Osm věcí, které si pamatují jen lidé ze 70. let
Nebyly to jen Wombles: Tato pestrá dekáda nám dala spoustu kulturních, kulinářských a oděvních ikon
Trubicové ponožky
V posledních desetiletích je sice na přehlídkových molech oživily různé luxusní módní značky (a hollywoodská smetánka je obula do sliderů), ale skromné trubicové ponožky se poprvé objevily v roce 1970 v Illinois. Společnost Nelson Knitting Company se rozhodla upustit od složitého vyztužení paty a špičky a místo toho vyrobila ponožku ve tvaru trubky – odtud pochází i její výstižný název. Díky tomu, že je bylo možné vyrábět jednoduše a levně, se ponožky staly překvapivým hitem a v 70. letech 20. století se s nimi mohli setkat všichni, od filmových hvězd až po sportovní hrdiny. Ačkoli měly tradičně bílou barvu, mnoho značek přidávalo kolem horní části ponožky barevný pruh, který obvykle označoval příslušnost ke sportovnímu týmu nebo jeho podporu. Nezapomínejme ani na roli kolečkových bruslí, díky nimž byly ponožky v 70. letech tak populární: krátké šortky a ponožky do výšky lýtek byly pro bruslaře prakticky uniformou.
Prog rock
Prog, který vyrostl z psychedelické scény 60. let, se stal v 70. letech bestsellerem. Byl tak populární, že alba kapel jako Yes, Genesis, King Crimson, ELP a Jethro Tull zaznamenávala miliardové úspěchy – album Dark Side of the Moon skupiny Pink Floyd z roku 1973 strávilo v britské hitparádě 535 týdnů v řadě. Progové skladby byly dlouhé (cokoli pod 10 minut se mohlo považovat za zkratku), vyznačovaly se složitým hraním a četnými změnami tempa, nálady a hudebního stylu. Abstraktní texty byly de rigeur, roztroušené po albech s názvy jako Tales From Topographic Oceans (Yes), The Lamb Lies Down on Broadway (Genesis) nebo Brain Salad Surgery (ELP).
BBC Play for Today
V době, kdy neexistovaly mobily ani internet a pouze tři televizní kanály, svěřila televize Beeb divákům proud celovečerních televizních her napsaných nejlepšími britskými autory. Do pořadu Play for Today přispívali Dennis Potter, Harold Pinter, Stephen Poliakoff, David Hare, Willy Russell a Alan Bleasdale – jejich díla řídili Stephen Frears, Mike Newell, Roland Joffe, Ken Loach, Lindsay Anderson a Mike Leigh. Do tohoto pásma patřila mistrovská díla, která si zaslouží vzpomínku jako každá filmová klasika, včetně snímků Bar Mitzvah Boy (1976), Abigail’s Party (1977), Lízání Hitlera (1978) a Modré vzpomínkové kopce (1979). Dokázaly být i velmi kontroverzní, například filmy Dennise Pottera Brimstone and Treacle (1976) a následujícího roku Scum Roye Mintona byly zakázány vysílat a spatřily světlo světa až po uvedení v kinech. Fanoušci také vzpomínají na drsný snímek Just Another Saturday z roku 1975, v němž se na plátně objevil Billy Connolly.
Boty na platformě
Výškově šroubované pedálové přídavky nejsou samy o sobě ničím novým – stačí si vzpomenout na vysoké podpatky pro ženy nebo semišové boty s tlustou podrážkou, které si oblíbili Teddy Boys v 50. letech. Platformy ze sedmdesátých let však měly svůj vlastní nádherný OTT šmrnc a pomáhaly definovat vzhled glamových kapel jako Sweet a Kiss – spolu s Eltonem Johnem a Davidem Bowiem v jejich křiklavějších inkarnacích. Když Bowie vystupoval jako Ziggy Stardust, byl si díky svému divadelnímu umu pravděpodobně vědom toho, že starověcí řečtí herci používali plošiny k vyvýšení důležitých postav na jevišti. Ve středověku se vrátily s praktičtějším účelem: vyzdvihnout nositele nad špínu ulice – tento účel se znovu objevil u nositelů ze 70. let, kteří chtěli zabránit tomu, aby se jejich zvonáče táhly po zemi.
Arktická rolka
Na opačném konci spektra lahodnosti než jiné výmysly 70. let, například aspik, byla arktická rolka – tenká piškotová rolka s malinovou marmeládou plněná zmrzlinou – vyráběná převážně gigantem v oblasti mražených potravin Birds Eye, ačkoli mnoho hostitelek na večírcích 70. let si na ni vytvořilo vlastní variaci. Rolku vytvořil československý emigrant Dr. Ernest Velden, který v roce 1968 založil v Eastbourne továrnu na její výrobu. Arctic Roll zůstal populární po celá sedmdesátá a osmdesátá léta a v roce 2008 zažil znovuobnovení, když společnost Birds Eye oznámila, že prodala 250 mil (neboli tři miliony krabic) Arctic Roll. A zdá se, že mražený pudink je stejně oblíbený i nyní. Ještě v dubnu letošního roku se moderátorka pořadu Woman’s Hour Jane Garveyová musela posluchačům omluvit poté, co ho označila za „pudink nízké úrovně“.
Kalhoty do zvonu
Při pohledu na ně by vás to nenapadlo, ale kalhoty do zvonu stále fungují jako funkční oděv v některých částech Evropy, kde je řemeslníci, například truhláři, nosí, aby si chránili nohy před bludnými pilinami. Na druhou stranu Sonny a Cher, kteří v sedmdesátých letech zpopularizovali flares, je rozhodně nenosili z praktických důvodů. Většina kalhot do zvonu se pyšnila spodním obvodem nohavic až 26 centimetrů, takže dostat se někam ve spěchu bylo poněkud náročné. Ačkoli byly flares oblíbené už v 60. letech, jejich skutečný rozmach nastal až v 70. letech. Popové hvězdy, televizní moderátoři a módní návrháři je nosili ve všech barvách duhy, od saténu po polyester. V této dekádě dokonce vznikly (a zanikly) sloní zvony, které měly mnohem širší rozparek pod koleny a nosily se s platformami s podrážkami o délce nejméně dva palce a podpatky o délce pět palců. Teprve s nástupem punku v roce 1976, a to jak v USA, tak ve Velké Británii, zazněl zvonkům umíráček. Kalhoty s drenem a vojenské boty byly in a polyesterové flaušové kalhoty byly definitivně out.
Motocykly Chopper
Pro každého kluka ze 70. let byl jediným motocyklem s pouličním kreditem Chopper. Přesněji řečeno Raleigh Chopper dodávaný do britských ulic z továrny společnosti v Nottinghamu. Jedinečný design, který z něj udělal kulturní ikonu, zahrnoval dlouhé polstrované sedlo s vysokým opěradlem, ostře se zvedající řídítka, „vyklenuté“ blatníky a různě velká kola s tlustými pneumatikami – 16 palců (41 cm) vpředu a 20 palců (51 cm) vzadu. Vzhůru se zvedající řídítka umožnila dětem představit si, že také jezdí na Harley Davidson. Přidejte zářivé barvy, jako je Targa Mustard, Flamboyant Green, Fizzy Lemon nebo Pink 5-Speed. Eat your heart out, Farrow & Ball.
Lava lamps
While their name suggests lava lamps may have provided light, they gave off a lurid glow at best. They were invented by entrepreneurial Brit Edward Craven-Walker, who concocted the lava lamp in 1963 after watching a liquid-filled cocktail shaker bubbling on a stove in a pub. It was being used as an egg timer. Initially named Astro, lava lamps‘ out-of-this-world rocket-like appearance was perfectly in tune with the decade’s space obsession – which is probably why they look so dated these days.