Ruiny Machu Picchu objevil americký archeolog

Dne 24. července 1911 se americký archeolog Hiram Bingham poprvé podíval na ruiny Machu Picchu, starobylého inckého sídla v Peru, které je dnes jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů na světě.

Předpokládá se, že Machu Picchu, ukryté ve skalnaté krajině severozápadně od Cuzca, bylo letním útočištěm inckých vůdců, jejichž civilizace byla v 16. století prakticky vyhlazena španělskými nájezdníky. Po stovky let poté byla jeho existence tajemstvím, o němž věděli pouze rolníci žijící v této oblasti. To vše se změnilo v létě roku 1911, kdy Bingham přijel s malým týmem badatelů pátrat po slavných „ztracených“ městech Inků.

Pěšky a na mulách se Bingham a jeho tým dostali z Cuzca do údolí Urubamba, kde jim místní farmář řekl o jakýchsi ruinách nacházejících se na vrcholu nedaleké hory. Farmář horu nazval Machu Picchu, což v domorodém kečuánském jazyce znamená „Starý vrchol“. Následujícího dne – 24. července – po náročném výstupu na hřeben hory v chladném a deštivém počasí se Bingham setkal s malou skupinou rolníků, kteří mu ukázali zbytek cesty. Pod vedením jedenáctiletého chlapce Bingham poprvé spatřil složitou síť kamenných teras označujících vstup na Machu Picchu.

Nadšený Bingham rozšířil zprávu o svém objevu v knižním bestselleru a poslal do Peru hordy dychtivých turistů, kteří se vydali po jeho stopách na inckou stezku. Samotné naleziště se táhne v úctyhodné délce pěti kilometrů a jeho různá patra spojuje více než 3 000 kamenných schodů. Dnes Machu Picchu každoročně projde více než 300 000 lidí, kteří statečně čelí davům a sesuvům půdy, aby viděli západ slunce nad tyčícími se kamennými monumenty „posvátného města“ a obdivovali tajemnou nádheru jednoho z nejznámějších divů světa vytvořených člověkem.