Poruchy rovnováhy – Národní centrum pro závratě a poruchy rovnováhy

admin

Poruchy rovnováhy

Co je to porucha rovnováhy?

Porucha rovnováhy je porucha, která způsobuje, že se jedinec cítí nejistý, závratný, malátný nebo má pocit pohybu, točení nebo vznášení. Důležitou součástí našeho vestibulárního (rovnovážného) systému je orgán ve vnitřním uchu, labyrint. Labyrint spolupracuje s dalšími systémy v těle, jako je zrakový (oči) a kosterní (kosti a klouby) systém, aby udržel polohu těla. Tyto systémy spolu s mozkem a nervovým systémem mohou být zdrojem problémů s rovnováhou.

V labyrintu se nacházejí tři struktury, které se nazývají polokruhové kanálky a dávají nám vědět, když se nacházíme v rotačním (kruhovém) pohybu. Polokruhové kanálky, horní, zadní a horizontální, jsou naplněny tekutinou zvanou endolymfa. Pohyb této tekutiny nám říká, zda se pohybujeme. Polokruhové kanálky a zrakový a kosterní systém mají specifické funkce, které určují orientaci jedince. Předsíň je oblast vnitřního ucha, kde se sbíhají polokruhové kanálky, v blízkosti hlemýždě (sluchového orgánu). Vestibulární systém spolupracuje se zrakovým systémem, aby při pohybu hlavy udržel objekty zaostřené. Kloubní a svalové receptory jsou rovněž důležité pro udržení rovnováhy. Mozek přijímá, interpretuje a zpracovává informace z těchto systémů, které řídí naši rovnováhu.

Jak funguje rovnovážný systém?

Pohyb tekutiny (endolymfy) v polokruhových kanálcích signalizuje mozku směr a rychlost otáčení hlavy, například když kýváme hlavou nahoru a dolů nebo se díváme zprava doleva. Každý polokruhovitý kanálek má vypouklý konec nebo zvětšenou část zvanou kupula, která obsahuje vláskové buňky. Otáčení hlavy způsobuje proudění tekutiny, což následně způsobuje posun horní části vláskových buněk, které jsou uloženy v rosolovité kupuli.

Dva další orgány, které jsou součástí vestibulárního systému, jsou utrikulus a sakulus. Ty se nazývají otolitové orgány a jsou zodpovědné za detekci lineárního zrychlení neboli pohybu po přímce. Vláskové buňky otolitových orgánů jsou pokryty rosolovitou vrstvou posetou drobnými krystalky vápníku zvanými otokonie. Při záklonu hlavy nebo změně polohy těla vzhledem ke gravitaci způsobí posun krystalků ohyb vláskových buněk.

Rovnovážný systém spolupracuje se zrakovým a kosterním systémem (svaly a klouby a jejich senzory) na udržení orientace nebo rovnováhy. Do mozku jsou například vysílány vizuální signály o poloze těla vzhledem k okolí. Tyto signály mozek zpracovává a porovnává je s informacemi z vestibulárního a kosterního systému. Příkladem interakce mezi zrakovým a vestibulárním systémem je tzv. vestibulárně-okulární reflex. Příkladem vestibulárně-okulárního reflexu je nystagmus (mimovolní rytmický pohyb očí), který vzniká, když se člověk otáčí a pak se náhle zastaví. Nystagmus je základem, na jehož základě se měří většina diagnostických testů. Intenzita a směr jsou klíčovými složkami pro rozlišení různých stavů závratí a rovnováhy.

Jaké jsou příznaky poruchy rovnováhy/závratí?

Při poruše rovnováhy má jedinec potíže s udržením orientace. Jedinec může například pociťovat „točení místností“ a nemusí být schopen chodit, aniž by se potácel, nebo dokonce nemusí být schopen vstát. Některé z příznaků, které může osoba s poruchou rovnováhy pociťovat, jsou následující:

  • Pocit závratě nebo vertiga (točení)
  • Pád nebo pocit pádu
  • Světloplachost nebo pocit malátnosti
  • Vizuální rozmazanost
  • Disorientace

Někteří jedinci mohou také pociťovat nevolnost a zvracení, průjem, mdloby, změny srdeční frekvence a krevního tlaku, strach, úzkost nebo paniku. Některé z těchto příznaků jsou způsobeny nevolností z pohybu, která může vzniknout v důsledku poruchy rovnováhy. Reakcí na tyto příznaky může být únava, deprese a snížená koncentrace. Příznaky se mohou objevovat a mizet v krátkých časových úsecích nebo trvat delší dobu.

Co způsobuje poruchu rovnováhy/závratě?

Infekce (virové nebo bakteriální), úraz hlavy, poruchy krevního oběhu postihující vnitřní ucho nebo mozek, některé léky a stárnutí mohou změnit náš systém rovnováhy a vyústit v problém s rovnováhou. Potíže s rovnováhou mohou mít také jedinci, kteří trpí nemocemi, poruchami mozku nebo zraněními zrakového či kosterního systému, jako je nerovnováha očních svalů a artritida. Konflikt signálů do mozku o pocitu pohybu může způsobit pohybovou nevolnost (například když se jedinec snaží číst při jízdě v autě). Mezi příznaky nevolnosti z pohybu patří závratě, pocení, nevolnost, zvracení a celkové potíže.

Poruchy rovnováhy mohou být způsobeny problémy v některé ze čtyř oblastí:

  • Periferní vestibulární porucha, porucha v labyrintu
  • Centrální vestibulární porucha, problém v mozku nebo jeho spojovacích nervech
  • Systémová porucha, problém jiného těla než hlavy a mozku
  • Cévní porucha nebo problémy s průtokem krve

Jaké jsou některé z běžných poruch rovnováhy?

Zdravé paroxyzmální polohové závratě (BPPV)
Krátkodobý, intenzivní pocit závratě, který vzniká v důsledku specifické změny polohy hlavy. Jedinec může pociťovat BPPV při přetočení vlevo nebo vpravo při ranním vstávání z postele nebo při hledání předmětu na vysoké polici. Příčina BPPV není známa, může však být způsobena infekcí vnitřního ucha, úrazem hlavy nebo stárnutím.

Labyrintitida
Infekce nebo zánět vnitřního ucha způsobující závratě a ztrátu rovnováhy.

Ménièrova choroba
Porucha rovnováhy způsobená tekutinou ve vnitřním uchu, která způsobuje epizody závratí, kolísavou ztrátu sluchu, tinnitus (zvonění nebo hučení v uších) a pocit plnosti v uchu. Příčina Ménièrovy choroby není známa.

Vestibulární neuronitida
Infekce vestibulárního nervu, obvykle virová.

Perilymfatická píštěl
Únik tekutiny z vnitřního ucha do středního ucha. Může k ní dojít po úrazu hlavy, fyzické námaze nebo vzácně bez známé příčiny.

Jak se poruchy rovnováhy diagnostikují?

Diagnostika poruch rovnováhy je složitá, protože existuje mnoho druhů poruch rovnováhy a protože k poruchám rovnováhy mohou přispívat i další zdravotní potíže, včetně ušních infekcí, změn krevního tlaku a některých problémů se zrakem a některých léků. Osoba, která pociťuje závratě, by měla navštívit lékaře a nechat se vyšetřit.

Primární lékař si může vyžádat stanovisko specializované kliniky, jako je například NDBC, která pomůže vyhodnotit problém s rovnováhou. NDBC je klinika, která se specializuje na diagnostiku onemocnění a poruch ucha s odborností na poruchy rovnováhy. Obvykle získá podrobnou anamnézu a provede fyzikální vyšetření, aby začala třídit možné příčiny poruchy rovnováhy. Lékař si může vyžádat testy k posouzení příčiny a rozsahu poruchy rovnováhy. Druhy potřebných testů se budou lišit v závislosti na příznacích a zdravotním stavu pacienta. Protože existuje mnoho proměnných, ne všichni pacienti budou potřebovat všechny testy.

Několik příkladů diagnostických testů, které mohou požadovat, je vyšetření sluchu, videonystagmografie (VNG – test vestibulárního systému) nebo zobrazovací vyšetření hlavy a mozku. V rámci VNG může být proveden kalorický test. Při tomto testu je každé ucho stimulováno teplým a poté studeným vzduchem nebo vodou vždy po jednom uchu; měří se velikost nystagmu, který je výsledkem stimulace. Slabý nystagmus nebo absence nystagmu může ukazovat na poruchu vnitřního ucha. Dalším testem vestibulárního a rovnovážného systému je počítačová dynamická posturografie (CDP). Při něm musí jedinec stát na speciální plošině schopné pohybu v kontrolovaném vizuálním prostředí; zaznamenává se pohupování těla v reakci na pohyb plošiny a/nebo vizuálního prostředí.

Jak se poruchy rovnováhy léčí?

Existují různé možnosti léčby poruch rovnováhy. Jednou z možností je léčba onemocnění nebo poruchy, která může přispívat k problémům s rovnováhou, například ušní infekce, mrtvice nebo roztroušená skleróza. Individuální léčba se bude lišit a bude vycházet z příznaků, anamnézy, celkového zdravotního stavu, vyšetření lékařem a výsledků lékařských testů. Další možností léčby jsou cvičení na trénink rovnováhy nazývaná vestibulární rehabilitace. Tyto rovnovážné programy využívají cvičení včetně pohybů hlavy a těla vyvinutých speciálně pro pacienta. Předpokládá se, že tato forma terapie podporuje kompenzaci poruchy a u většiny pacientů se ukázala jako velmi účinná. Vestibulární rehabilitační programy, které někteří nazývají programy rovnováhy, jsou vedeny odborníky se znalostmi a porozuměním vestibulárního systému a jeho vztahu k ostatním systémům v těle. Více informací o vestibulární rehabilitaci a její účinnosti naleznete v sekci vestibulární rehabilitace na našich webových stránkách. Naleznete zde řadu informací o programech zaměřených na rovnováhu.

U lidí s diagnostikovanou Ménièrovou chorobou mohou pomoci změny ve stravování, například snížení příjmu sodíku. Některým lidem může pomoci omezení konzumace alkoholu, kofeinu a/nebo vyhýbání se nikotinu. K léčbě Ménièrovy choroby se používají některá aminoglykosidová antibiotika, například gentamicin a streptomycin. Systémový streptomycin (podávaný injekčně) a lokální gentamicin (podávaný přímo do vnitřního ucha) jsou užitečné pro svou schopnost ovlivňovat vláskové buňky rovnovážného systému. Gentamicin však může ovlivnit také vláskové buňky hlemýždě a způsobit ztrátu sluchu. V případech, které nereagují na medikamentózní léčbu, může být indikován chirurgický zákrok.

Jak mohu svému lékaři pomoci při stanovení diagnózy?

Můžete podniknout následující kroky, které mohou být vašemu lékaři nápomocny při stanovení diagnózy a léčebného plánu.

  • Přineste svému lékaři písemný seznam příznaků
  • Přineste svému lékaři seznam léků, které v současné době používáte při poruchách rovnováhy
  • Buďte konkrétní, když svému lékaři popisujete povahu svých příznaků. Popište například, jak, kdy a kde pociťujete závratě.

Naposledy si nezapomeňte zapsat všechny pokyny nebo rady, které vám lékař dá.

Některé z těchto informací byly poskytnuty s laskavým svolením www.nidcd.nih.gov.