Zjeví se několik postav: Al-Harth, Al-Mansur, Šuajb bin Sálih a Sufjání.
- V zemi Sýrie dojde k velkému konfliktu, dokud nebude zničena.
- Smrt a strach postihnou obyvatele Bagdádu a Iráku. Na nebi se objeví oheň a zahalí je červeň.
Šíitské tradice také uvádějí, že Mahdí bude „mladý muž střední postavy s pohlednou tváří“ a černými vlasy a vousy. „Nepřijde v lichém roce, objeví se v Mekce mezi rohem Kaaby a Abrahámovým nádražím a lidé ho tam uvidí.“
AhadithEdit
- Muhammad podle hadísů řekl:
Mahdí je ochránce vědění, dědic vědění všech proroků a je si vědom všech věcí.
Vláda (autorita) Mahdího je jedním z důkazů, že Bůh stvořil všechny věci; těch je tolik, že jeho důkazy překonají (budou mít vliv, budou dominantní) každého a nikdo proti němu nebude mít žádný protinávrh.
Lidé před ním budou prchat jako ovce před pastýřem. Později lidé začnou hledat očišťovatele. Protože však nenajdou nikoho, kdo by jim pomohl, kromě něj, začnou utíkat k němu.
Když budou věci svěřeny kompetentním , Všemohoucí Bůh pro něj pozvedne nejnižší část světa a nejvyšší místa sníží. Natolik, že bude mít celý svět jako na dlani. Kdo z vás nevidí ani vlásek na své dlani?“
V době Mahdího bude moci muslim na Východě vidět svého muslimského bratra na Západě a on na Západě ho uvidí na Východě.
V jiném hadísu Prorok údajně řekl: „Můžeš si vybrat, co budeš dělat: „Každý, kdo popře al-Qá’im (Mahdího) mezi mými dětmi, popře mě.“
- Muhammad al-Baqir, čtvrtý (ismá’ílí) nebo pátý (twelverský) imám, řekl o Mahdím: „Mahdí je ten, kdo je věrný:
Mistr příkazu byl nazván Mahdí, protože vykopá Tóru a další nebeské knihy z jeskyně v Antiochii. Bude soudit mezi lidem Tóry podle Tóry; mezi lidem evangelia podle evangelia; mezi lidem žalmů podle žalmů; mezi lidem Koránu podle Koránu.
- Ja’far al-Sadiq, šestý imám, pronesl následující proroctví:
Abu Bašír říká: „Mezi lidmi, kteří jsou naživu: Když jsem se imáma Ja’fara al-Sadiqa zeptal: „Ó synu Posla Božího! Kdo je Mahdí (qa’im) z tvého rodu (ahl al-bayt)?“, odpověděl: „Mahdí si podmaní svět; v té době bude svět osvícen světlem Božím a všude, kde jsou uctíváni jiní než Bůh, se stanou místa, kde je uctíván Bůh; a i když si to polyteisté nebudou přát, jedinou vírou v ten den bude náboženství Boží.
Sadir al-Sayrafi říká: „Slyšel jsem od imáma Abu Abdullaha Ja’far al-Sadiqa, že:
Abu Bašír říká: Slyšel jsem imáma Muhammada al-Baqra říkat: „Náš skromný imám, kterému patří tento zákryt , který je zbaven a je mu upíráno jeho právo, se bude pohybovat mezi nimi a bude se potulovat po jejich trzích a chodit tam, kde chodí oni, ale oni ho nepoznají: Řekl: „Řekl: Až se Mahdí objeví, půjde cestou Posla Božího. Pouze on může vysvětlit skutky Posla Božího.
Tvář Mahdího bude zářit na povrchu Měsíce.
Dále existují rozdíly v hadísech ohledně dne povstání Mahdího. Nawroz i Ašúra jsou považovány za určené pro den povstání. Podle Ja’far al-Sadiqa se Mahdí zjeví v pátek. Jeho otec Muhammad al-Baqir také zdůrazňoval, že den Ašúra je dnem povstání a že jeho příchod bude oznámen z nebes, načež se Mahdí opře o zeď Kaaby a vyzve lidi k pravdě. Muhammad al-Baqir vyprávěl, že Mahdí se zjeví po nočních modlitbách a že bude mít u sebe Mohamedův prapor a košili.
Události Mahdího povstáníUpravit
Podle Džá’fara al-Sádika, šestého v řetězci dvanácti šíitských imámů, se Mahdí zjeví v pátek. Muhammad al-Baqir také zdůrazňuje, že den Ašúra je dnem povstání. Jeho příchod bude oznámen z nebes. Muhammad al-Baqír ohledně Mahdího opětovného příchodu říká: „Mahdí (‚a) povstane v době, kdy by kormidlo věcí bylo v rukou tyranů.“ Ibn Tawus, Malahim, str. 77.
Svět před Mahdího příchodemEdit
Muhammad al-Baqir řekl: „Svět před Mahdího příchodem: Mahdí nepovstane jinak než v době plné strachu a hrůzy. Prorok Muhammad řekl: „Po mně bude vládnout chalífát, po chalífech přijdou emírové, po nich králové a po nich budou vládnout tyrani a utlačovatelé, pak se znovu objeví Mahdí.“
Náboženské poměry
Muhammad v jednom ze svých hadísů vypráví o náboženských poměrech islámu s tím, že budou takové, že muslimové budou muslimy jen pro jméno, lidé nebudou uznávat Boha a lidé nebudou vědět, co je monoteismus. Mešity ztratí svůj význam. Větší pozornost bude věnována zkrášlování stavby zbavené hlavního cíle poskytovat vedení a osvětu. Úděl náboženství bude takový, že se bude prodávat za mizernou cenu. Věřící ráno se do večera změní v nevěřící. Budou popírána nařízení Koránu.“ Mohamed řekl: „Nevěřící se stanou věřícími: „Pro mou ummu nastane období, kdy z islámu nezbude nic než jeho jméno a po Koránu nezůstane žádná stopa kromě jeho podoby a obrysů. Muslimové se budou nazývat muslimy podle jména, ale ze všech lidí jim bude islám nejvíc cizí.“ Ulámové, kteří mají být ochránci Božího náboženství a těmi, kdo vedou lid, budou ochotni přistoupit na kompromis s tyranskými králi a sebestřednými vládci. Muhammad v této souvislosti říká: „Právníci (fuqaha) těch dnů budou nejhoršími právníky pod nebesy. Od nich začne vzpoura a chaos a k nim se také vrátí.“
Společenské poměry
Společenské poměry budou takové, že mocní budou utlačovat slabší. Lidé budou postiženi neskromností a rodinnou nejistotou. I to nejhumánnější chování nebude považováno za neslušné a postupně se stane normálním činem. Korupce a nemorálnost již nebudou považovány za neslušné, spíše budou považovány za něco přirozeného a normálního. Těžko by se našel někdo, kdo by tomu chtěl zabránit. Lidé budou povzbuzováni k tomu, aby kvůli ekonomickým problémům a nedostatku zázemí měli méně dětí. Počet žen bude převyšovat počet mužů. Mohamedův hadís v této souvislosti říká: „Muži zemřou a ženy zůstanou.“ V tomto ohledu je však třeba mít na paměti, že ženy budou mít více mužů. Agresivní a dominantní mocnosti světa způsobí nejistotu slabších národů a jejich práva budou porušována. Pod dohledem takzvaných velmocenských zemí budou páchány děsivé zločiny, jako jsou popravy malých chlapců, upalování dětí ponořováním do roztavených tekutin, rozsekávání lidských bytostí na kusy sekerami a pilami na železo, obtěžování žen a zabíjení plodů podřezáváním dělohy. Rozsah ztráty islámských hodnot lze předpovědět Mohamedovým hadísem: „Den zmrtvýchvstání nezačne, pokud by žena nebyla otevřeně odňata svému opatrovníkovi za bílého dne a nebyla obtěžována na veřejnosti uprostřed silnice a nikdo by to neodsoudil a nezabránil tomu. Nejlepší mezi lidmi bude ten, kdo řekne: „Kéž bys odešla kousek dál od středu silnice a vykonala svou práci!““. Na dotaz ohledně doby příchodu Mahdího Muhammad al-Baqír odpověděl: „Bude to v době, kdy se muži budou podobat ženám a ženy se budou chovat jako muži; v době, kdy si muži vystačí s muži (tj. budou provozovat sodomii), a stejně tak ženy s jinými ženami (tj. budou provozovat lesbismus).“
Hospodářské podmínky
Díky častým válkám, korupci a špatnému vládnutí se ekonomická situace celosvětově zhorší. Nedostatek a předčasné deště budou mít vliv na zemědělství. Ovoce a úroda budou zničeny. Mohou vyschnout vodní plochy, což povede k hladomoru. Kvůli nedostatku zemědělských produktů zavládne recese v obchodu. Vzroste inflace, což povede k nedostatečným příjmům. Stav chudoby a hladu bude takový, že lidé budou směňovat své dcery a manželky výměnou za malé množství potravin.
Nejistota
Lidé si budou přát smrt při pohledu na brutalitu druhých. Jeden z Prorokových společníků v této souvislosti vypráví hadís: „Věru, přijde na vás doba, kdy si člověk bude přát svou smrt, ačkoli nebude pod tlakem bídy a nouze.“
„Věřte mi, že to není pravda. Převládne otroctví. Mohou se často vyskytovat epidemie. Před příchodem Mahdího se může často vyskytovat „červená a bílá smrt“. Rudá smrt označuje válečné zabíjení a Bílá smrt znamená mor. Celý svět bude v zoufalství a zklamání a lidé nenajdou žádné útočiště. Hadís Muhammada al-Bakíra, pátého imáma twelverských šíitů, naznačuje pravdu o této situaci. „Nespatříte ho při čekání na něj, leda ve chvíli, kdy se stanete jako mrtvá koza ve spárech zuřivého zvířete, pro které je jedno, jak byla přivedena. V té době nebude ani místo daleko od agrese, kam byste mohli jít, ani útočiště, kam byste se mohli uchýlit.“
Válka a krveprolití
Před příchodem Mahdího bude přibývat masových vražd a krveprolití a uzurpace majetku budou považovány za zákonné. Celý svět bude postižen válkou takovým způsobem, že zatímco v určité oblasti utichne, v jiné oblasti vzplane. Podle Mohamedova hadísu nebude nikdo ušetřen vzpoury na konci časů. Začalo by v Sýrii a obrátilo by se směrem k Iráku a rozšířilo by se na celý Arabský poloostrov. Hadís z v této souvislosti dodává: „Mahdí se neobjeví, pokud nebude zabita jedna třetina lidí, další třetina zemře a zbývající třetina přežije“. Řada lidí zemře v důsledku nakažlivých nemocí způsobených chemickými a biologickými zbraněmi použitými ve válce.
Svět po Mahdího příchoduEdit
Když se Mahdí konečně ujme vlády, bude svět již nějakou dobu ve stavu naprostého zmatku. Několik vlád a politických stran nebude schopno zajistit světu mír, bezpečnost a ekonomické zlepšení. mahdího vláda bude spravedlivá takovým způsobem, že si živí budou přát, aby jejich mrtví mohli ožít a žít pod vládou tak požehnaného míru a klidu. Kufa bude Mahdího politickým hlavním městem. Bude sídlit v mešitě Al-Sahlah, kam v minulosti zavítali všichni Proroci. Všichni věřící budou navštěvovat město Kufa. Muhammed al Fadil v této souvislosti říká: „Den zmrtvýchvstání nenastane, pokud se všichni věřící nesejdou v Kufě.“
Spravedlnost a rovnost
Mahdí naplní zemi spravedlností a mírem, protože je plná nespravedlnosti a útlaku. Lidé z Tóry, Záburu, Injelu a Koránu budou souzeni podle svých knih. Všechny nebeské knihy budou představeny ve své původní podobě.
Ekonomický stav
Země odhalí všechny své skryté poklady a ty budou všem viditelné. Řeky začnou téct díky pravidelným dešťům, Hladová situace se změní a vegetace bude vzkvétat. Na farmách se začne rodit úroda pro hladovějící lidi. Dokonce i pouštní oblasti jako Mekka a Madína se promění ve vegetaci a po celé oblasti budou růst palmové háje. Zakát a khums budou rovnoměrně rozděleny mezi lidi. Při Jeho vládě budou vládci štědří a budou lidi obdarovávat hojností. Významný šíitský učenec Mohammad Baqer Majlesi ve své slavné knize Bihar al-Anwar vykládá hadís: „Pojďte a vezměte si ty věci, kvůli kterým jste dříve přerušovali vztahy, prolévali krev a páchali hříchy. Dá vám takové bohatství, jaké nikdy nikdo před ním neudělal.
Náboženské podmínkyNáboženství islámu bude přijato celým srdcem. Bude zbaveno jakýchkoli inovací a bezvěrectví. Lidé budou žít dlouhý život bez nemocí a neduhů. Díky dlouhému životu budou mít příliš mnoho dětí.
Věda a technologieMahdí zavede nové aspekty poznání. V Mahdího éře dosáhne svého vrcholu. V oblasti komunikace dojde k takovému pokroku, že lidé budou schopni najít řešení na dlani. Pokud jde o rozvoj dopravy, Muhammad al-Baqír v této souvislosti říká, že Mahdí bude jezdit na oblacích pomocí hromu a blesku (tj. elektřiny). Tento hadís vykládá, že v oblasti dopravy dojde k velkému pokroku. Imám as-Sádik (‚a) řekl: „Vědění a učení je dvacet sedm písmen a všechno, co přinesli proroci, jsou jen dvě písmena; takže nyní lidé neznají (tato písmena) kromě (džúz’anu) těchto dvou. Až povstane náš Qa’im, vynese zbylých dvacet pět písmen a rozšíří a rozšíří je mezi lid. Připojí také tyto dva dopisy a celkem bude mezi lid rozšířeno dvacet sedm dopisů.“ Z tohoto hadísu lze vyvodit, že ačkoli lidstvo postupuje v oblasti vědění a vzdělanosti, v Mahdího období náhle dosáhne třináctkrát většího růstu a rozšíření.
OkultaceEdit
Okultací se rozumí víra dvanácti šíitů, že Mahdí zmizel z Alláhova svolení a že se na Jeho příkaz znovu objeví. Podle šíitského učení měl Mahdí dvě okultury: Malá okultace, která trvala šedesát devět lunárních let, a velká okultace, která trvá dodnes. Během Malé okultace Mahdí komunikoval se šíity prostřednictvím čtyř zástupců, ale během Velké okultace tato komunikace neexistuje a šíité se musí ve svých náboženských potřebách obracet na učence. Období malé okultace začalo po smrti jeho otce. Setkat se s ním mohli pouze někteří důvěryhodní věřící a spravedliví.
Důvody okultismu
Vzhledem ke společenským a politickým omezením a bezpečnostním hrozbám, kterým imámové po abbásovském chalífátu stále častěji čelili, byl skryt před zraky nepřátel, stejně jako byl jeho praděd Muhammed skryt před zraky Kurajšovců. Mahdí byl poslán do okultismu, aby neměl na krku přísahu věrnosti tyranských vládců. Sám Mahdí v této souvislosti říká. „Věru, každý z mých předků měl na krku přísahu věrnosti svých současných tyranských vládců. Já se však znovu objevím v takové době, kdy nebudu mít na krku žádnou tyranskou přísahu.“. Šíité tvrdí, že zákryt Mahdího je zkouškou jejich víry v něj.
Isma’ilismusEdit
V ismáʿílismu se vyvinul odlišný koncept Mahdího, přičemž vybraní ismáʿílští imámové v různých obdobích představovali koncept Mahdího nebo Al-Qa’im (osoby). U sedmi ismá’ílských imámů skončil Ismá’íl ibn Dža’far, jehož syn Muhammad ibn Ismáíl byl očekávaným Mahdím, o němž kázal Dža’far as al-Sádik. V tomto okamžiku však ismá´ílští imámové podle Nizárího a Musta´lího našli oblasti, kde by mohli být v bezpečí před nedávno založeným abbásovským chalífátem, který v roce 750 n. l. porazil Umajjovce a převzal nad nimi kontrolu. Během Ja’farova období abbásovský chalífát nahradil Umajjovce a začal agresivně vystupovat proti víře v imámát. Kvůli silnému potlačování ze strany Abbásovců se sedmý ismá´ílský imám Muhammad ibn Ismáíl dostal do období okultismu. Během tohoto období udržoval komunitu jeho zástupce Dáʿílí. Jména osmého, devátého a desátého imáma jsou některými tradicemi považována za „skrytá“, známá pouze pod přezdívkami kvůli hrozbám ze strany Abbásovců.
Jedenáctý imám, Abdulláh al-Mahdí Billah, založil v roce 909 n. l. v Ifríkíji (zahrnující dnešní Tunisko v severní Africe) Fatimidský chalífát, čímž ukončil první okultismus. V očích Ismáʿílího tento akt opět spojil imámát a chalífát v jedné osobě. Fatimovci se poté rozšířili až do centrálního Maghrebu (nyní zahrnuje Maroko, Alžírsko a Libyi). V roce 969 n. l. za vlády čtrnáctého imáma al-Mu’izz li-Din Alláha vstoupili do Egypta, který dobyli, a učinili z něj své hlavní město Káhiru. Po osmnáctém imámovi, al-Mustansírovi Billahovi, sekta Nizárí věřila, že jeho nástupcem je jeho syn Nizár, zatímco další ismáʿílská větev známá jako Mustalí (z níž se nakonec zformovala sekta Daúdí Bohra) podporovala jeho druhého syna, al-Musta’liho. Fátimovská dynastie pokračovala s al-Musta’lim jako imámem i chalífou a toto společné postavení si udržela až do 20. imáma, al-Amir bi-Ahkami’l-Lah (1132 n. l.). Po smrti 20. imáma Amira jedna z větví Mustalího víry tvrdila, že předal imamát svému synovi At-Tajjibovi Abú’l-Kásimovi, kterému tehdy byly dva roky. Tayyebův nárok na imamát podpořila Hurra al-Malika („Vznešená královna“) Arwa al-Sulayhi, jemenská královna, která vytvořila úřad Dai al-Mutlaq, aby spravoval komunitu v imámově nepřítomnosti. Zúb bin Músa (zemř. 546 AH/1151 n. l.) byl prvním daí-ul-Mutlákem a žil a zemřel v Hausu v Jemenu. Tayyibové (mezi něž patří i Dawoodi Bohra) věří, že druhé a současné období zákrytu (satr) začalo poté, co imám Tayyeb odešel do ústraní, a imám z jeho potomstva je jako Mahdí na zemi pokaždé velmi přítomen.
Nizaríjští ismá´ílité tvrdí, že šíitští ismá´ílští imámové a ismá´ílští muslimští myslitelé vysvětlili, že al-Mahdí není jediná osoba, ale ve skutečnosti funkce, kterou vykonávají někteří dědiční šíitští ismá´ílští imámové z potomstva Muhammada a imáma ‚Alího ibn Abí Táliba. V průběhu dějin měl jen určitý počet imámů praktické prostředky k tomu, aby se ujal tak velkolepého poslání nastolení spravedlnosti a rovnosti a odstranění útlaku a nespravedlnosti ze světa, protože většina ismá´ílských imámů byla tvrdě pronásledována. Například zakladatel fátimovského chalífátu imám ‚Abdulláh al-Mahdí a každý z fátimovsko-imámovských chalífů vykonával funkci či poslání Mahdího. Mahdí je tedy poslání, které vykonává několik šíitských ismá´ílitských imámů, a nikoli konkrétní osoba. Dnes 49. dědičný ismá´ílitský imám, šáh Karím al-Husajní Aga Chán IV, vykonává „mahdistické“ poslání – funkce Mahdího – prostřednictvím činnosti svých institucí v rámci Aga Khan Development Network.