Saddám Husajn

Jeho portrét pokrýval budovy po celém Iráku jako připomínka jeho mocného vlivu. Saddám Husajn však nakonec musel za své zločiny proti lidskosti zaplatit.

Saddám Husajn má pochybné prvenství nejznámějšího blízkovýchodního diktátora. V Iráku vládl od roku 1979 až do svého svržení a zajetí koalicí vedenou USA v roce 2003.

Narozený v rolnické rodině nedaleko Tikrítu se dospívající Saddám ponořil do tehdejší protibritské, arabské nacionalistické ideologie. Nedokončil střední školu a Saddám se připojil ke straně Baas v Bagdádu, která připravovala atentát na premiéra Abdel-Karima Kásema. Plán se nezdařil a Saddám uprchl přes poušť na oslu do Egypta.

O čtyři roky později, v roce 1963, strana Baas skutečně svrhla Qassema, Saddám se vrátil domů a začal se ucházet o moc, ale během několika měsíců došlo k protipřevratu.

V době, kdy byl Saddám vězněn až do roku 1968, kdy baasisté znovu uchvátili moc, pracoval jako poskok svého vzdáleného příbuzného Hassana al-Bakra, nového iráckého prezidenta a předsedy Revoluční rady. Saddám povýšil na viceprezidenta a začal „čistit“ vládu: všichni disidenti byli uvězněni, mučeni nebo popraveni.

Saddám o deset let později donutil nemocného prezidenta odejít do důchodu a sám složil přísahu jako vůdce republiky. Aby si zajistil kontrolu, nechal Saddám popravit desítky vysoce postavených vojáků.

Ve snaze vyrvat Íránu vodní cestu Šatt al-Arab Saddám, vyzbrojený Západem, vyhlásil v roce 1980 válku Teheránu. Bitva skončila po osmi letech patem a odhadem milionem mrtvých.

Saddám, kterému se nedařilo rozšířit irácký vliv na východ, prohlásil Kuvajt za 19. provincii Iráku s odvoláním na historické zdůvodnění,

Jeho vojáci překročili kuvajtské hranice v srpnu 1990, aby je o čtyři měsíce později obrovská koalice vedená USA bombardovala a donutila k ústupu. Kampaň byla známá jako Pouštní bouře.

S tichou podporou Washingtonu se proti Saddámovi vzbouřili iráčtí šíité a Kurdové. Odpůrci byli Saddámovou armádou zmasakrováni a USA nedodržely svůj závazek povstání podpořit.

Protože se mezinárodní koalice nepokusila Saddáma svrhnout, jeho režim nadále brutálně potlačoval Kurdy a šíity. Přestože Saddám přežil pokusy o státní převrat v letech 1992 a 1993 a velké zběhnutí v roce 1995, sankce OSN Irák poškodily a zabránily jeho opětovnému nástupu na pozici mocnosti v Perském zálivu.

Organizace spojených národů však nedokázala Saddáma přimět k dodržování řady zvláštních rezolucí, které Irák zavazovaly k likvidaci jaderných, chemických a biologických zásob a výzkumných zařízení pod dohledem.

V devadesátých letech Saddám opakovaně zpochybňoval provádění těchto rezolucí Radou bezpečnosti, strategicky nikdy neustoupil ani o píď, ale vždy si ponechal dostatek prostoru pro taktické ústupky na poslední chvíli, když byl konfrontován s hrozbou použití síly.

Po teroristických útocích z 11. září se situace vyhrotila. Ačkoli se americká administrativa zdržela přímého spojování Saddáma s tímto zvěrstvem, učinila z iráckého vůdce, který útokům tleskal jako hrdinskému činu, hlavní cíl „války proti terorismu“ prezidenta Bushe.“

V listopadu 2002 přijala OSN rezoluci č. 1441, která obvinila Irák z porušování rezolucí Rady bezpečnosti týkajících se nekonvenčního odzbrojení a varovala, že Irák „bude čelit vážným důsledkům v důsledku pokračujícího porušování svých závazků.“

Když Saddám varování nadále ignoroval, zahájily Spojené státy – spolu s řadou klíčových spojenců – útok, který rychle svrhl irácký baasistický režim. Samotnému Saddámovi se podařilo uprchnout a nějakou dobu se skrývat, ale nakonec byl dopaden a vsazen do vězení, kde čekal na soudní proces s válečnými zločinci, který vedla první demokraticky zvolená vláda v historii Iráku.

5. listopadu 2006 byl Saddám Husajn shledán vinným ze zločinů proti lidskosti a odsouzen k trestu smrti oběšením. Za podobná obvinění byli odsouzeni také Saddámův nevlastní bratr Barzán Ibráhím a Awad Hamed al-Bandar, předseda iráckého revolučního soudu v roce 1982.

Proti rozsudku i odsouzení se odvolali, ale následně je potvrdil irácký Nejvyšší odvolací soud. Dne 30. prosince 2006 byl Saddám oběšen.