Psychologické důvody, proč někteří lidé nedokážou'přestat lhát
- Existuje několik teorií, proč někteří lidé nedokážou přestat lhát.
- Narcisté jsou často patologičtí lháři, protože jim na pravdě jednoduše nezáleží.
- Raději lžou a získávají nad lidmi kontrolu, než aby byli upřímní.
- Nutkaví lháři jsou někdy velmi impulzivní lidé, kteří se snaží věnovat čas tomu, aby si věci promysleli a řekli pravdu.
- Lhaní z vás nutně nedělá špatného člověka, ale může být známkou něčeho zlověstnějšího.
- Navštivte domovskou stránku Business Insider, kde najdete další příběhy.
Ve věku tří nebo čtyř let začneme lhát všichni. V této fázi vývoje našeho mozku se naučíme, že máme k dispozici neuvěřitelně všestranný a mocný nástroj – náš jazyk – a že si s ním můžeme skutečně hrát s realitou a ovlivňovat výsledek toho, co se děje.
Dříve nebo později se naučíme, že lhát je „špatné“ a že bychom to opravdu neměli dělat. Ale jestli nás film Jima Careyho „Lhář, lhář“ něco naučil, pak to, že to prostě není možné. Všichni musíme občas lhát.
Někteří lidé jsou však patologičtí lháři, což znamená, že nedokážou přestat šířit dezinformace o sobě i o druhých. Psychologické důvody, proč jsou někteří lidé takoví, jsou trochu záhadou, ale ve třetím vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch je patologické lhaní samostatnou poruchou a také příznakem poruch osobnosti, jako je psychopatie a narcismus.
„Myslím, že to vychází z defektu v neurologickém zapojení, pokud jde o to, co v nás vyvolává soucit a empatii,“ uvedla pro Business Insider psychiatrička Judith Orloffová, autorka knihy „Průvodce empatikem pro přežití“. „Protože narcisté, sociopati a psychopati mají takzvanou poruchu s nedostatkem empatie, což znamená, že necítí empatii tak, jak bychom ji cítili my.“
Narcistům na pravdě nezáleží
Když vám na druhých lidech nezáleží, na lžích zřejmě nezáleží. Nedostatek empatie v podstatě znamená nedostatek svědomí, což je pro mnoho lidí těžko pochopitelný koncept.
„Když lžou, nebolí je to stejným způsobem, jako by to bolelo nás,“ řekl Orloff. „Tolik lidí se dostává do vztahů s patologickými lháři, nebo prostě nedokážou pochopit, proč lžou, protože se snaží tyto lidi napasovat do běžných standardů toho, co znamená být empatický.“
Ale oni se do nich nevejdou. Ve skutečnosti si možná ani neuvědomují, že v polovině případů lžou, protože si to neuvědomují. Podle Orloffa ve skutečnosti věří, že po většinu času mluví pravdu. Podle ní nejde ani tak o samotnou skutečnost, jako o to, že chtějí mít nad někým moc.
To je pro vysoce citlivé lidi nesmírně nebezpečné, protože přitahují narcisty. Když pak vidí, že jim někdo lže, snaží se na to přijít, nebo obviňují sami sebe. Jakmile lži začnou, může to skončit plynovým osvětlením oběti, což je v podstatě to, že je jí stále dokola opakováno, že její verze reality je nesprávná, a ona začne věřit pokřivené pravdě násilníka.
„Velká síla vztahů je v tom, když si můžete říkat pravdu, důvěřovat si a být autentičtí – a u patologických lhářů jim důvěřovat nemůžete,“ říká Orloff. „Nemůžete na nich založit svůj život. Je to jako morální deficit a neexistuje žádná odpovědnost. Někdo, kdo je patologický lhář, neřekne: je mi líto, že jsem to udělal. Řekne, že je to vaše vina.“
Jediný způsob, jak uniknout ze spárů patologického lháře, je být dostatečně silný na to, abyste řekl: „Ne, tohle není moje vina, tohle mi nezní pravdivě, takže vám opravdu nemůžu věřit.“
Naneštěstí mají lidé tendenci o sobě pochybovat, protože lži se mohou nenápadně stupňovat. Může to začít malou bílou lží a o několik měsíců později bude mít oběť v životě zmatek kvůli utkané síti lží.
„Pokud vám někdo lže, nesnažte se na to vymlouvat,“ řekla Orloffová. „Lež je lež. A pokud na to dotyčného upozorníte a on řekne, že je to vaše chyba nebo že se to nestalo, vězte, že se děje něco velmi špatného.“
Kompulzivní lháři nemusí být nutně špatní lidé
Psycholožka Linda Blair, autorka mnoha psychologických knih, řekla serveru Business Insider, že někteří kompulzivní lháři jsou prostě příliš impulzivní na to, aby říkali pravdu. Škála impulzivní-reflexivní je zakořeněna v našich genech a pro někoho vysoce impulzivního je velmi těžké věnovat čas tomu, aby si věci promyslel, stejně jako je pro reflexivního člověka výzvou vrhnout se do něčeho po hlavě.
„Pokud jste impulzivní člověk, je opravdu těžké se tohoto návyku zbavit, protože máte v sobě ten hrozný pocit, že musíte věci vyřešit hned,“ řekla Blairová. „Takže když vás to napadne, prostě to řeknete. To neznamená, že nutně lžete, ale je pro vás trochu těžší přestat lhát, více než pro někoho, kdo je více přemýšlivý.“
Patologické lhaní a narcismus nejsou synonyma, jen jdou někdy ruku v ruce. V jiných případech kompulzivní lháři prostě nemusí mít schopnost zastavit se v rozmazávání věcí. A podle Blaira se prostě musí naučit své nutkání a nutkavost ovládat. Jejich lži nemusí nutně pocházet ze špatného místa.
„Nemyslím si, že je to něco, s čím by si uměli poradit,“ řekla. „We think probably it has something to do with actual brain function and the way some people’s brains work, which makes it much harder for them to understand the effect it will have on other people… We think, but we just don’t know yet for sure.“
8 signs your partner is lying to you
You can tell someone’s lying to you by watching their face — here are 12 dead giveaways
8 ways to be a better liar
10 signs your partner might be lying to you
&