Nechvalně proslulý pašerák kokainu George Jung se vrátil domů do Weymouthu

WEYMOUTH — George Jung si nebyl jistý, jaké přijetí může postarší bývalý pašerák kokainu očekávat při návratu do předměstské ulice, kde před více než půl stoletím vyrůstal. Ale tušil.

„Nevěděl jsem, jestli mě zfetují, a to doslova, nebo mi zdvořile řeknou, abych opustil město,“ řekl Jung, čerstvě po devítiměsíčním pobytu ve vězení za porušení podmínky, když usrkával z láhve nealkoholického piva v restauraci poblíž hinghamských bahnitých plání, kde jako dítě kopával škeble. „Byl to úplný opak.“

Jung, bývalý fotbalista střední školy ve Weymouthu, který vydělal miliony dolarů obchodováním s drogami pro nelítostný kolumbijský kartel, se tento týden dočkal jen vřelého přijetí, když se poprvé po více než 30 letech vrátil do svého rodného města. Na rozdíl od jeho dřívějších návštěv Weymouthu, které často přitahovaly pozornost FBI, 75letého Junga nyní sledoval filmový štáb, který natáčel doku-seriál o životě muže, který kdysi tvrdil, že se podílel na pašování více než 80 procent kokainu spotřebovaného v USA.

Jung – známý jako „Boston George“ nebo „El Americano“, podle toho, na které straně kolumbijské hranice se nacházíte – se minulý týden posadil k rozhovoru, když si dával pauzu od natáčení v restauraci Wahlburgers, která je součástí obchodního komplexu, jenž vyrostl na místě zaniklé námořní loděnice, když byl Jung ještě chlapec. Bývalý pašerák, který stále nosí své charakteristické dlouhé vlasy po ramena, vypadá, že zestárl překvapivě dobře na muže, o němž je známo, že v dobách své největší slávy konzumoval úctyhodné množství alkoholu a kokainu, z velké části z vlastních zásob.

Jung, který se neštítí toho, jak žil, má tendenci vyhýbat se přímým odpovědím na otázky a raději trousí perly moudrosti získané během desetiletí strávených vyhýbáním se úřadům a maximalizací zisku – obojí se střídavými úspěchy.

„V mém oboru neexistuje nic takového, jako že se dostanete ven,“ odpověděl Jung, který často pobýval za mřížemi státních a federálních nápravných zařízení, na otázku týkající se jeho propuštění z vězení před dvěma měsíci. „Je to součást mého života.“

Seriál „Boston George“ je posledním z řady výdělečných podniků, včetně zboží a vlastním nákladem vydané knihy, které Jung zahájil, aby vydělal na své slávě, když se snaží přizpůsobit životu na svobodě poté, co si odpykal 21letý trest za obchodování s marihuanou. Pomáhá mu přetrvávající popularita filmu „Blow“, životopisného filmu z roku 2001 s Johnnym Deppem v hlavní roli, který vypráví příběh vysokoškolského dealera marihuany, jenž se stal mezinárodním pašerákem drog a potýkal se s Pablem Escobarem, známým kolumbijským drogovým bossem a narkoteroristou.

„Každý si v něm najde něco – radu, zradu, lásku k rodičům, ztrátu rodičů, zničené sny,“ řekl Jung, fanoušek filmu, který tvrdí, že s Deppem udržuje po léta kontakt. „Je to poučný plán pro život.“

Pro George Jacoba Junga ten život začal 6. srpna 1942. Jung, syn Fredericka a Ermine, vyrůstal v 50. letech v domě na weymouthské ulici Abigail Adams Circle, klidné obytné smyčce, kde si jako chlapec vydělával roznášením výtisků The Patriot Ledger, které tehdy prodával za 5 centů za kus. Chodil na střední školu Weymouth High School, kde hrál ve fotbalovém týmu jako obránce, a v roce 1961 odmaturoval. V ročence z toho roku je uvedeno jeho studijní zaměření „obchodní administrativa“.

Jung, který přiznává, že ve škole byl „průšvihář“, krátce a neúspěšně studoval na vysoké škole, než se odstěhoval na Manhattan Beach v Kalifornii, kde začal podnikat s marihuanou, kvůli čemuž byl nakonec zatčen v Chicagu s 660 kilogramy marihuany ve dvou parních kufrech, jak uvádí kniha Bruce Portera „Blow“ z roku 1993, která inspirovala stejnojmenný film. Během výkonu trestu v Connecticutu se Jung seznámil s Kolumbijcem Carlosem Lehderem, který ho seznámil s kokainem, jenž se v té době v USA teprve stával populárním.

Výsledkem byla lukrativní spolupráce, která Junga uvedla do života drogových bossů, rockových hvězd, riskantních operací s drogami a neuvěřitelného bohatství. V Porterově knize Jung tvrdí, že vydělal více než 100 milionů dolarů.

To vše skončilo, když byl Jung znovu zatčen a v roce 1985 odsouzen k 15 letům vězení, přičemž tento trest byl později snížen na čtyři roky poté, co Jung souhlasil se svědectvím proti Lehderovi, do té doby drogovému bossovi na vlastní pěst. Když byl Jung následujícího roku propuštěn, prohlásil, že s drogovým byznysem končí.

O šest let později, v roce 1995, byl však Jung ve svém domě na Cape Cod znovu zatčen poté, co obdržel náklad mexické marihuany. V roce 1997 byl odsouzen k 21 letům vězení, přičemž mu byl započítán více než rok, který strávil ve vazbě během čekání na soud.

Jung byl nakonec propuštěn v roce 2014, přes to se o dva roky později vrátil do vězení kvůli porušení podmínky. Na svobodu se znovu dostal před dvěma měsíci, tento týden navštívil svou starou ulici v North Weymouth a na verandách našel sousedy, kteří na něj čekali, aby se s ním mohli setkat.

„Jsem si docela jistý, že všichni ti lidé by před lety seděli v barech nebo u jídelních stolů nebo u čehokoli jiného a nadávali by mi, že jsem žádný dobrý parchant, ale čas plyne, věci stárnou a moudří,“ řekl. „A jak by mohli neodpustit starému pětasedmdesátiletému muži?“

Jung, který nyní žije se svou partnerkou Rondou, si v těchto dnech užívá jisté dávky slávy, i když ho fanoušci, kteří ho znají díky ztvárnění Johnnyho Deppa, pravděpodobně nepoznají. Po jeho rozhovoru pro Ledger minulý týden přišla Suzanne McArdleová z Eastonu se svými dvěma dcerami, Kait a Julií, a požádala je, zda by se mohly vyfotit s mužem, který inspiroval film „Blow“.

„Viděly jsme ho milionkrát,“ řekla Suzanne McArdleová, která se dozvěděla, kdo je Jung, poté, co se zeptala servírky na štáb a kamery rozmístěné před Wahlburgers.

V reálném životě Jung nyní hledá svou cestu ve světě, který se od dob největšího rozmachu jeho pašeráckého byznysu v 70. a počátkem 80. let, kdy byl zodpovědný za převoz obrovského množství kokainu do USA pro Escobarův nechvalně proslulý Medellínský kartel, dramaticky změnil.

Užívání kokainu nyní v USA dramaticky pokleslo, zatímco zemi zachvátila epidemie heroinu a opioidů. Marihuana, droga, díky níž Jung začínal a která ho později dostala do vězení k nejdelšímu trestu, je nyní na dobré cestě k tomu, aby byla v Massachusetts i jinde plně legální. Billboard na silnici 3A ve Weymouthu nyní inzeruje aplikaci pro chytré telefony, která uživatelům pomáhá najít místa, kde si ji mohou koupit.

Jung není překvapen.

„Věděl jsem, že tráva bude jednou legální,“ řekl.

Jung řekl, že se nezlobí, že marihuana, droga, která ho stála více než dvacet let života a jeho vztah s dcerou, je nyní zdaněna vládou a přináší příjmy legálním investorům. Místo toho se rozčiluje nad systémem trestního soudnictví, který posílá „statisíce dětí do vězení za kecy“.

Na otázku, jak se podílel na tom, že některé z těchto dětí skončily ve vězení, však Jung krčí rameny a říká, že jeho produkt dostali lidé z filmového a nahrávacího průmyslu, kteří si ho mohli dovolit.

„Byla to pro ně radost,“ řekl.

Tento nedostatek lítosti se vztahuje i na Jungův osobní život. Emocionálním jádrem filmu „Blow“ byl pašerákův napjatý vztah s dcerou, který skončil poté, co odmítl vystoupit z obchodu s drogami a byl naposledy zatčen. Ve skutečném životě Jung tento vztah obnovil poté, co byl po dvaceti letech v roce 2014 propuštěn, ale od té doby vyšuměl, zčásti prý proto, že mu dcera nedokáže odpustit.

„Nemůžete chodit kolem horké kaše a pronásledovat lidi za jejich chyby, a každý si může definovat, co je chyba,“ řekl. „Chci říct, co je sakra opravdu chyba?“

I když Jung nelituje toho, jak prožil svůj život, stále věří, že se z něj lze poučit. O to se podle svých slov snaží v čase, který mu zbývá,

.