Platby školného

Řada zemí, například Jihoafrická republika, Spojené státy a Velká Británie, uplatňují „politiku školného předem“. Tyto politiky obvykle zahrnují školné, které je dostatečně vysoké, aby rodiče nebo opatrovníci „nesli odpovědnost za pokrytí určité části nákladů na vysokoškolské vzdělání svých dětí“. Tato odpovědnost může studentům s nízkými příjmy ztížit studium na vysoké škole, aniž by potřebovali grant nebo jednu či více půjček.

Školné ve Spojených státech je jedním z nákladů na postsekundární vzdělávání. Celkové náklady na vysokou školu se nazývají náklady na studium (nebo neformálně „sticker price“) a kromě školného mohou zahrnovat ubytování a stravování a poplatky za zařízení, jako jsou knihy, doprava nebo dojíždění poskytované vysokou školou.

Krajiny Průměrné školné na vysoké škole v jednotlivých zemích v eurech (údaje za rok 2019).
Croatia

68

France

260

Albania

318

Macedonia

424

Iceland

611

Luxembourg

800

Bulgaria

818

Belgium

922

B&H

1,023

Portugal

1,063

Spain

1,479

Liechtenstein

1,638

Netherlands

2,060

Serbia

2,186

Italy

2,428

Ireland

3,000

Switzerland

3,499

N.Ireland

4,670

Latvia

5,500

Romania

5,917

Wales

10,104

England

10,385

UK

10,385

Lithuania

11,750

Hungary

14,906

In Europe the first cycle is free in several countries: Austria, Cyprus, Czech Republic, Denmark, Estonia, Finland, Germany, Greece, Malta, Montenegro, Norway, Poland, Scotland, Slovakia, Slovenia, Sweden, Turkey.

In Hungary the annual tuition at a public university may exceed 15,000 euros. Pouze 32 procent studentů platí školné, které činí v průměru 1 428 eur za rok na 1. stupni a 1 552 eur za rok na 2. stupni. Důležité je, že student v Maďarsku má možnost získat stipendium ve výši až 3 000 eur na životní náklady a téměř 4 000 eur za dobré známky.

V Litvě je nejvyšší školné téměř 12 000 eur a platí ho 37 procent studentů.

Školné ve Velké Británii bylo zavedeno v roce 1998, přičemž maximální povolený poplatek činí 1 000 liber. Od té doby bylo toto maximum ve většině Spojeného království zvýšeno na 9 000 liber (více než 10 000 eur), nicméně tento poplatek platí pouze ti, kteří dosáhnou určitého platu čerstvého držitele prostřednictvím všeobecného zdanění. Stát ve Spojeném království platí za přístup na univerzitu těm nejchudším nebo s nízkými příjmy, proto je návštěvnost univerzit stále vysoká. Na univerzitu má přístup rekordní počet znevýhodněných osob. Skotsko zrušilo školné. Neexistují zde žádná stipendia a jedinou pomocí je případná půjčka od vlády.

Francouzské školné je omezeno podle úrovně dosaženého vzdělání, a to od 183 eur ročně pro bakaláře až po 388 eur pro doktorandy. Některé veřejné vysoké školy mají autonomní status, což znamená, že mohou vybírat mnohem vyšší školné, a všechny soukromé vysoké školy školné vybírají.

V německém vzdělávacím systému jsou téměř všechny vysoké školy a většina vysokých škol financovány státem a školné nevybírají. Ve výjimečných případech mohou univerzity nabízet kurzy pro odborníky (např. manažerské programy MBA), které mohou vyžadovat placení školného. Některé místní samosprávy nedávno rozhodly, že studenti ze zemí mimo EU mohou být zpoplatněni, ačkoli studenti programu ERASMUS, studenti z rozvojových zemí a další zvláštní skupiny jsou od poplatků osvobozeni. Kromě toho některé soukromé vysokoškolské instituce fungují podle modelu založeného na školném.

Všechny severské země poskytují svým občanům vysokoškolské vzdělání zdarma. Severské vzdělávací systémy jsou téměř výhradně financovány z veřejných zdrojů. V severských zemích je vzdělání vnímáno spíše jako občanské právo a veřejná služba než jako zboží. Otázka vzdělávání je v těchto zemích vnímána jako otázka rovnosti. Částečně je tomu tak proto, že vysoká úroveň vzdělání je přínosem pro rozvoj společnosti, včetně obchodu a průmyslu.

V Řecku se neplatí žádné školné, protože bakalářské vysokoškolské vzdělání a některé magisterské postgraduální vzdělání je poskytováno zdarma všem helénským (řeckým) občanům jako výhoda občanství placená z daní. Vysoké školy přijímají studenty, kteří vynikali na střední škole, přičemž výběr se provádí prostřednictvím Panhelénských zkoušek, což je systém státem řízených zkoušek. Kromě toho je pro zralé studenty obtížné být přijat na univerzity. Doktorské vysokoškolské vzdělání je často poskytováno také zdarma, ale některé univerzity mohou za doktorské tituly vybírat poplatky. Studenti se mohou uchýlit k registraci na soukromé vysoké školy (tzv. colleges, κολέγια), které vybírají školné, nebo emigrovat do jiných zemí, aby získali vzdělání.