Richard Wright

Richard Wright se narodil 4. září 1908 na plantáži poblíž Natchezu ve státě Mississippi. Jeho otec Nathaniel byl negramotný pachtýř a matka Ella Wilsonová byla vzdělaná učitelka. Extrémní chudoba rodiny je donutila přestěhovat se do Memphisu, když bylo Richardovi šest let. Brzy poté jeho otec rodinu opustil kvůli jiné ženě a matka byla nucena pracovat jako kuchařka, aby rodinu uživila. Richard v tomto období také krátce pobýval v sirotčinci. Během pobytu v Memphisu jeho matka onemocněla, a tak se rodina přestěhovala do Jacksonu ve státě Mississippi a žila u Elliny matky.

Richardova babička, oddaná adventistka sedmého dne, ho ve dvanácti letech zapsala do školy adventistů sedmého dne nedaleko Jacksonu. Několik let také navštěvoval místní státní školu. Na jaře 1924 otiskly místní černošské noviny Southern Register jeho první povídku „The Voodoo of Hell’s Half Acre“. V letech 1925 až 1927 pracoval v několika podřadných zaměstnáních v Jacksonu a Memphisu. Během této doby pokračoval v psaní a objevil díla H. L. Menckena, Theodora Dreisera a Sinclaira Lewise.

V roce 1927 se přestěhoval do Chicaga, kde se stal poštovním úředníkem, dokud ho velká hospodářská krize nepřinutila přijmout různá dočasná zaměstnání. Během této doby se zapojil do činnosti Komunistické strany a psal články a povídky pro deníky Daily Worker a New Masses. V dubnu 1931 publikoval svou první velkou povídku „Pověra“ v Abbot’s Monthly.

Jeho vazby na komunistickou stranu pokračovaly i po přestěhování do New Yorku v roce 1937. Stal se harlemským redaktorem deníku Daily Worker a pomáhal redigovat krátce vycházející literární časopis New Challenge. V roce 1938 byly čtyři jeho povídky sebrány pod názvem Uncle Tom’s Children. Poté získal Guggenheimovo stipendium, které mu umožnilo dokončit první román Native Son (1940). V roce 1939 se oženil s bělošskou tanečnicí Dhimah Rose Meadmanovou, ale krátce nato se rozešli. V roce 1941 se oženil s Ellen Poplarovou, bílou členkou komunistické strany, a narodily se jim dvě dcery, Julia v roce 1942 a Rachel v roce 1949.

V roce 1944 se rozešel s komunistickou stranou, ale nadále vyznával liberální ideologie. Po přestěhování do Paříže v roce 1946 se Wright spřátelil s Jean-Paulem Sartrem a Albertem Camusem, přičemž procházel existencialistickou fází, kterou nejlépe vystihuje jeho druhý román The Outsiders (1953). V roce 1954 vydal menší román Savage Holiday. Poté, co se v roce 1947 stal francouzským občanem, pokračoval v cestování po Evropě, Asii a Africe a tyto zážitky vedly k řadě děl literatury faktu.

V posledních letech života ho trápily nemoci (aerobní dysenterie) a finanční potíže. Během tohoto období napsal přibližně 4 000 anglických haiku (některé z nich byly nedávno poprvé publikovány) a v roce 1958 další román Dlouhý sen. Připravil také další sbírku povídek Osm mužů, která vyšla až po jeho smrti 28. listopadu 1960.

Mezi jeho další díla patří dvě autobiografie. Black Boy, vydaná v roce 1945, pojednává o jeho mládí na segregovaném Jihu a American Hunger, vydaná posmrtně v roce 1977, zpracovává jeho členství a rozčarování z komunistické strany.

Mnohá Wrightova díla nesplňovala přísná měřítka nové kritiky, ale jeho spisovatelský vývoj zaujal čtenáře po celém světě. Význam jeho děl nevyplývá z jeho techniky a stylu, ale z dopadu, který měly jeho myšlenky a postoje na americký život. Wright je považován za zásadní postavu černošské revoluce, která následovala po jeho prvních románech. Bigger Thomas, ústřední postava románu Native Son, je vrah, ale jeho situace podnítila myšlení černošských vůdců k touze postavit se světu a pomoci utvářet budoucnost své rasy.

Když se jeho vize světa rozšířila za hranice Spojených států, jeho hledání řešení se rozšířilo i na politiku a ekonomiku rozvíjejících se zemí třetího světa. Wrightův vývoj se vyznačoval schopností reagovat na proudy sociálních a intelektuálních dějin své doby. Jeho nejvýznamnějším přínosem však byla snaha přesně vykreslit černochy bílým čtenářům, a tím zbořit bělošský mýtus trpělivého, vtipného a poddajného černocha.

(Článek byl poprvé publikován 26. ledna 1999)

-Matthew Duffus