Příbuzné zdravotnické profese

Předpovědi ve Spojených státech a mnoha dalších zemích ukazují na očekávaný dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků na mnoha pozicích v příbuzných zdravotnických oborech. Důvodem je především expanze zdravotnického průmyslu v důsledku demografických změn (rostoucí a stárnoucí populace), velký počet zdravotnických pracovníků blížících se odchodu do důchodu, potřeba nákladové efektivity odvětví a nedostatečné investice do vzdělávacích programů, které by s těmito trendy držely krok.

Studie také poukazují na potřebu větší rozmanitosti příbuzných zdravotnických pracovníků, aby bylo možné realizovat kulturně kompetentní zdravotnický systém ve Spojených státech i jinde.

Pracovní síly a odborníci na zdravotní péči předpokládají, že zdravotní služby budou stále více poskytovány prostřednictvím ambulantních a ošetřovatelských zařízení spíše než v nemocnicích. Podle Severoamerického klasifikačního systému odvětví (NAICS) se zdravotnictví skládá ze čtyř hlavních pododvětví rozdělených podle typů služeb poskytovaných v jednotlivých zařízeních:

• Nemocnice: poskytují především lůžkové zdravotnické služby a jako vedlejší činnost mohou poskytovat některé ambulantní služby.
• Ambulantní zdravotnická zařízení: poskytují především ambulantní služby v zařízeních, jako jsou ordinace lékařů, ambulance a klinické laboratoře.
• Ošetřovatelská a rezidenční zařízení: poskytují rezidenční péči, například komunitní péči o seniory nebo zařízení pro duševně nemocné a osoby závislé na návykových látkách.
• Sociální pomoc: poskytuje služby pro seniory a/nebo zdravotně postižené, služby pro bezdomovce a chudé, pracovní rehabilitaci nebo služby denní péče o děti.

V USA je již větší část pracovníků v příbuzných zdravotnických oborech zaměstnána v ambulantních zařízeních. V Kalifornii je téměř polovina (49,4 %) příbuzných zdravotnických pracovníků zaměstnána v ambulantních zdravotnických zařízeních ve srovnání s 28,7 % a 21,9 % zaměstnaných v nemocnicích a v pečovatelské službě. Jeden zdroj uvádí, že příbuzní zdravotničtí pracovníci tvoří 60 procent všech pracovníků ve zdravotnictví v USA.

Ve Spojeném království existuje 12 různých profesí, které jsou považovány za příbuzné zdravotnické pracovníky; dohromady tvoří přibližně 6 % pracovníků NHS. V roce 2013 činily roční výdaje na služby poskytované příbuznými zdravotnickými pracovníky přibližně 2 miliardy liber, ačkoli chybí důkazy o tom, do jaké míry tyto služby zlepšují kvalitu péče.

Pokroky ve zdravotnické technice také umožňují, aby více služeb, které dříve vyžadovaly nákladný pobyt v nemocnici, bylo poskytováno prostřednictvím ambulantní péče. Například v Kalifornii výzkum předpověděl, že celková spotřeba nemocničních dnů na osobu se sníží ze 4 dnů v roce 2010 na 3,2 dne v roce 2020 a 2,5 dne v roce 2030. Naproti tomu počet ambulantních návštěv na osobu se zvýší z 3,2 návštěv na osobu v roce 2010 na 3,6 návštěv na osobu v roce 2020 až na 4,2 návštěv v roce 2030.

V rozvojových zemích se mnoho národních strategických plánů v oblasti lidských zdrojů pro zdravotnictví a mezinárodních rozvojových iniciativ zaměřuje na rozšiřování vzdělávání příbuzných zdravotnických profesí, jako jsou poradci pro HIV/AIDS, kliničtí pracovníci a komunitní zdravotničtí pracovníci, v oblasti poskytování základních preventivních a léčebných služeb v ambulantních zařízeních a zařízeních komunitní péče.

S touto rostoucí poptávkou po ambulantní zdravotní péči vědci očekávají větší poptávku po profesích, které jsou zaměstnány v rámci ambulantního sektoru a dalších mimonemocničních zařízení – jinými slovy po příbuzných zdravotnických oborech.