Několik překvapivých faktů o arabštině

Víte, kolik je v arabštině slov pro „lásku“? Faraan Sayed z Britské rady se s vámi podělí o několik méně známých faktů o tomto jazyce.

Na světě je více než 300 milionů arabsky mluvících lidí

Arabština je úředním jazykem 22 zemí, které tvoří Ligu arabských států. Na celém světě je více než 300 milionů mluvčích arabštiny, i když převážně žijí v regionu rozkládajícím se na Blízkém východě a v severní Africe. Je také jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů (OSN). Přesto ve Velké Británii zvládne základní konverzaci v arabštině pouze jedno procento dospělé populace.

Arabština má různé podoby v závislosti na kontextu, ve kterém se používá

Arabština je středosemitský jazyk, úzce příbuzný aramejštině a hebrejštině. Standardní neboli klasická arabština – fušá – je odlišná forma jazyka používaná v médiích, novinách, literatuře a dalších formálních prostředích. ‚Aamiya, což je hovorová (mluvená) arabština, má mnoho forem, které se používají v běžné konverzaci, a liší se od země k zemi, a dokonce i od města k městu. Různé formy se používají vedle sebe a plní ve společnosti různé funkce.

Arabština se v jádru vyvinula díky převážně ústní a básnické tradici, která kvetla na Arabském poloostrově před vznikem islámu a kodifikovaného arabského písma. Arabské písmo je hojně využíváno v umění prostřednictvím kaligrafie a v současné době je běžné, že vzniká modernější a současnější arabské umění; některé z nich využívá spojení kaligrafie a graffiti, známé jako „kaligrafiti“.

Arabština tvoří slova ze základních kořenů

Stejně jako v ostatních semitských jazycích má arabština složitý a neobvyklý způsob tvoření slov ze základního kořene. To znamená, že vzor tří písmen, například „k-t-b“, bude vždy základem slov, která mají sémantické pole „psaní“, jako je například dílo „kitaab“, které znamená „kniha“, a „maktab“, které znamená „stůl nebo kancelář“. Použití kořenového systému znamená, že přímý překlad, zejména básnických textů, je často obtížný – kořen slova může obsahovat význam, jehož překlad by zabral několik vět. Může to však být přínosné a krásné je, že to vyjadřuje hloubku významu i emocí, která je v mnoha jazycích nesrovnatelná.

V arabštině existuje nejméně 11 slov pro „lásku“ a stovky slov pro „velblouda“

Arabština má nejméně 11 slov pro lásku a každé z nich vyjadřuje jinou fázi procesu zamilovanosti. Například slovo „hawa“ popisuje počáteční přitažlivost nebo příklon duše či mysli k jinému člověku. Výraz pochází z kořene slova „h-w-a“ – přechodný vítr, který může stoupat a klesat.

„Alaaqa“, které pochází z kořene slova („a-l-q“), což znamená „lpět na“, popisuje další fázi, kdy se srdce začíná upínat k milovanému, než se vyvine ve slepou touhu „ishq“ a všepohlcující lásku „shaghaf“. Poslední fáze zamilovanosti, „huyum“, popisuje úplnou ztrátu rozumu.

Zajímavé je, že nejčastější slovo pro lásku v arabštině, „hubb“, pochází ze stejného kořene jako slovo „semeno“ – to, co má potenciál vyrůst v něco krásného.

Slovo pro srdce, „qalb“, pochází z kořene slova (q-l-b), což znamená něco převrátit nebo otočit. Ačkoli se toto slovo vztahuje k fyzickému srdci, z duchovního hlediska se kořen slova stává vhodným, když přemýšlíme o svém srdci jako o něčem, co neustále převrací emoce, rozhodnutí a názory. Dávejte pozor na správnou výslovnost prvního písmene, protože slovo „kalb“ se překládá jako „pes“ a je velmi urážlivé.

Tento rozsáhlý slovník se neomezuje pouze na svět poezie a literatury, ale také na praktický život. Arabština má údajně stovky slov pro ‚velblouda‘. Například „Al-Jafool“ znamená velbloud, který se něčeho lekne; „Al-Harib“ je velbloudí samice, která jde před ostatními o velkou vzdálenost, takže se zdá, že utíká.

„Důvěřuj Bohu, ale přivaž si velblouda“ je skvělé (a praktické) arabské přísloví, které se používá k vyjádření povahy osudu a osobní odpovědnosti. Otázka osudu je také velmi silně zakotvena v každodenních arabských frázích, jako je „Inša’Alláh“ (chce-li Bůh). Tento výraz lze použít tak vroucně, že na otázku, jak se někdo jmenuje, jsem jednou dostal odpověď ‚Ahmed, Insha’Allah‘.

Arabština má hlásky, které v jiných jazycích neexistují

Mezi arabštinou a angličtinou je mnoho rozdílů, z nichž nejzřetelnější je, že se píše zprava doleva. Existuje také několik zvuků, které v jiných jazycích neexistují, například „ح“ , což je zvuk „h“ jako ve slově „hubb“ (láska). Pro představu, jak se vyslovuje, si představte, že dýcháte na okenní sklo a vytváříte mlhu.

Angličtina má mnoho slov arabského původu

Angličtina má mnoho slov převzatých buď přímo z arabštiny, nebo nepřímo z arabských slov, která se dostala do románských jazyků před přechodem do angličtiny. Příklady: raketka, alchymie, alkohol, algebra, algoritmus, alkalický, (člen „al“ v arabštině označuje „the“), jantar, arzenál, bonbóny, káva, bavlna, ghúl, hazard, citron, lufa, časopis, šerbet, pohovka, tarif – a mnoho dalších.

Algebraické písmeno „x“, které představuje neznámé číslo, pochází z arabského slova „šaj“ (věc), které se nakonec ve Španělsku přeložilo na „xaj“, což vedlo k jeho konečné zkratce a použití v algebře jako „x“.

I dnes používaný číselný systém byl Evropanům představen arabskými obchodníky.

O ilustrátorovi:

Chris Tompkins je tiskový designér se zaměřením na knižní a plakátový design, tvorbu identit/brandingu, ilustrace, layout a art direction. Jeho ilustrace byla inspirována arabským slovem „hubb“, což znamená láska a pochází ze stejného kořene jako slovo „semeno“. Zobrazuje jak lásku (znázorněnou jako list ve tvaru srdce), tak jazyk (znázorněný jako list ve tvaru řečové bubliny) vyrůstající ze semen zakořeněných v zemi. Více jeho prací najdete na christompkinsdesign.com.