Na Westminsterské výstavě psů překvapil bišonek Flynnsvým triumfem i svého psovoda

NEW YORK – Deb Cooperová nikdy nehádá správně. Píše pro The Canine Chronicle a ve světě psích výstav se pohybuje už tři desetiletí, ale jakmile vás tipne na vítěze, máte téměř jistotu, že prohrajete. Přesto, když Bill McFadden a bišonek frisé Flynn v úterý večer vklusali do kruhu k hodnocení Best in Show na Westminsterské výstavě psů, Cooperová upoutala pozornost McFaddenovy manželky Taffe. McFaddenovi pocházejí z okolí Sacramenta a druhý den měli zamluvený brzký let domů.

„Máš nějaký záložní plán?“ zeptala se. Cooperová na svou kamarádku zasyčela.

„Ne,“ řekla Taffe. Nebyl důvod očekávat, že tenhle pes vyhraje, ani důvod zůstávat ve městě déle než dopoledne.

Nejpozději za dvacet minut, když rozhodčí Betty-Anne Stenmarková zvedla ruku, aby ukázala na vítěze, se Cooperová znovu naklonila. Na svém místě několik řad nad centrálním kurtem v Madison Square Garden se usmála. „Myslím, že potřebujete záložní plán,“ řekla.

A tím pětiletý Grand šampion Belle Creek’s All I Care About Is Love vyhrál 142. opakování Westminsterské výstavy psů Kennel Clubu, jen pár minut předtím, než hodiny odbily Valentýna. Bylo to Flynnovo první vítězství na nejprestižnější sportovní akci, ale McFadden tam už jednou byl s Mickem, kerry blue teriérem, v roce 2003.

Mickovo vítězství přišlo po dvou neúspěších ve Westminsteru v řadě, takže když zvítězili, byla to jistá úleva. Co se týče Flynna, „má moje srdce,“ říká McFadden. „Je to čirá radost.“

Malá psí vata – bišonek frisé je francouzský výraz pro kudrnatého mazlíčka – pobíhala po ringu a celkově vypadala, že je ráda, že tam je. V jednu chvíli pozdravil Stenmarka zdviženou tlapou, jako by si šel pro podání ruky. Miláčkem publika byl ale určitě Bean, hnědý Sussex teriér, který vypadal spíše jako jídlo, po kterém dostal jméno. Spokojeně se plahočil kolem; při odpočinku se často přetočil dozadu, aby si sedl na zadní, a jeho malé přední nožky mávaly ve vzduchu. Mopslík Biggie vzbudil pozornost pokaždé, když se na jumbotronu objevily jeho pomačkané tlamy. Obří knírač Ty objímal svého ošetřovatele, když byl vyhlášen jako druhý v pořadí. Slick, border kolie, byl nejatletičtější, Lucy, borzoj, nejpůvabnější a Winston, norfolkský teriér, nejroztomilejší. Tvořili příjemný průřez psím světem, i když venku protestující PETA vyzývala tuto organizaci, aby více podporovala záchranáře. (Zdánlivě v narážce na jejich obavy zahájila Stenmarková své vystoupení slovy: „Miluji všechny psy, jak čistokrevné, tak křížence, ale toto je speciální oslava čistokrevných psů, těch nejlepších z nejlepších, cíleně chovaných zodpovědnými chovateli.“)

Ale uvnitř zahrady se pozornost soustředila přímo na sport. Ano, sport – jen se zeptejte Slickova psovoda Jamieho Cluta, který si loni na jaře při lopingu v ringu na výstavě přetrhl pravý křížový vaz a meniskus. Už si ani nepamatuje, které to byly – „dělám jich 160 ročně,“ vysvětluje -, ale výsledkem je, že jezdí na golfovém vozíku nebo motorovém skútru, zatímco Slick běhá vedle něj, dvě míle denně. Mnozí psovodi se uchylují k běžeckým pásům, aby své psy udrželi v kondici. Dokonce i Bean se loudá a dostává svých 20 minut denně, přesně tak, jak to požaduje CDC.

Na výstavách psů také dochází k určitým hrám. Každému zvířeti je v odstavné ploše přidělen velký box, na jehož vrcholu je zlatá cedulka oznamující jeho plemeno. Před začátkem akce se u nich shlukují fanoušci, fotografují se a snaží se sportovce pohladit. Rebecca Crossová, přesvědčená, že její psi reagují na reakce davu, napsala na ceduli skotského teriéra, kterého chová a vlastní, CLAP FOR BOPPER a na ceduli westíka, kterého tento týden ovládala, CLAP FOR ATOM. Nápad se mezi teriéry rozšířil; brzy se nad přepravkou velšského teriéra objevil nápis CLAP FOR KHALEESI, nad přepravkou stafordšírského bulteriéra CLAP FOR STAN a nad přepravkou skye teriéra CLAP FOR BENJI.

Flynn nepotřeboval žádné stupínky ani potlesk; jeho drobné nožky, skryté pod chuchvalci chlupů, nepotřebují kosmetické svaly jako třeba holý boxer nebo bulteriér, a je dostatečně vysoko postavený, ať už to dav zajímá, nebo ne. McFadden se připravoval tak, že před posuzováním strávil více než dvě hodiny pečlivou úpravou už tak bezvadného psa. Při stříhání a preparování šlo hlavně o to, aby byli oba klidní, přiznal později. Myslí si, že odstranil „ne víc než polévkovou lžíci chlupů“.

Zmatek ještě neutichl. Na večírek Best in Show – kde byla přidělena ochranka, aby na Flynna dohlížela – se dostali až dlouho po půl jedné ráno a lidé z Westminsteru měli v plánu dorazit do hotelového pokoje v 6:05 a zahájit novinářskou prohlídku: Poté je čekal výlet na Empire State Building a Top of the Rock a nakonec tradiční oběd se steakem u Sardiho. McFadden to zná, dělal to už před 15 lety.

Taffe ráno zamíří domů. Sama je zkušená psovodka a za dva dny předvede 32 psů na akci v Santa Claře. Jejich asistent Colton O’Shea má v šest hodin ráno odlet zpět na Mount Allison University v kanadském Novém Brunšviku, kde ho čeká pololetní zkouška z ekonomie. Nejprve však zavolají do společnosti United a změní McFaddenův let ve 12:45. Musí zůstat o den nebo dva déle.