Nejtlustší prezidenti Ameriky

William Howard Taft nebyl se svými neuvěřitelnými 340 kilogramy a indexem tělesné hmotnosti 42,3 jen nejtěžším prezidentem v historii USA. Podle Deborah Levineové, profesorky zdravotní politiky a managementu na Rhode Island’s Providence College, byl také „první celebritou, která zhubla“.

Pro novou zprávu v časopise Annals of Internal Medicine Levineová prostudovala dopisy, které si Taft vyměnil s anglickým lékařem Nathanielem E. Yorke-Daviesem. Taft, který podle legendy jednou kvůli svému obvodu uvízl v prezidentské vaně, si vyžádal individuální plán hubnutí a napsal, že „žádný skutečný gentleman neváží více než 300 liber“. Yorke-Davies mu předložil program, který obsahoval hodně zeleniny, ovoce a grilovaných libových bílkovin a málo sacharidů a cukru. (Jinými slovy, to, na čem se shoduje většina moderních lékařů, je zdravý způsob stravování.) Dieta dokázala u 27. prezidenta zázraky – zhubl 60 kilogramů.

Taft však nebyl jediným americkým prezidentem s nějakým tím zavazadlem navíc uprostřed těla. Zde je dalších pět nejtlustších vrchních velitelů a to, jak se snažili – a někdy neúspěšně – zbavit nadváhy.

Grover Cleveland
22. prezident (1885-1889), 24. prezident (1893-1897)
240-280 kg, BMI 34,6

Cleveland se svou váhou bojoval celý život. Podle knihy Zdraví prezidentů z roku 1994 se z „baculatého dítěte“ stal dospělý muž s velkým břichem, kterému vlastní neteře a synovci říkali „strýček Jumbo“. Miloval jídlo a nesnášel cvičení – jednou řekl: „Samotný tělesný pohyb… patří mezi nudné a neuspokojivé věci v životě“ – a o diety se příliš nezajímal. Nejblíže k opravdové dietě měl v osmnácti letech, když v Buffalu ve státě New York onemocněl tyfem. Lékaři mu předepsali hladovku, někdy nazývanou „absolutní dieta“. Po tři dny, přestože už byl smrtelně nemocný, nesměl Cleveland jíst žádné jídlo. Na následky této zkušenosti nějakým zázrakem nezemřel.

O další dietu se málem pokusil v roce 1870 během své kampaně na okresního prokurátora okresu Erie ve státě New York. Se svým soupeřem Lymanem K. Bassem uzavřel „gentlemanskou dohodu“, že až do listopadových voleb bude denně konzumovat pouze čtyři sklenice piva, údajně proto, že pro okresní prokurátory nebylo košer být veřejně pod vlivem alkoholu. Netrvalo dlouho a usoudili, že to není příliš zábavné. Ale místo aby porušili svá vlastní pravidla, začali si objednávat pivo ve 48uncových německých korbelech. Takto mohli každý večer vypít litr alkoholu a přitom dodržet povolenou zodpovědnou konzumaci.

Dwight D. Eisenhower
34. prezident (1953-1961)
172 kg, BMI 25,3

Generál Ike neměl problémy s váhou, ale bojoval s vysokou hladinou cholesterolu – jeho hladina dosáhla v poslední den v úřadu rekordních 259 mg/dl – a srdečními chorobami. První infarkt prodělal v roce 1955, kdy mu bylo 64 let, a jeho kardiolog mu nedoporučil usilovat o druhé prezidentské období. Místo toho se zaměřil na snížení svých rizikových faktorů pomocí agresivní diety s nízkým obsahem tuku a cholesterolu.

Přestal jíst vše, co obsahovalo máslo, margarín, smetanu nebo sádlo. „Za poslední čtyři týdny snědl pouze jedno vejce; pouze jeden kousek sýra,“ napsal jeho osobní lékař, doktor Howard Snyder. „K snídani má odtučněné mléko, ovoce a Sanku. Oběd je prakticky bez cholesterolu, ledaže by to byl občas kousek studeného masa.“ Nic z toho nezabíralo – Eisenhowerův cholesterol a váha se jen zvyšovaly – a tak zkusil ještě větší potravinovou deprivaci. Úplně přestal snídat a pak omezil i obědy. Jak poznamenal doktor Snyder, nedostatek jakékoliv stravy ho činil „v poledne podrážděným“.

Eisenhowerův prázdný žaludek neměl vliv na jeho smysl pro humor. Když se v roce 1960 dozvěděl, že kandidát na prezidenta John F. Kennedy prohlásil, že 17 milionů lidí v USA chodí každý večer spát hladových, Eisenhower zavtipkoval: „No, já chodím každý večer spát také hladový, ale je to jen proto, že mě můj lékař drží dietu.“

Bill Clinton
42. prezident (1993-2001)
230 kg, BMI 28,3

„Dobrá zpráva je, že můj manžel rád jí a baví ho to,“ řekla Hillary Clintonová v roce 1992 deníku New York Times. „Špatnou zprávou je, že rád jí, i když mu ne vždycky všechno vychází.“ Strava prezidenta Clintona zahrnovala vše od cheeseburgerů a žebírek až po McDonald’s a Kool-Aid. Během svého prezidentství se pokusil o některé zdravé změny a do jídelníčku Bílého domu zařadil sójové hamburgery, lososa a smaženou zeleninu. Podle jeho osobního lékaře však během pouhých dvou let, v letech 1997-1999, přibral 18 kilogramů.

Skutečnosti šly od špatného k horšímu. V roce 2004 podstoupil 58letý Clinton operaci čtyřnásobného bypassu. V roce 2010 následovala výměna srdečního stentu. Inspirován chirurgem a odborníkem na zdraví srdce Dr. Caldwellem Esselstynem, který doporučuje nejíst „nic, co má matku nebo obličej“, se Clinton stal přísným veganem. Jak řekl v roce 2010 Wolfu Blitzerovi ze CNN: „Přešel jsem v podstatě na rostlinnou stravu. Živím se fazolemi, luštěninami, zeleninou a ovocem“. Každé ráno také pije proteinový koktejl s mandlovým mlékem a vyhýbá se veškerému masu, mléčným výrobkům a vejcím. Bývalý prezident tvrdí, že díky dietě zhubl 30 kilogramů a dnes váží tolik, co na střední škole.

Theodore Roosevelt
26. prezident (1901-1909)
220 kg, BMI 30,2

Roosevelt byl podle přátel a kolegů stroj na jídlo. „Viděl jsem, jak je možné, že má přes dva centimetry masa a tuku nad žebry,“ napsal v roce 1912 manažer jeho kampaně během Rooseveltovy kandidatury na třetí funkční období. „Viděl jsem ho sníst celé kuře a vypít čtyři velké sklenice mléka při jednom jídle, a kuře a mléko nebyly zdaleka to jediné, co se podávalo.“ Byl také milovníkem kávy a jeho syn Ted mladší jednou prohlásil, že velikost otcových šálků na kávu měla „spíše charakter vany“. To byl jen začátek jeho kulinářských extravagancí: Roosevelt si pochutnával na prasatech v peřinách, játrech se slaninou, zelené želví polévce a smaženém kuřeti s omáčkou. Podle všeho měl být mnohem větší muž, přinejmenším na Taftově území.

Jeho tajemstvím, jak zůstat, no, napůl štíhlý, bylo udržovat se v aktivitě. Věnoval se všemu od lovu a boxu až po štípání dřeva a tenis. „Během pobytu v Bílém domě jsem se vždy snažil odpoledne několik hodin cvičit,“ napsal ve své autobiografii z roku 1913. „Člověk, jehož zaměstnání je sedavé, by měl mít nějaký druh pohybu, pokud se chce udržet v dobré fyzické kondici.“

Warren G. Harding
29. prezident (1921-1923)
200+ kg, BMI 23,5

Dávno předtím, než nastoupil do Bílého domu, byl Harding zdravotní noční můrou. Trpěl hypertenzí, cukrovkou, neustálými bolestmi na hrudi a potížemi s dýcháním. Hardingovo řešení jeho nebezpečných příznaků? Jíst více párků a vaflí.

Kuchařka prezidentů, kniha z roku 1968 dokumentující prezidentské jídelníčky, vykresluje portrét Hardingova jídelníčku, při jehož čtení vám ztvrdnou tepny. Pokerové hry v Bílém domě zahrnovaly „prezidentův oblíbený pokrm: knockwurst a kysané zelí“. Paní Hardingová přinesla do Bílého domu svůj recept na „pravý kuřecí koláč“. Typická snídaně zahrnovala „míchaná vejce a slaninu, pšeničné koláčky s javorovým sirupem, kukuřičné muffiny, toasty a pověstné litry kávy“. Ne všichni prezidentovi hosté při večeři sdíleli jeho obrovský apetit, a tak se občas dělaly ústupky. „Na jídelníčku Bílého domu se často objevovala potřeba lehkého prvního chodu nebo lehkého dezertu.“ Lze si jen představit, jak se Harding při představě „lehkého“ dezertu ušklíbl.

Pokud se vám tento příběh líbil, bude se vám líbit:
25 nejsilnějších mužů v politice