Sezónní nezaměstnanost

Sezónní nezaměstnanost nastává, když jsou pracovníci nezaměstnaní v určitých obdobích roku, kdy je poptávka po práci nižší než obvykle, protože pracují v odvětvích, kde nejsou potřeba po celý rok.

Příkladem odvětví, kde jsou poptávka, výrobní práce a zaměstnanost sezónní, jsou cestovní ruch a rekreace, zemědělství, stavebnictví a maloobchod.

Zezónní nezaměstnanost znamená nejen nedostatečné využití pracovní síly, ale také zdrojů používaných ve výrobě.

Například poptávka po vlněných oděvech bude v zimě vyšší než v létě. Potřeba kapitálových zdrojů a pracovních sil v textilním průmyslu bude tedy v tomto období větší.

Sezónní nezaměstnanost je předvídatelná, protože většinou je s jistotou známo období, během kterého se mění poptávka po zboží.

Sezónní nezaměstnanost je formou strukturální nezaměstnanosti, kdy se struktura ekonomiky mění v návaznosti na změnu ročního období, a tudíž se podle toho mění i poptávka po pracovnících.

Proč pracovníci zůstávají v těchto odvětvích?

Dělníci, kteří pracují ve stavebnictví, mají obvykle zájem o vyšší mzdy. Pracovníci v zemědělství však za svou práci vysokou mzdu nedostávají.

Migrující pracovníci jsou jednotlivci nebo skupiny, kteří se stěhují z jednoho regionu do druhého a hledají práci.

Například dělník z Mexika se může přestěhovat do Ameriky na sklizňovou sezónu a po skončení práce se po skončení sezóny vrátit domů i se svou mzdou.

Sezónní nezaměstnanost neovlivňuje vždy celou zemi, protože se v jednotlivých regionech liší.

Některá další odvětví jsou také ovlivněna sezónností.

Příklad účetnictví. Během „rušné sezóny“ nebo na konci finančního roku potřebují účetní firmy, aby jejich zaměstnanci odpracovali více hodin.

Mohou dokonce přijmout nějaký nový tým. Po skončení sezóny však budou tito pracovníci propuštěni

Sezónní zaměstnanost je přirozená a z velké části je výsledkem střídání ročních období zde na zemi.