Semion Mogilevič

Raný životUpravit

Mogilevič se narodil v roce 1946 v židovské rodině v kyjevské čtvrti Podol.

Jeho první významné jmění pochází z podvodů s ruskými Židy, kteří chtěli emigrovat do zemí včetně Spojených států a Izraele; Mogilevič uzavíral dohody o koupi jejich majetku, prodával jej za reálnou tržní cenu a přeposílal výtěžek. Místo toho majetek jednoduše prodal a výtěžek si strčil do kapsy. Ve vězení si odseděl dva tresty, 3 a 4 roky, za devizové delikty.

Podle FBI byl Mogilevič od počátku 80. let klíčovým kontaktem Solncevské bratrstva pro praní špinavých peněz.

MaďarskoEdit

Na počátku roku 1991 se Mogilevič přestěhoval do Maďarska a oženil se se svou maďarskou přítelkyní Katalin Papp. Měl s ní tři děti a získal maďarský pas. Žil v opevněné vile u Budapešti a pokračoval v investicích do nejrůznějších podniků, mimo jiné koupil místní zbrojní továrnu „Army Co-Op“, která vyráběla protiletadlová děla.

V roce 1994 získala Mogilevičova skupina tajnou dohodou s předsedou banky Vladimirem Vinogradovem kontrolu nad Inkombankou, jednou z největších soukromých bank v Rusku, a získala tak přímý přístup do světového finančního systému. banka v roce 1998 zkrachovala kvůli podezření z praní špinavých peněz.

Česká razieEdit

V květnu 1995 proběhla v Praze schůzka mezi Mogilevičem a Sergejem Michajlovem, šéfem společnosti Solncevskaja bratva, při níž česká policie provedla razii. Příležitostí byla oslava narozenin jednoho ze zástupců solncevských mafiánů. Dvě stovky návštěvníků večírku (včetně desítek prostitutek) v restauraci „U Holubů“, kterou vlastnil Mogilevič, byly zadrženy a 30 vyhoštěno ze země. Policie dostala tip, že solncevská skupina hodlá Mogileviče na večírku popravit kvůli sporné platbě 5 milionů dolarů. Mogilevič se však nedostavil a předpokládá se, že ho varoval vysoký představitel české policie, který spolupracoval s ruskou mafií. Záhy však české ministerstvo vnitra uvalilo na Mogileviče desetiletý zákaz vstupu, maďarská vláda ho prohlásila za personu non grata a Britové mu zakázali vstup do Velké Británie a prohlásili ho za „jednoho z nejnebezpečnějších mužů na světě“.

Torontská burzaEdit

V letech 1997 a 1998 se ukázalo, že Mogilevič, Michajlov a další osoby spojené s ruskou mafií stojí za veřejnou společností obchodovanou na torontské burze (TSX) YBM Magnex International Inc, byla odhalena kanadskými novináři. Dne 13. května 1998 provedly desítky agentů FBI a několika dalších amerických vládních agentur razii v sídle společnosti YBM v Newtownu v Pensylvánii. Akcie této veřejné společnosti, které byly na burze TSX oceněny na 1 miliardu USD, se přes noc staly bezcennými.

Praní špinavých peněz a daňové únikyEdit

Do roku 1998 se Inkombank a Bank Menatep podílely na systému praní špinavých peněz ve výši 10 miliard USD prostřednictvím Bank of New York. Mogilevič byl také podezřelý z účasti na rozsáhlých daňových podvodech, kdy se nezdaněný topný olej prodával jako vysoce zdaněné pohonné hmoty pro automobily – šlo o jeden z největších skandálů, který vypukl kolem let 1990-1991.

Odhady hovoří o tom, že tímto schématem prošla až třetina prodaných pohonných hmot, což mělo za následek obrovské daňové ztráty pro různé země střední Evropy (Česko, Maďarsko, Slovensko a Polsko). V České republice skandál podle odhadů stál daňové poplatníky přibližně 100 miliard Kč (≈5 miliard USD) a zahrnoval mimo jiné vraždy a pokus o vraždu novináře, který o problému psal.

V roce 2003 Federální úřad pro vyšetřování Spojených států amerických zařadil Mogileviče na „seznam hledaných osob“ kvůli účasti na schématu podvodu na investorech kanadské společnosti YBM Magnex International Inc. Frustrován předchozími neúspěšnými snahami obvinit ho z obchodování se zbraněmi a prostituce se nyní spokojil s obviněním z rozsáhlého podvodu jako s nejlepší nadějí, jak ho dostat do úzkých. Byl však považován za nejmocnějšího žijícího ruského mafiána. V jednom rozhovoru z roku 2006 bývalý šéf Clintonovy vlády pro boj s organizovaným zločinem Jon Winer řekl: „Mohu vám říci, že Semion Mogilevič je tak závažný organizovaný zločinec, s jakým jsem se kdy setkal, a jsem přesvědčen, že je zodpovědný za vraždy na objednávku.“

Mogilevič byl zatčen v Moskvě 24. ledna 2008 pro podezření z daňových úniků. Byl propuštěn na kauci a 24. července 2009 byl propuštěn na svobodu. Ruské ministerstvo vnitra při jeho propuštění uvedlo, že byl propuštěn, protože obvinění proti němu „nejsou zvlášť závažného charakteru“.

Ivan Fursin byl úzce spojen s Mogilevičem.

Seznam deseti nejhledanějších osob FBIUveden

Dne 22. října 2009 byl FBI označen jako 494. uprchlík, který byl zařazen na seznam deseti nejhledanějších osob. V prosinci 2015 byl ze seznamu vyškrtnut. FBI uvedla, že již nesplňuje kritéria seznamu, a to z důvodů souvisejících s pobytem v zemi, se kterou Spojené státy neudržují smlouvu o vydávání osob.

Podle zpráv FBI měl Mogilevič spojenectví s Camorrou, zejména se Salvatorem DeFalcem, členem nižšího vedení klanu Giuliano. Mogilevič a DeFalco se měli v roce 1993 setkávat v Praze.

Přes zatykač, který na něj byl vydán, žije podle FBI stále volně v Moskvě. Pokud jde o samotného Mogileviče, vládní orgány činné v trestním řízení z celého světa se ho do té doby snažily stíhat více než 10 let. Měl však, slovy jednoho novináře, „talent nikdy nebýt ve špatný čas na špatném místě“.

Mogilevič i jeho společník Michajlov přestali koncem 90. let cestovat na Západ.