Parazitické houby

neboli patogenní houby, houby, které využívají jako zdroj potravy živé tkáně různých organismů. Parazitické houby způsobují onemocnění rostlin, zvířat a lidí.

Mnoho parazitických hub patří do třídy Fungi imperfecti, protože se rozmnožují pouze nepohlavně. Tělo parazitické houby se skládá z rozvětvených mnohobuněčných vláken (hyf) mycelia. Parazitické houby tvoří výtrusy různých velikostí a tvarů. Obligátní parazitické houby se živí pouze na úkor živých tkání a zpravidla nerostou na umělých živných médiích. Mezi fakultativně parazitickými houbami se některé živí převážně organickými látkami rozkládajících se tkání (saprofyty), ale mohou parazitovat i na živých tkáních; jiné saprofyty jsou obvykle parazitické, ale mohou růst i na mrtvých tkáních.

Existují parazitické houby, které žijí na zvířatech a nazývají se zoopatogenní houby, mezi něž patří entomopatogenní houby, které žijí na hmyzu. Parazitické houby, které žijí na rostlinách, se nazývají fytopatogenní houby a patří mezi ně mykofytní houby – tedy ty, které žijí na houbách. Fytopatogenní houby jsou nejběžnější. Působí prostřednictvím toxických sekretů nebo enzymů, které poškozují rostlinná pletiva, a tato pletiva pak využívají jako potravu. Mnoho fytopatogenních hub napadá hospodářsky cenné rostliny. Například různé rezavé houby způsobují rez stébelnou a hnědou rez trav (Puccinia graminis, P. triticina), rez slunečnicovou (P. helianthi) a rez lněnou (Melampsora lini); plísně způsobují plíseň tvrdou a moučnou (Tilletia tritici, Ustilago tritici) a plísně moučné způsobují moučnou plíseň trav (Erysiphe graminis). Parazitické houby způsobují strupovitost jablek (Venturia inaequales), plíseň révy vinné (Plasmopara vitícola) a mnoho dalších chorob. Existuje velká známá skupina dřevokazných hub, které rostou na živých stromech (různé druhy Polyporaceae a medovicové houby), stejně jako na užitkovém dřevě a dřevěných částech budov (houby domácí). Proti houbovým parazitům rostlin se bojuje pomocí speciální zemědělské techniky, pěstováním odolných odrůd a aplikací chemických látek (dezinfekce osiva, postřik rostlin atd.). Mykofágní houby parazitují na plodnicích a myceliu mnoha jiných hub.

Zoopatogenní houby zahrnují ty, které způsobují pásový opar, favus a další onemocnění kůže savců a lidí. Malassezia furfur způsobuje srstnatost a houby z rodu Epidermophyton způsobují epidermofytózu nohou a třísel. Parazitické houby z rodů Candida a Geo-trichum způsobují mykózy sliznic, kůže, nehtů a dalších oblastí. Parazitické houby z rodů Blastomyces, Sporotrichum a Aspergillus napadají nejen kůži, ale i podkožní buněčné tkáně, svaly, kosti a vnitřní orgány zvířat a lidí. Za určitých podmínek (například při potlačení přirozené bakteriální flóry v lidském organismu nadměrným užíváním antibiotik) mohou některé parazitické houby vyvolat v organismu systémové onemocnění, například kandidózu.

Entomopatogenní houby se používají k hubení škodlivého hmyzu. The best known are Empusa muscae, a parasite of house flies; E. grilly, a parasite of locusts; and Beauveria bassiana, which parasitizes many insect species.