Nepleťte si slámu se senem (aneb seno se slámou…) A co „zahradničení ze slaměných balíků“?
Otázka: Mike toho hodně ví a jeho pořad mám rád (poslouchám na KSFC; 91,9 FM), ale v nedávném pořadu mluvil o seně a slámě, jako by byly zaměnitelné. Sláma je stéblo, obvykle odpadní produkt z pšenice, které se používá jako podestýlka pro hospodářská zvířata. Seno – obvykle vojtěška nebo tráva – se používá jako krmivo pro zvířata.
- — Mary Beth ve Spokane (Washington)
O. Vzpomínám si na mnoho případů, kdy jsem vysvětloval rozdíly mezi senem a slámou, ale nikdy jsem je nezaměnil. A naštěstí si myslím, že jsem v tom i tentokrát nevinně, i když jsem možná mohla použít trochu jasnější jazyk. Mary Beth má na mysli telefonát, který se v pořadu vysílal před několika týdny a týkal se „zahradničení ze slaměných balíků“. Vysvětlil jsem, že jednou z mých (mnoha) námitek proti této metodě je skutečnost, že původní materiál byl téměř jistě postříkán spoustou chemických pesticidů a herbicidů. Dodal jsem však, že pokud znáte ekologického zemědělce, který balí seno do balíků, jeho sláma bude čistá od chemikálií.
Počkat – to jsem si zase spletl dva pojmy?
Ne. Ale je to tenká hranice. Sláma i seno začínají svůj život stejně – jako polní plodina. Slovo „seno“ se vztahuje na celou sklízenou rostlinu včetně semenných hlaviček. Většina sena se pěstuje pro krmení zvířat a zpravidla se jedná, jak správně poznamenává Mary Beth, o timothy, žito, vojtěšku nebo specializovanou trávu. Obiloviny jako pšenice, oves a ječmen se však někdy pěstují pro krmení zvířat i pro lidskou spotřebu.
Pokud jsou rostliny ponechány vcelku a svázány do svazků, jedná se o seno. Když se však odstraní hlavičky semen, stonek rostliny, který zůstane, je sláma, dutá trubka, která má mnohostranné využití, včetně podestýlky pro zvířata na farmách a mulče na zahradách. A pokud bylo seno vypěstováno ekologicky, například pro krmení certifikovaných ekologických zvířat, sláma vyrobená z tohoto sena neobsahuje žádné chemikálie.
Jinými slovy, abyste mohli získat ekologickou slámu, musíte mít ekologické seno (nebo obilí).
Hlavním smyslem každého rozhovoru na tato témata je však upozornit lidi, aby si dávali pozor, aby při nákupu „balíků slámy“ nedostali seno. Sláma a seno jsou často baleny stejně a mnoho zahradních center – a dokonce i zemědělci, kteří prodávají své přebytečné balíky u silnic – používají termín „sláma“ bez ohledu na to, zda se jedná o balík slámy nebo sena. A pokud použijete seno – se všemi těmi neporušenými hlavičkami semen – jako zahradní mulč, semena vyklíčí a vy se stanete neúmyslným pěstitelem obilí.
…což se mi jednou stalo. Ještě jsem se nenaučil, že je třeba vizuálně kontrolovat balíky, zda nemají hlavičky semen, a vzal jsem si dávku sena, která byla označena jako „sláma“. Rostliny, které vyrašily několik týdnů poté, co jsem je rozprostřel jako mulč, mi daly dvě důležité lekce…..
První bylo nikdy nevěřit značení. Druhým bylo, že pšenice je ostrá. Není dobré brát rostlinu ve vzteku holýma rukama. Ale dost starých válečných historek; přejděme k samotnému „zahradničení ze slaměných balíků“.
V. Vždycky je to boj, když se snažíme zpracovat naši jílovitou půdu. Četla jsem článek o tom, jak by se tento problém dal vyřešit tím, že bych při pěstování rajčat, paprik a okurek používala balíky slámy, místo abych musela tahat pytle s hnojem, rašelinovým mechem atd. ale můj manžel s tím nesouhlasí. Jaký je váš názor?
- —Eileen in Langhorne, PA
A. Myslím, že je to jen další z „trendů“, kterých se chytají zahradní autoři, když zoufale hledají něco „nového“, o čem by mohli psát, a které nepodrobují žádnému kritickému zamyšlení. Ale mě vychoval detektiv z oddělení vražd, takže vždycky hledám díry v logice. A v tomto případě mě jich napadlo hned pět.
- Balíky byly téměř jistě vypěstovány s použitím pesticidů – včetně odporných „systémových“ chemikálií, které přijímá sama rostlina. Pěstuji pouze ekologicky, a tak jsem z toho venku ještě dřív, než začneme.
- Balíky špatně zadržují vlhkost; v suchém roce byste je museli zalévat každý den – možná i několikrát denně.
- Ale protože je sláma tak pevně zabalená, jádra a dna shromažďují spoustu vlhkosti, které se nemohou zbavit, a mají tendenci plesnivět – zejména ve vlhkém roce.
- Každý rok musíte kupovat nové balíky, což zdaleka není udržitelné.
- Systém je bez života; je navržen tak, aby se vyhnul půdě a kompostu ve prospěch chemicky zatížené slámy a odporných chemických hnojiv.
A to poslední je asi můj největší emoční problém. Můj přístup k zahradničení – ukovaný v ohni velikánů, jako jsou J. I. a Bob Rodaleovi, sir Albert Howard, Eliot Coleman, John Jeavons, Mel Bartholomew a mnoho dalších – je takový, že ZDRAVÁ PŮDA je základem veškerého zahradničení. Odpovědí na jílovitou půdu není pěstování v balících slámy zatížených pesticidy (které jsou mimochodem opravdu těžké – takže se tím ani trochu nesnižuje faktor tahání).
Vyvýšené záhony a skutečné nádoby jsou mnohem méně toxickou a mnohem udržitelnější odpovědí na jílovitou půdu; naplňte je pěknou směsí zeminy z květináčů, proseté černé ornice, perlitu a kompostu. (NE hnojem nebo rašelinovým mechem; ty zdaleka nepatří mezi nejlepší půdní doplňky.) Pak máte od hlíny pokoj, pěstujete v prostředí, které není předem kontaminováno chemikáliemi, ve vlhkých letech dobře odvádí vodu, v suchých letech vydrží delší dobu mezi zaléváním a není třeba ho každý rok vyměňovat.
A které můžete přirozeně vyživovat kompostem, odlitky červů a dalšími organickými látkami namísto slaných chemických hnojiv.