Před Světovým pohárem:
Sen prezidenta FIFA Julese Rimeta o uspořádání mezinárodního mistrovství světa ve fotbale – samostatné soutěže mužských národních fotbalových týmů – se splnil, když Uruguay v roce 1930 hostila a vyhrála první turnaj mistrovství světa. V roce 1930 však bylo mezinárodnímu fotbalu již 60 let a předtím se konalo několik soutěží, které vyhrálo několik předchozích šampionů. Když se podíváme zpětně od roku 1930, jsou to tito fotbaloví mistři světa před mistrovstvím světa (BTWC):
1924 & 1928: Uruguay
Olympijská fotbalová soutěž v Paříži v roce 1924 a soutěž v Amsterdamu v roce 1928 – obě pořádané FIFA – byly nejobsáhlejšími fotbalovými turnaji, které se kdy hrály v éře před vznikem mistrovství světa. Uruguay vyhrála oba olympijské turnaje, čímž se bezkonkurenčně stala mistrem světa ve fotbale a zajistila si právo pořádat první mistrovství světa. V roce 1924 Uruguay ve finále olympijského turnaje porazila Švýcarsko 3:0 a v roce 1928 v opakovaném zápase po remíze 1:1 porazila Argentinu 2:1. Kapitán Jose Nasazzi dovedl svůj tým k vítězství na obou olympijských hrách a poté i na mistrovství světa. Vzhledem k tomu, že olympijské fotbalové turnaje v letech 1924 a 1928 byly považovány za oficiální mistrovství světa FIFA, má uruguayský tým právo mít na dresech vedle znaku čtyři hvězdy na památku čtyř světových šampionátů – v letech 1924, 1928, 1930 a 1950.
1920:
Olympijská fotbalová soutěž v roce 1920 byla jako první označena Julesem Rimetem za mistrovství světa FIFA. Konalo se v Antverpách a zvítězili v něm hostitelé z Belgie, kteří si mohou nárokovat titul prvních mistrů světa FIFA. Finále v roce 1920 skončilo za bizarních okolností. Poté, co anglický rozhodčí John Lewis nařídil Belgii brzkou penaltu – která byla odpískána -, poté uznal sporný druhý belgický gól a následně vyloučil československého obránce Karla Steinera, odešli čeští hráči na protest ze hřiště. Zápas byl po 39 minutách přerušen, Belgie vyhrála 2:0 a zápas i zlaté medaile získala Belgie. Belgičané sice v roce 1930 odcestovali na první mistrovství světa do Uruguaye, ale prohráli oba zápasy skupinové fáze a byli vyřazeni.
1908 & 1912: Velká Británie
Na olympijských hrách v Londýně v roce 1908 převzala vedení první oficiální olympijské fotbalové soutěže Anglická fotbalová asociace a vybrala výhradně anglický tým Velké Británie. Na cestě do finále, které Britové vyhráli 2:0, Británie rozdrtila Švédsko 12:1, zatímco Dánsko porazilo Francii 17:1. Británie a Dánsko se znovu střetly ve finále na olympijských hrách ve Stockholmu v roce 1912, kde další anglický tým Velké Británie vyhrál 4:2 a stal se vítězem BTWC. Na prvním mistrovství světa se žádný britský tým nezúčastnil.
1906:
Interkalické hry se měly konat každé čtyři roky v pauze mezi olympijskými hrami, ale uskutečnila se pouze zahajovací akce v Aténách v roce 1906. Fotbalové soutěže se zúčastnily čtyři týmy ze tří zemí: Řecko reprezentovala aténská jedenáctka, Dánsko kodaňská jedenáctka a Osmanskou říši týmy ze Smyrny (dnes Izmir v dnešním Turecku) a Selaniku (dnes Soluň v dnešním Řecku). Pokud by to nebylo dost komplikované, tým Smyrny zahrnoval anglické, francouzské a arménské hráče, z nichž devět byli rodinní příslušníci slavného britského botanika. V semifinále porazilo Dánsko Smyrnu 5:1 a ve finále vedlo proti Aténám do poločasu 9:0. Řecká strana odmítla pokračovat v utkání, zápas byl přerušen a Dánsko se stalo mistrem BTWC.
1904:
Olympijské hry 1904 se konaly v listopadu 1904 v St Louis ve státě Missouri a fotbalové soutěže se hrály na hřišti Francis Field. FIFA byla založena teprve v květnu toho roku a na tomto turnaji, kterého se zúčastnily pouze tři týmy – dva reprezentující USA a jeden za Kanadu, se nijak nepodílela. Americké týmy Christian Brothers College a St Rose Parish byly ve finále vyřazeny kanadským týmem Galt FC z Ontaria a Kanada se stala mistrem BTWC. Kanadský tým byl plný britských emigrantů, včetně skotského útočníka Alexe Halla, který při výhře 7:0 nad Christian Brothers zaznamenal hattrick. V následujícím roce se Galt utkal s vlivným anglickým zájezdovým týmem Pilgrims v zápase označovaném jako „mistrovství světa“. Zápas skončil remízou 3:3.
1900: Velká Británie
Druhé novodobé olympijské hry jsou první hry, které Mezinárodní olympijský výbor (MOV) uznal jako hry zahrnující fotbal. Existují určité důkazy, že se fotbal hrál i na zahajovacích hrách v roce 1896, ale přesné údaje se ztratily. Fotbal se objevil jako exhibiční sport v roce 1900 s pouhými třemi zúčastněnými týmy: Velkou Británii reprezentoval tým Upton Park FC z východního Londýna, Francii Union des Sociétés Françaises de Sports Athlétiques (USFSA) XI a Belgii Université Libre de Bruxelles XI. Britští amatéři z Upton Parku získali olympijský titul a stali se předtím mistry světa díky rozhodujícímu vítězství 4:0 nad francouzským týmem. Žádné medaile nebyly uděleny, ale záznamy MOV připisují Velké Británii titul zlatých šampionů.
1883-1899: Anglie a Skotsko
Britské domácí mistrovství (BHC) byl první a do roku 1900 jediný mezinárodní fotbalový turnaj na světě. Soutěžily v něm Anglie, Skotsko, Wales a předloňské Irsko a hrál se každoročně ve formátu každý s každým. Skotsko vyhrálo první ročník BHC v sezóně 1883-84, a mohlo se tak prohlásit za mistra BHC a BTWC. Anglie poprvé vyhrála BHC v letech 1887-88. Celkem se v letech 1888-1899 uskutečnilo 16 turnajů BHC, z nichž sedm vyhrálo Skotsko, sedm Anglie a o dva se Skotsko a Anglie podělily. (Wales a Irsko nevyhrály žádný z prvních turnajů.) Anglie i Skotsko tedy mohou tvrdit, že se v tomto období staly mistry světa ve fotbale. BHC pokračoval ještě sto let, až do sezóny 1983-84, ale od roku 1900 s příchodem olympijského fotbalu přestal být „mistrovstvím světa“.
1872-1883: Skotsko a Anglie
První oficiální mezinárodní fotbalové utkání se odehrálo mezi Anglií a Skotskem v listopadu 1872. Výsledek byl 0:0. Odvetný zápas hraný v březnu 1873 skončil vítězstvím Anglie 4:2. Jelikož Anglie a Skotsko byly jedinými aktivními mezinárodními fotbalovými týmy, mohla se Anglie prohlásit za mezinárodního fotbalového mistra. V následujícím roce 1874 zvítězilo Skotsko 2:1. V letech 1872 až 1883 sehrály Anglie a Skotsko celkem 12 zápasů. Anglie vyhrála dvě, Skotsko osm a dvě utkání skončila nerozhodně. Anglie i Skotsko tedy byly mistry světa, ale Skotsko bylo v tomto období dominantním mistrem BTWC.
1870-1872: Anglie
V letech 1870 až 1872 sehrály Anglie a Skotsko sérii pěti fotbalových zápasů známých jako Alcockovy internacionály. Iniciátorem těchto zápasů byl Charles William („CW“) Alcock, sekretář Anglické fotbalové asociace. Ačkoli první setkání bylo označováno jako „velký mezinárodní fotbalový zápas“, skutečnost, že Skotsko spoléhalo na hráče z Londýna, znamená, že strana nebyla považována za skutečně reprezentativní a zápasy nejsou považovány za oficiální mezinárodní zápasy. Všichni „londýnští skotští“ hráči však měli kořeny, které by je podle moderních pravidel opravňovaly hrát za Skotsko, takže lze tvrdit, že tato utkání byla prvními mezinárodními fotbalovými zápasy. První mezinárodní zápas v Alcocku skončil remízou 1:1, přičemž Anglie vyrovnala v poslední minutě. Anglie vyhrála tři z pěti zápasů a dvakrát se hrálo nerozhodně, takže právě Anglie má největší nárok na to, aby se stala historicky prvními mistry světa ve fotbale a původními mistry světa před mistrovstvím světa. ♦
Moji čtyřdílnou historii fotbalových fanoušků na mistrovství světa si přečtěte zde.