Placebem kontrolované studie

Většina pacientů s ALS a jejich pečovatelů chce udělat vše, co je v jejich silách, aby pomohli najít nové způsoby léčby této nemoci.

Myšlenka vyzkoušet experimentální léčbu je často vnímána pozitivně, přestože vědí, že může představovat riziko. Někteří lidé však mají obavy, když se dozvědí, že někteří účastníci studie mohou místo testovaného léku dostat placebo. Každému výzkumníkovi zabývajícímu se ALS byla položena velmi rozumná otázka: Proč používat placebo při zkoušení tak závažného onemocnění, jako je ALS?

Nejprve několik definic

Placebo je neaktivní látka, která vypadá a chutná jako testovaný lék, ale nemá žádný účinek na onemocnění, které má nový lék léčit: v tomto případě ALS. Placebu se někdy říká cukrová pilulka nebo atrapa.

Aktivní léčba je lék nebo jiná forma léčby, kterou vědci testují, aby zjistili, zda pacientům s ALS pomůže.

Placebem kontrolovaná studie je studie, ve které jsou dvě (nebo více) skupiny. Jedna skupina dostává aktivní léčbu, druhá placebo. Vše ostatní zůstává mezi oběma skupinami stejné, takže jakýkoli rozdíl v jejich výsledcích lze přičíst aktivní léčbě.

V dvojitě zaslepené studii výzkumníci ani účastníci výzkumu nevědí, kdo dostává aktivní lék a kdo placebo. Monitorovací skupina, která se na studii nepodílí, náhodně zařazuje pacienty do jedné nebo druhé skupiny a v průběhu studie sleduje jejich zařazení do skupin. Na konci studie se „slepota prolomí“ a výzkumníci i pacienti zjistí, kdo dostal aktivní léčbu.

Naopak v otevřené studii výzkumníci i pacienti vědí, že pacient dostává aktivní léčbu.

Placebo efekt označuje tendenci každého z nás cítit se na chvíli lépe, když si myslíme, že dostáváme léčbu, která nám pomůže. Placebo efekt se může projevit, když nám léčba skutečně pomáhá, nebo když nedělá nic, nebo když nám ve skutečnosti škodí.

Proč tedy používat placebo ve studii u tak závažného onemocnění, jako je ALS?
Dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie je považována za „zlatý standard“ klinických studií, protože má nejlepší šanci určit, zda je aktivní léčba účinná. To platí z několika důležitých důvodů:

• Protože nikdo neví, zda dostává aktivní léčbu, snižuje se pravděpodobnost, že jakýkoli pozorovaný přínos bude způsoben placebo efektem.
• Lidé s ALS jsou různorodá skupina. Jedním z důležitých způsobů, jak se liší, je rychlost progrese jejich nemoci: někteří lidé postupují pomalu, zatímco jiní bohužel rychleji. Náhodným rozdělením subjektů do skupin s aktivní léčbou a placebem se tato různorodost rovnoměrně rozloží mezi obě skupiny. Tím se zvyšuje šance, že jakýkoli pozorovaný přínos bude způsoben spíše rozdíly v léčbě než rozdíly mezi pacienty v jednotlivých skupinách.

Nejrychlejší způsob, jak vyvinout novou léčbu pro všechny lidi s ALS, je testovat nové léky ve studiích navržených tak, aby poskytly odpověď rychle a bez pochybností. V současné době je to možné pouze srovnáním aktivní léčby (nové terapie) s placebem.

Dvě nedávné klinické studie ALS ukazují, jak důležité jsou dvojitě slepé, placebem kontrolované studie při vyřazování neúčinných léčebných postupů.

• Otevřená studie lithia u malého počtu pacientů naznačila, že tento lék pomáhá zpomalit onemocnění. Větší, placebem kontrolovaná, dvojitě zaslepená studie však nezjistila žádný účinek. Nebýt této studie, mnoho pacientů s ALS by možná dále užívalo zbytečný lék.
• Studie na zvířatech a otevřené studie na lidech naznačovaly, že antibiotikum minocyklin je prospěšné. Větší, placebem kontrolovaná studie však ukázala, že tomu tak není, a dokonce mohlo být škodlivé. Bez této větší studie by pacienti mohli pokračovat v užívání minocyklinu, což by způsobilo škodlivé účinky, aniž by to jejich nemoci pomohlo.

Pouze pomocí placebem kontrolovaných studií by bylo možné vyloučit, že tyto dvě léčby jsou u ALS neúčinné, a ušetřit tak pacienty užívání léků, které nepřinášejí žádný užitek a které by mohly být dokonce nebezpečné.

Důležité je si uvědomit, že experimentální léky jsou skutečně experimentální. To znamená, že lék může mít pozitivní účinek, žádný účinek nebo může být škodlivý. Někdy je obtížné mít na paměti, že pacient užívající placebo může ve skutečnosti dostávat lepší léčbu než někdo, kdo užívá aktivní lék.

Pokus s negativním výsledkem je pro účastníky i organizátory studie velkým zklamáním. Každá studie nás však něčemu cennému naučí a zvyšuje pravděpodobnost úspěchu dalších studií. Zklamání z negativních výsledků studií, jako jsou tyto, jen posiluje naše odhodlání najít skutečně prospěšnou léčbu ALS. Tato práce může být úspěšná pouze tehdy, pokud se pacienti přihlásí do klinických studií.

Pokud vstoupím do ramene s placebem, mohu později dostat aktivní lék?

Ano, pokud léčba přinese prospěch. Spolupracujeme s farmaceutickými společnostmi, které dodávají léčbu do studie, abychom zajistili, že pokud se léčba ukáže jako užitečná, může ji každý účastník studie dostávat i po skončení studie. Považujeme to za zásadní, abychom mohli nabídnout léčbu těm, kteří svou účastí ve studii tolik přispěli k výzkumu.

Jak lze klinické studie zkrátit?

Častou stížností u studií ALS je, že trvají příliš dlouho. Tuto obavu sdílíme a pracujeme na tom, aby všechny studie byly dokončeny v co nejkratší době.

Biomarkery: Hledáme nová měřítka progrese onemocnění, která by byla citlivější na účinky léčby a méně náchylná na každodenní výkyvy funkcí, které zná každý pacient s ALS. Tato nová měřítka, nazývaná biomarkery, mohou zkrátit budoucí studie.

Větší studie: Jedním z hlavních faktorů určujících délku studie je počet pacientů, kteří jsou do ní zařazeni. Pokud je do studie zařazeno více pacientů, projeví se příznivé účinky dříve. Je to proto, že u různých pacientů přirozeně postupuje jejich onemocnění různou rychlostí. Tyto přirozené rozdíly mohou dočasně zakrýt případné rozdíly v rychlosti progrese způsobené léčbou. Při velkém počtu pacientů v každé skupině se však tyto přirozené rozdíly dříve vyruší, takže i malé rozdíly způsobené léčbou se rychle projeví.