Regulace funkce žaludku
Cefalická fázeEdit
Cefalická fáze trávení je fáze, ve které žaludek reaguje na pouhý pohled, vůni, chuť nebo myšlenku na potravu. Přibližně 20 % celkové sekrece kyseliny probíhá před vstupem potravy do žaludku. Tyto smyslové a mentální vstupy se sbíhají v hypotalamu, aby vyvolaly reakce potřebné pro přípravu trávicího traktu na zpracování potravy, který předává signály do prodloužené míchy. Vagová nervová vlákna z dřeně stimulují parasympatický nervový systém žaludku, který následně stimuluje žaludeční sekreci (prostřednictvím parietálních a G buněk). Tato zvýšená sekreční aktivita vyvolaná myšlenkou nebo pohledem na jídlo je podmíněný reflex. Dochází k němu pouze tehdy, když je jídlo žádoucí. Při útlumu chuti k jídlu je tato část hlavového reflexu potlačena.
Řetězec událostíPravda
Senzorické podněty z jídla aktivují dorzální motorické jádro bloudivého nervu v dřeni (aktivace parasympatického nervového systému). Inzulinem navozená hypoglykémie rovněž stimuluje bloudivý nerv. To má za následek čtyři odlišné fyziologické děje.
1) V těle žaludku uvolňují vagové postgangliové muskarinové nervy acetylcholin(ACh), který stimuluje sekreci H+ parietálními buňkami.
2) V lamina propria těla žaludku ACh uvolněný z vagových zakončení spouští sekreci histaminu z ECL buněk. Histamin rovněž stimuluje sekreci H+ z parietálních buněk.
3) V antru uvolňují peptidergní postgangliové parasympatické vagové neurony a další neurony enterického nervového systému GRP, který stimuluje antrální G buňky k produkci a uvolňování gastrinu. Gastrin stimuluje sekreci žaludeční kyseliny přímou stimulací parietálních buněk a také podporou sekrece histaminu buňkami ECL.
4) Jak v antru, tak v corpusu inhibuje vagový nerv buňky D, čímž snižuje jejich uvolňování somatostatinu a snižuje inhibici uvolňování gastrinu na pozadí.
Aktivace hlavních buněk žaludkuEdit
Hlavní buňky žaludku jsou primárně aktivovány ACh. Snížení pH způsobené aktivací parietálních buněk však dále aktivuje žaludeční vrcholové buňky. Alternativně může kyselina v duodenu stimulovat S-buňky k sekreci sekretinu, který působí endokrinní cestou a aktivuje žaludeční vrchní buňky.
Fáze žaludkuEdit
V této fázi dochází k 50-60 % celkové sekrece žaludeční kyseliny. Žaludeční fáze je období, kdy spolknutá potrava a polostrávené bílkoviny (peptidy a aminokyseliny) aktivují žaludeční činnost. Spolknutá potrava stimuluje žaludeční činnost dvěma způsoby: roztažením žaludku a tím, že žaludeční obsah stimuluje receptory v žaludku. Roztažení aktivuje dva reflexy: krátký reflex zprostředkovaný myenterickým nervovým plexem a dlouhý reflex zprostředkovaný bloudivými nervy a mozkovým kmenem.
Distenzní dráhaEdit
1.) Vagovagální reflex: Distenze neboli natahování aktivuje aferentní dráhu, která následně stimuluje eferentní odpověď z dorzálního jádra bloudivého nervu. Dochází ke stimulaci sekrece kyseliny stejně jako v hlavové fázi.
2.) Lokální dráha ENS: Aktivovaná ENS uvolňuje ACh stimulující parietální buňky k sekreci kyseliny.
Chemická aktivaceEdit
Při trávení bílkovin v potravě dochází k jejich rozkladu na menší peptidy a aminokyseliny, které přímo stimulují G-buňky k sekreci ještě většího množství gastrinu – vzniká tak smyčka pozitivní zpětné vazby, která urychluje trávení bílkovin. Jak již bylo uvedeno dříve, gastrin stimuluje aktivací parietálních buněk a podněcuje ECL k produkci histaminu (histamin stimuluje parietální buňky k produkci kyseliny). Malé peptidy také pufrují žaludeční kyselinu, takže pH neklesá příliš nízko.
Žaludeční sekreci stimulují především tři chemické látky: acetylcholin (ACh), histamin a gastrin. ACh je vylučován parasympatickými nervovými vlákny krátké i dlouhé reflexní ,.ml; dráhy. Histamin je parakrinní sekrece z enteroendokrinních buněk žaludečních žláz. Gastrin je hormon produkovaný enteroendokrinními buňkami G v pylorických žlázách.
Všechny tři tyto látky stimulují parietální buňky k sekreci kyseliny chlorovodíkové a vnitřního faktoru. Hlavní buňky v reakci na gastrin a zejména Ach vylučují pepsinogen a ACh rovněž stimuluje sekreci hlenu.
Inhibiční dráhaEdit
Nízké intragastrické pH stimuluje antrální D buňky k uvolňování somatostatinu. Somatostatin inhibuje uvolňování gastrinu z G buněk. Snížená sekrece gastrinu snižuje sekreci kyseliny.
Střevní fázeEdit
V této fázi dochází k 5-10 % žaludeční sekrece.
Střevní fáze je fáze, ve které dvanáctník reaguje na příchozí chymus a prostřednictvím hormonů a nervových reflexů mírní žaludeční činnost. Dvanáctník zpočátku zvyšuje žaludeční sekreci, ale brzy ji inhibuje.
Duodenální stimulaceEdit
Přítomnost částečně natrávených bílkovin a aminokyselin ve dvanáctníku stimuluje kyselou sekreci v žaludku čtyřmi způsoby:
1.) Peptony stimulují duodenální G buňky k sekreci gastrinu.
2.) Peptony stimulují neznámou endokrinní buňku k uvolnění dalšího humorálního signálu, „enterooxytoninu“.
3). Aminokyseliny vstřebané dvanáctníkem stimulují sekreci kyseliny neznámým mechanismem.
4.) Osmolarita způsobená produkty trávení stimuluje sekreci kyseliny
Inhibice duodenaEdit
Kyselina a polotrávené tuky v duodenu vyvolávají enterogastrický reflex – duodenum vysílá prostřednictvím enterického nervového systému inhibiční signály do žaludku a vysílá signály do dřeně, které (1) inhibují vagová jádra, čímž snižují vagovou stimulaci žaludku, a (2) stimulují sympatické neurony, které vysílají inhibiční signály do žaludku. Chymus také stimuluje duodenální enteroendokrinní buňky k uvolňování sekretinu a cholecystokininu. Ty stimulují především slinivku břišní a žlučník, ale také tlumí žaludeční sekreci a motilitu. To má za následek, že sekrece gastrinu klesá a pylorický svěrač se pevně stahuje, aby omezil vpuštění většího množství chymu do dvanáctníku. To dává dvanáctníku čas na zpracování již přijatého chymu, než je zatížen dalším. Enteroendokrinní buňky také vylučují glukózo-dependentní inzulinotropní peptid. Původně se nazýval žaludeční inhibiční peptid, ale dnes se již nepředpokládá, že by měl významný účinek na žaludek, ale že by se spíše staral o stimulaci sekrece inzulinu při přípravě na zpracování živin, které se mají vstřebat v tenkém střevě.
Bazální stavEdit
Mezi jídly dochází k malé kontinuální bazální sekreci žaludeční kyseliny, která obvykle činí méně než 10 mEq/hodinu.