Medulla oblongata

Medulla oblongata (animation)

Medulla-animated as it protrudes from the foramen magnum of the skull-base, after which it gives rise to the spinal cord.

The medulla can be thought of as being in two parts:

  • an upper open part or superior part where the dorsal surface of the medulla is formed by the fourth ventricle.
  • a lower closed part or inferior part where the fourth ventricle has narrowed at the obex in the caudal medulla, and surrounds part of the central canal.

External surfacesEdit

The anterior median fissure contains a fold of pia mater, and extends along the length of the medulla oblongata. It ends at the lower border of the pons in a small triangular area, termed the foramen cecum. On either side of this fissure are raised areas termed the medullary pyramids. V pyramidách se nacházejí pyramidové dráhy – kortikospinální a kortikobulbární dráhy nervového systému. V kaudální části dřeně se tyto dráhy kříží v rozvětvení pyramid, které v tomto místě zakrývá štěrbinu. Některá další vlákna, která vycházejí z přední střední štěrbiny nad dekuzací pyramid a probíhají laterálně po povrchu ponsu, se nazývají přední zevní obloukovitá vlákna.

Oblast mezi anterolaterální a posterolaterální štěrbinou v horní části dřeně je označena dvojicí zduřenin známých jako olivová tělíska (nazývaná také olivy). Jejich příčinou jsou největší jádra olivových tělísek, dolní olivová jádra.

Zadní část dřeně mezi zadním mediálním sulkem a posterolaterálním sulkem obsahuje dráhy, které do ní vstupují ze zadního funiculu míchy. Jedná se o fascikulus gracile, ležící mediálně vedle střední čáry, a fascikulus cuneate, ležící laterálně. Tyto fascikuly jsou zakončeny zaoblenými vyvýšeninami známými jako gracile a cuneate tubercles. Jsou způsobeny masami šedé hmoty známými jako gracile nucleus a cuneate nucleus. Soma (buněčná těla) v těchto jádrech jsou neurony druhého řádu dráhy zadního sloupce a mediálního lemnisku a jejich axony, nazývané vnitřní obloukovitá vlákna nebo fascikuly, se rozbíhají z jedné strany dřeně na druhou a vytvářejí mediální lemnisek.

Těsně nad bulby zabírá zadní stranu dřeně trojúhelníková jamka, která tvoří spodní část dna čtvrté komory. Jamka je z obou stran ohraničena dolní mozečkovou stopkou, která spojuje dřeň s mozečkem.

Dolní část dřeně, bezprostředně laterálně od klínového fasciklu, je vyznačena další podélnou elevací známou jako tuberculum cinereum. Je způsobena základním souborem šedé hmoty známým jako spinální trigeminální jádro. Šedá hmota tohoto jádra je pokryta vrstvou nervových vláken, která tvoří míšní trakt trojklanného nervu.

Báze dřeně je vymezena komisurálními vlákny, která přecházejí z ipsilaterální strany v míše na kontralaterální stranu v mozkovém kmeni; pod ní je mícha.

Krevní zásobeníPravit

Krev do dřeně přivádí řada tepen.

  • Přední míšní tepna: Ta zásobuje celou mediální část prodloužené míchy.
  • Zadní dolní mozečková tepna: Ta je hlavní větví vertebrální tepny a zásobuje posterolaterální část míchy, kde probíhají hlavní smyslové dráhy a kde dochází k jejich synapsi. Zásobuje také část mozečku.
  • Přímé větve vertebrální tepny: Vertebrální tepna zásobuje oblast mezi ostatními dvěma hlavními tepnami, včetně solitárního jádra a dalších smyslových jader a vláken.

VývojEdit

Prodloužená mícha vzniká ve fetálním vývoji z myelencephala. Konečná diferenciace dřeně je patrná ve 20. týdnu těhotenství.

Neuroblasty z alární ploténky neurální trubice na této úrovni vytvoří smyslová jádra dřeně. Neuroblasty bazální ploténky dají vzniknout motorickým jádrům.

  • Neuroblasty alární ploténky dají vzniknout:
    • Solitární jádro, které obsahuje obecná viscerální aferentní vlákna pro chuť a také speciální viscerální aferentní sloupec.
    • Jádro míšního trojklanného nervu, které obsahuje obecný somatický aferentní sloupec.
    • Jádro kochleární a vestibulární, které obsahuje speciální somatický aferentní sloupec.
    • Jádro dolní olivy, které přechází do mozečku.
    • The dorsal column nuclei, which contain the gracile and cuneate nuclei.
  • Basal plate neuroblasts give rise to:
    • The hypoglossal nucleus, which contains general somatic efferent fibers.
    • The nucleus ambiguus, which form the special visceral efferent.
    • The dorsal nucleus of vagus nerve and the inferior salivatory nucleus, both of which form the general visceral efferent fibers.