Pierrova smrt a druhá Nobelova cena

Pozdější práce

V roce 1921 se Marie Curie v doprovodu svých dvou dcer vydala na triumfální cestu do Spojených států, kde jí prezident Warren G. Harding předal gram radia, zakoupený jako výsledek sbírky mezi americkými ženami. Přednášela zejména v Belgii, Brazílii, Španělsku a Československu. Rada Společnosti národů ji jmenovala členkou Mezinárodní komise pro intelektuální spolupráci. Kromě toho měla radost z toho, že v Paříži vznikla Nadace Curieových a v roce 1932 byl ve Varšavě slavnostně otevřen Ústav radia, jehož ředitelkou se stala její sestra Bronislava.

One of Marie Curie’s outstanding achievements was to have understood the need to accumulate intense radioactive sources, not only to treat illness but also to maintain an abundant supply for research in nuclear physics; the resultant stockpile was an unrivaled instrument until the appearance after 1930 of particle accelerators. Existence zásoby 1,5 gramu radia v pařížském Radium Institute, v níž se během několika let nahromadilo radium D a polonium, rozhodujícím způsobem přispěla k úspěchu experimentů prováděných v letech kolem roku 1930, a zejména těch, které prováděla Irène Curieová společně s Frédéricem Joliotem, za něhož se provdala v roce 1926 (viz Joliot-Curie, Frédéric a Irène). Tato práce připravila půdu pro objev neutronu sirem Jamesem Chadwickem a především pro objev umělé radioaktivity Irène a Frédéricem Joliot-Curieovými v roce 1934.

Několik měsíců po tomto objevu Marie Curie zemřela v důsledku leukémie způsobené působením záření. Její přínos fyzice byl obrovský, a to nejen díky její vlastní práci, jejíž význam se projevil udělením dvou Nobelových cen, ale i díky jejímu vlivu na následující generace jaderných fyziků a chemiků. Marie Curieová společně s Irène Joliot-Curieovou napsala heslo o radiu pro 13. vydání (1926) encyklopedie Britannica.

V roce 1995 byl popel Marie Curieové uložen v pařížském Panthéonu; byla první ženou, které se této pocty dostalo za její vlastní úspěchy. Její pracovna a laboratoř v pavilonu Curieových v Institutu radia jsou zachovány jako Muzeum Curieových.

Redakce Encyclopaedia Britannica