Proč jsou lidé krutí

Proč jsou k sobě lidé tak krutí? A jak ospravedlnit činy naprosté nelidskosti?

Obvyklé vysvětlení zní, že lidé jsou schopni dělat druhým lidem hrozné věci až poté, co je odlidští. Například v případě holocaustu byli Němci ochotni vyhladit miliony Židů částečně proto, že je nacistická ideologie naučila považovat Židy za podlidi, za objekty bez práva na svobodu, důstojnost, nebo dokonce na život jako takový.

Paul Bloom, profesor psychologie na Yaleově univerzitě, si myslí, že toto vysvětlení lidské krutosti je přinejlepším neúplné. Mluvil jsem s ním o tom, proč si myslí, že je nesprávné předpokládat, že krutost pramení z dehumanizace – a o jeho chmurném závěru, že téměř každý je za vhodných okolností schopen spáchat ohromující zvěrstva.

Následuje lehce upravený přepis našeho rozhovoru.

Sean Illing

Můžete shrnout svůj argument o kořenech lidské krutosti?

Paul Bloom

Mnoho lidí viní z krutosti dehumanizaci. Říkají, že když si nedokážete vážit lidskosti druhých lidí, odtud pramení genocida, otroctví a nejrůznější zlo. Nemyslím si, že je to úplně špatně. Myslím, že spousta skutečně hrozných věcí, které děláme jiným lidem, vzniká z toho, že je nevnímáme jako lidi.

Ale argument, který uvádím ve svém článku v New Yorkeru, je neúplný. Spousta krutostí, které si navzájem děláme, skutečných divokých, prohnilých hrozných věcí, které si navzájem děláme, je ve skutečnosti způsobena tím, že uznáváme lidskost druhého člověka.

Vidíme druhé lidi jako viníky, jako morálně zodpovědné, jako sebe samé kruté, jako ty, kteří nám nedávají, co si zasloužíme, jako ty, kteří si berou víc, než si zaslouží. A tak s nimi zacházíme hrozně právě proto, že je vnímáme jako morální lidské bytosti.

Sean Illing

Vždycky jsem si myslel, že kampaň genocidy nebo otroctví vyžaduje dvě věci – ideologii, která dehumanizuje oběti, a masivní byrokracii.

Paul Bloom

Myslím, že pravda je někde uprostřed. Nesouhlasím s tím, že tyto věci jsou „nutné“. Myslím, že spousta masových vražd se odehrává způsobem, který jste popsal: Lidé to dělají, protože nevěří, že zabíjejí lidi. Tomu někteří říkají instrumentální násilí, kdy mají nějaký cíl, kterého chtějí dosáhnout, a lidé jim stojí v cestě, takže je nepovažují za lidi.

To se zřejmě dělo v nacistických koncentračních táborech. Lidé byli redukováni na stroje, zacházelo se s nimi jako se zvířaty na práci. Ale spousta toho, co se děje v koncentračních táborech, je ponižující a pokořující a jde o mučení lidí, protože si myslíte, že si to zaslouží. Je to o potěšení z toho, že jste dominantní nad jiným člověkem.

Ale kdybyste ty lidi pouze považovali za zvířata, tak byste to potěšení neměli. Nemůžete ponižovat zvířata – pouze lidi. Takže dehumanizace je skutečná a hrozná, ale není to celý obraz.

Sean Illing

Co to vypovídá o nás, o naší psychologii, o naší náchylnosti k tomuto druhu násilí?

Paul Bloom

Přemýšlejte o tom takto: Všichni jsme citliví na společenskou hierarchii a touhu po uznání a úctě. Často tedy podléháme společenským tlakům našeho okolí. To nemusí být nutně špatné. Přicházím do zaměstnání jako profesor a chci si vést dobře, chci respekt svých kolegů. Na tom není nic špatného.

Ale naše touha po dobrém společenském prospěchu může mít i svou ošklivou stránku. Pokud si můžete získat respekt tím, že budete lidem pomáhat, je to skvělé. Pokud si můžete získat respekt tím, že budete lidi fyzicky ovládat agresí a násilím, je to destruktivní. Hodně tedy záleží na našem sociálním prostředí a na tom, zda motivuje k dobrému nebo špatnému chování.

Sean Illing

Jsou naše intuice ohledně toho, proč lidé dělají hrozné věci, špatné? Jsme příliš sangviničtí ohledně lidské povahy?

Paul Bloom

Myslím si, že naše intuice jsou mylné téměř ve všech ohledech. Za prvé, existuje mýtus, že lidé, kteří páchají zlo, jsou psychopati, sadisté nebo zrůdy, které pohání pouhé potěšení ze sledování utrpení jiných lidí. Pravda je mnohem složitější.

Pak je tu mýtus dehumanizace, který říká, že každý, kdo páchá zlo, dělá chybu. Prostě jen nedokážou ocenit lidskost ostatních lidí, a kdybychom si tuto chybu vyjasnili, kdybychom si s nimi sedli a řekli jim: „Hele, lidi, ti Židé, černoši, gayové, muslimové, to jsou lidé jako vy,“ pak by zlo zmizelo. Myslím, že je to falešné.

Sean Illing

Proč je to falešné?

Paul Bloom

Považte rétoriku nadřazenosti bílé rasy. Bílí supremacisté vědí o lidskosti Židů, černochů a kohokoli dalšího, koho diskriminují – a děsí je to. Jedním z jejich hesel je: „Nás nenahradíte“. Zamyslete se nad tím, co to znamená. To byste neskandovali, kdybyste je považovali za šváby nebo podlidi. To skandujete na lidi, kterých se opravdu bojíte, na lidi, o kterých si myslíte, že ohrožují vaše postavení a způsob života.“

Sean Illing

Takže krutost není náhoda nebo odchylka, ale něco, co je ústředním prvkem toho, kdo a co jsme?

Paul Bloom

Je to mnoho věcí a nemyslím si, že někdy bude existovat teorie krutosti jako kouzelná kulka. Myslím, že některá krutost se rodí z dehumanizace. Myslím, že některá krutost se rodí ze ztráty kontroly. Myslím, že některá krutost se rodí z instrumentální touhy získat něco, co chcete – sex, peníze, moc, cokoli.

Myslím si, že spousta krutosti se rodí z normálního a přirozeného ocenění lidskosti druhých, což se pak spojuje s určitými důležitými psychologickými choutkami, které máme, jako je chuť trestat ty, o kterých si myslíme, že se provinili. Myslím, že lidé, kteří dělají hrozné věci, jsou většinou stejní jako my. Jen se v určitých specifických ohledech dostali na scestí.“

Sean Illing

Skloním se k názoru, že lidské bytosti jsou tvárnější, než bychom chtěli věřit. Za správných podmínek je každý schopen téměř čehokoli?“

Paul Bloom

Páni, to je zajímavá otázka. Tak nějak tomu věřím. Myslím, že za správných podmínek je většina z nás schopna dělat hrozné věci. Mohou existovat výjimky. Ale viděli jsme, jak v laboratorních podmínkách, tak v reálném světě, že lidé mohou být manipulováni, aby dělali hrozné věci, a i když existují lidé, kteří řeknou: „Ne, to neudělám,“ bývají v menšině.

Znovu si myslím, že banální odpověď je, že jsme ovlivňováni sociálními okolnostmi způsobem, který může být dobrý nebo špatný. My dva bychom byli úplně jiní lidé, kdybychom žili ve věznici s maximální ostrahou, protože bychom se museli přizpůsobit. Existují však silné individuální rozdíly, na kterých záleží. Lidé mohou překonat své podmínky, ale je to vzácnější, než bychom chtěli věřit.

Sean Illing

Ptám se proto, že jsem kdysi jako politický teoretik studoval totalitní ideologie a hodně času jsem strávil přemýšlením o nacistickém Německu a o tom, jak se celá společnost mohla dostat do takové morální propasti. Lidé se na ten okamžik šílenství dívají a říkají si: „Já bych se na tom nikdy nemohl podílet.“ Ale to je pravda. Ale já si myslím, že to vůbec není tak jednoduché. Myslím, že se toho mohl zúčastnit téměř každý z nás, a to je ošklivá pravda.

Paul Bloom

Myslím, že máte pravdu. Máme hroznou tendenci přeceňovat míru toho, do jaké míry jsme morálně výjimeční, odvážní. To má nepříjemné společenské důsledky. Minulý týden vyšel ve Washington Post skvělý článek o lidech, kteří říkají: „Jsem zmatený z lidí, kteří byli sexuálně napadeni, protože kdyby se to stalo mně, řekl bych v žádném případě a postavil bych toho člověka na jeho místo a ozval bych se.“

Tento postoj je často pohrdáním vůči lidem, kteří jsou obtěžováni. Jsou nějak morálně slabí, nebo možná jen neříkají pravdu.

Ukázalo se, že jedna z mých kolegyň, Marianne LaFrance, před časem provedla studii, ve které se zeptala skupiny lidí: „Jak byste se cítili, kdybyste měli pracovní pohovor a někdo vám položil tyto opravdu sexistické a ošklivé otázky?“

Téměř všichni odpověděli: „Odešel bych. Dala bych tomu člověku co proto,“ a tak dále. A pak to udělali. Udělali falešné pohovory, kde si lidé mysleli, že jsou na pohovoru, a lidé jim kladli sexistické a ošklivé otázky a všechny ženy jen mlčely.

Jde o to, že se ve stresových situacích nechováme tak, jak si myslíme nebo jak bychom chtěli. Takže ano, kdybychom my dva byli v nacistickém Německu, rádi bychom si mysleli, že budeme ti spravedliví, že budeme hrdinové. Ale možná jsme jen obyčejní staří nacisté.

Sean Illing

Pokud je vaše teze správná, pak je bláhové si myslet, že se krutosti zbavíme, jen když se zbavíme těch škodlivých ideologií, které ji ospravedlňují. Nakonec je to o nás, ne o našich idejích.

Paul Bloom

Myslím si, že existují nejrůznější způsoby, jak se stát lepšími lidmi, a myslím, že se lepšími lidmi stáváme. Ale pokud mám pravdu, není to nic jednoduchého. Uznání lidskosti ostatních lidí naše problémy nevyřeší.

Koneckonců potřebujeme lepší myšlenky, lepší ideologie. Potřebujeme kulturu méně posedlou mocí a ctí a více se zabývající ohleduplností a důstojností. To je to nejlepší, co můžeme udělat, abychom potlačili své choutky po nadvládě a trestech. Jsem optimista, že to dokážeme? Ano, jsem. Ale nebude to snadné.

Tento článek byl původně publikován 14. prosince 2017.

.