Sabat – tehdy a dnes

Co je sabat a co pro nás znamená dnes?

Někdy prostě potřebujeme den volna. Čtyřiadvacetihodinové období, ve kterém nemusíme myslet na práci ani na jiné životní starosti a stresory.

Naštěstí to Bůh věděl a počítal s tím už při stvoření tohoto světa.

Sabatu ustanovil Bůh poté, co za šest dní stvořil svět. Jako první ji slavil a tento sedmý den prohlásil za dobu odpočinku. Pauza. Čas na to, abychom to všechno přijali – ještě předtím, než svět znečistil hřích a práce se stala břemenem.

O několik století později byl zařazen do Desatera, aby si děti Izraele pamatovaly, odkud přišly, kdo je jejich Bůh a jaké požehnání mohou užívat.

Dnes toto požehnání zůstává (Židům 4,9), stejně jako ho Bůh ustanovil poté, co pro nás stvořil celý svět, abychom v něm žili a starali se o něj (Genesis 1,26). Sobota může být vítanou přestávkou, která nás obnovuje pro každý týden (činí nás produktivnějšími) a zároveň nám umožňuje růst blíže k Němu.

Ale co vlastně znamená sobota? Co symbolizuje, proč je přikázáním a jak ji máme dodržovat v dnešním světě, který jako by se nikdy nezastavil?

Sabata je jednoduchá i složitá zároveň. Je to úžasný dar, který nám dává čas na načerpání sil a připomíná nám milujícího, tvořivého Boha.

Pro Boha je také natolik důležitá, že ji učinil přikázáním a považuje ji za symbol víry, lásky a úcty. Zachovávání nebo připomínání soboty je něco, co od nás žádá a zároveň nám tím žehná.

Podívejme se tedy na některé klíčové rysy soboty, jak se o ní a o Bohu dozvídáme více:

• Původ soboty při stvoření
• Jak byla sobota zamýšlena jako Boží dar
• Jak vás sobota blíže spojuje s Bohem
• Jak nás sobota může přiblížit druhým
• Jak nás sobota může přivést blíže je sobota zastoupena v Bibli
• Jak je sobota zastoupena v dějinách

První sobota – sedmý den, Po stvoření

Odpověď na tuto otázku nás zavede zpět na počátek času na zemi. Ještě předtím, než vzniklo nějaké náboženství. Předtím, než existoval psaný zákon. Předtím, než lidstvo nakazilo zlo neboli hřích.

Pokud začneme na začátku Bible v knize Genesis, dozvíme se o tom, že Bůh promlouvá ke světu, aby vznikl jeden den po druhém. Bůh samozřejmě nepotřeboval celý den, aby projevil každou z těchto částí našeho světa. Z toho, co můžeme říci, tak pravděpodobně učinil proto, aby ukázal, že každá etapa vývoje má svůj význam a měla by být oceněna taková, jaká je.

Po šestém dni stvoření, kdy stvořil člověka, požehnal sedmý den – přestože dílo stvoření bylo dokončeno.

„A tak Bůh požehnal sedmý den a učinil jej svatým, protože v něm Bůh odpočinul od všeho svého díla, které vykonal při stvoření“ (Genesis 2,2.3, ESV).

Ačkoli ještě nebyl pojmenován „sobota“, tento zvláštní sedmý den byl „učiněn svatým“ ve jménu jeho stvoření. Bůh si udělal čas, aby si vážil tohoto světa a těšil se z něj, a vyzývá nás, abychom se pravidelně zastavovali a dělali totéž.

Šabat je dar od Boha

Když je život těžký a únavný, je často nejlepším darem, který může člověk dostat, povolení zastavit se a odpočinout si. Bůh zamýšlel, aby den soboty byl pro lidstvo právě takovým „potěšením“ (Iz 58,13). Umožňuje nám záměrně si odpočinout od práce a strávit s Ním zasvěcený čas.

Přestože Bůh po stvoření světa „nepotřeboval“ odpočívat, použil první sobotu, aby ukázal, jak je důležité stisknout pauzu, žít přítomností a být vděčný. Odpočíval jako příležitost ke změně zaměření – od konání k bytí. Od vytváření věcí k jejich vychutnávání.

Jaký kontrast k rušnému životu, na který jsme zvyklí. Seznamy úkolů nikdy nekončí. Jsme přehnaně stimulovaní a často se utápíme v očekáváních od sebe i od druhých.

Termín „péče o sebe“ se stal často používaným pojmem, protože jsme dospěli do bodu, kdy si musíme připomínat – dokonce si přikazovat -, abychom se uklidnili. Abychom si dopřáli čas na zastavení, zklidnění a soustředění se na to, na čem skutečně záleží.

Bůh ví, že péči o sebe potřebujeme. Ví také, že nejlepší způsob, jak pečovat o sebe i o druhé, je udělat krok zpět z krysího závodu, do kterého se můžeme snadno nechat vtáhnout. Mnoho současných lékařských a sociologických studií vlastně potvrzuje myšlenku „sabatu“, který nás chrání před vyhořením.

Bůh nám dal dar týdenního sabatu, abychom se mohli „ztišit a poznat“, že On je Bůh (Žalm 46,10) a že všechno nemusí spočívat na našich bedrech.

Sabat je ideální čas pro to, abychom „na něj vložili všechny své starosti, protože On se o vás stará“ (1 Petr 5,7, NASB).

Bůh nám navíc dává možnost rozšířit tento dar sobotního odpočinku na ty, kteří s námi žijí nebo pro nás pracují. Žádá, abychom tento týdenní odpočinek dopřáli také svým dětem, služebnictvu, zvířatům a hostům v domácnosti (2 Mojžíšova 20,10).

Sabat nás spojuje s Bohem

Důležitou součástí toho, co činí sabat takovým darem, je to, že je to ideální čas pro přesunutí naší pozornosti k Bohu, a vše ostatní ustupuje do pozadí.

Ale proč je tento týdenní volný den pro Boha tak důležitý? Proč jeho připomínku zahrnul do Desatera (2. Mojžíšova 20,8-11) a vlastně nám nařídil, abychom přestali pracovat a poskytli přestávku těm, kteří pro nás pracují?

Bůh věděl, že udržování vztahů vyžaduje věnovaný, záměrný čas. Někdy jsme tak zabraní do svého rušného života, že potřebujeme, aby nám někdo řekl, abychom se zastavili.

Přesto je zvláštní přemýšlet o tom, že bychom si nechtěli vzít den volna od práce. V Bibli se však několikrát stalo, že lidé nedodržovali sobotu, protože chtěli mít den práce navíc, aby se dostali před ostatní nebo aby vydělali více peněz. Většina těch, kteří byli v Bibli voláni za „porušování soboty“, využívala tento čas „navíc“ právě k tomuto účelu.

Sabat může být protilátkou proti sobectví. Posiluje naši víru, protože se stále více učíme spoléhat na Boha, že se o nás postará. Můžeme si nárokovat zaslíbení, že Bůh „naplní každou vaši potřebu podle svého bohatství ve slávě v Kristu Ježíši“ (Filipským 4,19, ESV).

Tato svatá 24hodinová doba nám umožňuje nemyslet na sebe a na všechno, co od nás život vyžaduje. Tak jsme v dokonalém rozpoložení, abychom se mohli přiblížit Bohu a hlouběji prožívat vše, co pro nás stvořil. Je to čas k oživení naší duše.

Sabat nás spojuje s druhými a posiluje vztahy

Jako rozšířené požehnání sobotního dne, když si uděláme čas na zpomalení a obnovení spojení s Bohem, máme také dokonalou příležitost lépe se spojit i s ostatními.

Bůh je vztahový Bůh. Chce mít vztah s každým z nás a chce, abychom měli smysluplné vztahy mezi sebou. Sobota nám umožňuje odpočinout si od životního stresu a spojit se na duchovní úrovni s ostatními křesťany, s našimi rodinami a ve službě lidem kolem nás.

První lidé měli možnost strávit první sobotu poznáváním svého Stvořitele. Již tehdy byly součástí soboty vztahy.

Jak dějiny pokračovaly, společné setkávání věřících se stalo běžným zvykem o sobotě.

Levitikus 23,3 nazývá sobotu dnem „posvátného shromáždění“.

Když Ježíš chodil po zemi, často ho bylo možné potkat v sobotu v synagogách, kde často učil, četl nebo hovořil se členy svého společenství.

V listu Židům 10,24-25 Pavel povzbuzuje věřící, aby i nadále pěstovali křesťanské společenství a „neopouštěli svá shromáždění“.

Dnes existuje mnoho způsobů, jak tento biblický zvyk dodržovat, a proto mnoho lidí, kteří dodržují sobotu, pořádá v sedmý den bohoslužby. Náboženské obřady tímto způsobem poskytují ideální čas pro shromáždění k uctívání, studiu a společenství – vše ke chvále našeho Stvořitele. Je to také skvělý způsob, jak si navzájem udržet zodpovědnost ve jménu Božího přikázání pamatovat na sobotní den.

Kromě bohoslužeb dává sobota příležitost k dalším vztahovým setkáním. Mnoho sborů pořádá po bohoslužbě sobotní jídlo. Věřící mohou tento zasvěcený čas využít také ke komunitní službě nebo k zasvěceným rodinným setkáním.

Rodiny jsou v dnešní době pod velkým tlakem vzhledem k tomu, jak je život zaneprázdněný. Stres a únava často přebijí to, co by mohlo být kvalitně stráveným společným časem. Týdenní sabat může všem pomoci znovu soustředit svou mysl, vzhlížet k Bohu a na oplátku být více k dispozici a „přítomni“ i pro druhé.

Jak je sobota představena v celé Bibli

Když se dozvídáme více o významu soboty a jejích mnoha požehnáních, je také užitečné podívat se na to, jak byla sobota považována v celé Bibli. Začala při stvoření a pokračovala jako věčná památka.

Sabat ve Starém zákoně

Po šesti dnech stvoření země se Bůh zastavil a rozjímal o tom, jak je „dobrá“. V Genesis 2,3 se píše, že ji „posvětil“.

V Exodu 12 a 16 jsou zmínky o „svaté sobotě“ nebo „sedmém dni“ se zmínkami o posvátných shromážděních a zdržení se práce. Když však bylo Izraelitům v Exodu 20 předloženo Desatero, byl tento zvláštní „sedmý den“ oficiálně označen jako „den soboty“ (Exodus 20,8) a Božímu lidu bylo přikázáno, aby na něj „pamatoval“, aby jej „světil“.“

Bůh později Mojžíšovi řekl, že Izraelité mají „zachovávat mé soboty“ jako smlouvu po celé budoucí generace, „abyste věděli, že já, Hospodin, vás posvěcuji“ (2. Mojžíšova 31,13, ESV).

Odtud je jasné, jak důležitá je pro Boha sobota. Nejenže poskytovala jeho lidu tolik potřebný odpočinek, ale také mu pomáhala zůstat soustředěný.

Když se začali bát, sobota jim mohla pomoci připomenout, že nad nimi bdí.

Když začali být pyšní nebo arogantní, sobota jim mohla připomenout, že On je ten, kdo je zaopatřuje. Bůh byl ten, kdo si zaslouží chválu, ne oni.

Ve Starém zákoně se o sobotě často mluvilo, když se probíraly obřady ve svatostánku nebo v chrámu, které měly Izraelcům připomínat tuto smlouvu s Bohem. Pro sobotu byly napsány žalmy (Žalm 92) a o jejím významu pro udržování uctivého vztahu s Bohem se zmiňovalo několik proroků (Izajáš, Jeremiáš, Ezechiel, Ámos atd.).

„Je to znamení navěky mezi mnou a izraelským lidem, že v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi a sedmého dne odpočíval a občerstvoval se.“ (Exodus 31,17)

Sabat v Novém zákoně

Když Ježíš žil mezi lidmi na zemi, často odkazoval na starozákonní přikázání v novém světle. Prvotní Izraelité potřebovali mnoho pokynů, co mají a co nemají dělat. V Ježíšově době však lidstvo poněkud vyspělo. Nyní bylo na čase, aby své následovníky poučil o hloubce Božích zákonů – o požehnáních a významech, které se za nimi skrývají.

Ježíš tak učinil i v případě soboty. Tehdejší pyšní a přísní náboženští vládci chtěli, aby všichni Židé dodržovali přikázání konkrétním, měřitelným způsobem (což jim usnadňovalo pocit, že jsou spravedlivější než ostatní). Kdykoli se však snažili Ježíše „nachytat“ na porušování soboty, reagoval tím, že se hlouběji ponořil do Písma.

Několikrát zdůraznil, že sobota má být požehnáním, které nás zbavuje břemene práce, abychom se mohli těšit z Boha a jeho stvoření. Neměla být břemenem sama o sobě!“

„Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu,“ řekl Ježíš (Mk 2,27, CSB).

Ježíš v sobotu trávil čas se svými učedníky, v sobotu uzdravoval lidi a učil své následovníky, aby v sobotu sloužili druhým (Mt 12,11-12). Jeho slova a činy podporovaly svatost a radost, kterou sobota představovala.

I po Ježíšově smrti, vzkříšení a nanebevstoupení zpět do nebe je sobota zmiňována v celé knize Skutků jako den, kdy se lidé scházeli v synagoze nebo v lidských domovech. Raná církev se rychle rozrůstala.

Poslední konkrétní zmínka o sobotě je v Pavlově listu Židům, kde prohlašuje, že „sobotní odpočinek zůstává pro Boží lid“ (Židům 4,9). Dále je povzbuzuje, aby „vynaložili veškeré úsilí, aby do tohoto odpočinku vstoupili“ (verš 11).

Jak je šabat zobrazen v dějinách

Přesahující zaznamenané dějiny Bible, se vnímání soboty v průběhu času měnilo. Though nothing in Scripture gives any indication for changing which day to keep the Sabbath, the timing and traditions for Sabbath-keeping, or what’s considered the „day of worship,“ has differed between various denominations of Christianity.

This chart gives an overview of the Sabbath from the beginning of the Bible to the present day:

Dates	Event
4004 BC1 According to Ussher’s Chronology – Note: Ussher’s Chronology takes the data from the Genesis genealogies at face value without considering possible gaps as indicated in the NT parallel genealogy of Luke.	Creation Week (Genesis 1-2)
1950 > 1775 BC	Abraham kept God’s commandments, statutes, and laws (Genesis 26)
1450 BC	The Exodus and Ten Commandments Given on Mount Sinai (Exodus 20)
445 BC	Nehemiah encourages Israel to remember how to keep the Sabbath (Nehemiah 13).
27 AD	Jesus‘ earthly ministry and teachings on the Sabbath (Mark 2)
31 AD	Early Christians observe Sabbath and meet in homes (The Book of Acts)
321 AD	Constantine issues decree declaring Sunday as a day of worship 2
343 >381 AD	The Council of Laodicea condemned the 7th day Sabbath 3
400s AD	Early Celtic Church and St. Patrick of Ireland kept the 7th day Sabbath (Moffat, The Church in Scotland, p. 1404)
12th Century AD	Waldensians kept the 7th day Sabbath in France and Italy (The Great Controversy, Ellen White, Chapter 4)
1845	Joseph Bates, a protestant minister who eventually became one of the founders of the Adventist Church, rediscovered the 7th day Sabbath in his studies
1863	The Seventh-dne byla formálně založena Církev adventistů

Původní Boží sobota sedmého dne přetrvala v historii, navzdory mnoha pokusům oslabit její svatost či posvátnost nebo změnit samotný den, který má být dodržován.

A jak se čas blíží k druhému příchodu Ježíše Krista, je prorokem Danielem předpovězeno, že sobota bude i nadále vystavena rafinovaným útokům ze strany odpůrců Boha (Daniel 7,25).

Proč se ale tolik zaměřujeme na den bohoslužby?

Jak již bylo zmíněno, Bůh učinil ze soboty smlouvu se svými následovníky (Ex 31,12-18) jako rozlišující praxi jejich víry v něj. A ti, kdo jsou proti Ježíši Kristu, chtějí přimět jeho následovníky, aby tuto smlouvu porušili a nedbali na jeho láskyplné příkazy.

Ale místo abychom se takových věcí báli, Bůh nás místo toho žádá, abychom mu důvěřovali. Smlouva udržuje sobotu jako připomínku toho, že Bůh je ten, „kdo nás posvěcuje“. Můžeme se domáhat tohoto zaslíbení, že nás Bůh povede, pokud ho budeme následovat.

Sabat je požehnáním, které On nadále rozšiřuje na všechny, kdo uvěří.

Slavení soboty dnes

A co dnes? Jak lidé dodržují sobotu sedmého dne v dnešní době, kdy se zdá, že život stíhá plánovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu?

Aby si připomněli sobotní den a zachovali jeho posvátnost, mnozí lidé se rozhodnou vymazat tento den z povinných plánů, navštívit kostel, sejít se s ostatními u zvláštního jídla nebo hledat způsoby, jak oslovit druhé.

Mnoho Židů rádo dodržuje starobylé tradice šabatu, hebrejského kořene slova „sobota“. Váží si historických rituálů, jako je předpečení chleba chala den předem, zapalování šabatových svící a odříkávání požehnání a modliteb, které připomínají, co pro nás a pro naše předky udělal Bůh v Bibli.

Existují také nové tradice, které si můžete s rodinou vytvořit a které vám pomohou připomenout Boží moc a stvoření.

Pokud je pro vás dodržování sabatu novinkou, bude možná nutné několikrát upravit vaše zvyklosti. Snadno se však může stát zvláštní částí týdne, která vás omladí a umožní vám soustředit se na lepší poznávání Ježíše.

Očistěte svůj kalendář od povinností

Ve většině zaměstnání pracujeme od pondělí do pátku, takže sobota je již prvním volným dnem. Chcete-li tento den zdůraznit jako den odpočinku a opětovného soustředění, může být užitečné přeplánovat domácí projekty, příležitostné práce nebo jiné úkoly, které vám připadají jako „práce“. Může se stát, že většinu z nich bude možné snadno odložit na další den.

Nemusí to být možné hned, ale jakmile si na sobotu sedmého dne zvyknete, můžete jí začít přizpůsobovat svůj rozvrh.

Pro ty, kteří v sobotu často pracují, může být zapotřebí více úsilí, aby tento den věnovali uctívání Boha. Zatímco některá zaměstnání ve službách budou nevyhnutelně vyžadovat, abyste jednou za čas pracovali v sobotu, například zdravotníci, pečovatelé, policisté apod. některá zaměstnání umožňují úpravu rozvrhu tak, abyste mohli sobotu lépe dodržovat.

Pátek využijte jako přípravný den

Aby se sobota lišila od zbytku víkendu, může být užitečné připravit si věci dopředu už v pátek, abyste mohli v sobotu skutečně odpočívat. Můžete se pustit do úklidu, dotáhnout některé nedodělky v práci, nakoupit potraviny nebo dokonce vyřídit drobné pochůzky, například natankovat auto nebo předpřipravit snídani.

Vyhledejte příležitosti k uctívání Boha

Společná bohoslužba je nádherným požehnáním, takže nalezení kostela, který budete navštěvovat, může přispět k vašemu sobotnímu prožitku s Bohem.

Pokud ještě nejste zapojeni do místního sboru, existuje mnoho dalších způsobů, jak v mezidobí dodržovat sobotu.

• Udělejte si čas na čtení Bible a předtím i potom se pomodlete
• Vydejte se na procházku ven a všímejte si drobných zázraků přírody, které nám často unikají, když spěcháme
• Navštivte přítele, kterého jste dlouho neviděli. Možná se vám dokonce naskytne příležitost promluvit si s ním o svých nových zkušenostech s poznáváním soboty.
• Připojte se jako dobrovolník k místní vývařovně, domovu důchodců, projektu komunitní služby apod.
• Připojte se ke skupině biblického studia nebo místní sobotní škole
• Navštivte blízký park, přírodní rezervaci nebo malebnou oblast

Existuje neomezené množství způsobů, jak oslavit památku prvního sobotního dne po stvoření země Bohem. When we truly take time to notice what God has done for us, our faith can grow and we can claim Jesus‘ promise to „have life more abundantly“ when we follow Him (John 10:10).

1. Constantine and the Sabbath Change by Professor Walter J. Veith, PhD
2. Constantine and the Sabbath Change by Professor Walter J. Veith, PhD
3. Council of Laodicea, Canon 29
4. ST. PATRICK AND THE SABBATH by Curtis Rittenour