Sluneční soustavu čeká velký rok – Mars, Saturn, Jupiter a Venuše se vystřídají, aby vypadaly co nejlépe

admin

Pokud jste ještě nikdy neviděli na noční obloze jasně zářit některou z vnějších planet sluneční soustavy, je rok 2020 tím pravým rokem, kdy si můžete pořídit malý teleskop. Tady je důvod:

  • Tři planety dosáhnou „opozice“ (kdy Země projde mezi ní a Sluncem) a budou zářit mimořádně jasně: Mars, Saturn a Jupiter
  • Je to „rok Venuše“, protože tato vnitřní planeta bude po většinu první poloviny roku 2020 jasným objektem na západě po západu Slunce. V důsledku toho bude na obloze po západu Slunce často vidět v blízkosti srpku Měsíce.
  • Na Mars bude upřena velká pozornost, protože v nadcházejícím létě odstartují čtyři kosmické sondy.
  • Dojde k vzácné „velké konjunkci“ Jupiteru a Saturnu, kdy se obě planety objeví jen 0,06º od sebe. Jedná se o událost, která se opakuje jednou za 20 let.

Je to velký rok pro Mars, který se dostává do opozice. To znamená, že se otevírá startovací okno pro … kosmické sondy, které se vydají na dlouhou cestu – a čtyři kosmické agentury toho plánují využít.

NASA/JPL/USGS

Proč je rok 2020 „rokem Marsu“

Je to mimořádně důležitý rok pro Mars, který se v roce 2020 přiblíží k Zemi, čímž se otevře půlroční startovací okno. Pokud NASA, ESA/Roscosmos, čínská CNSA a Spojené arabské emiráty nestihnou své plánované starty kosmických lodí k Marsu letos v létě – kdy je cesta relativně krátká – budou muset čekat až do roku 2022 a dalšího „roku Marsu“.

Tady je váš planetární kalendář na rok 2020

  • 16. února – 10. března 2020 – retrográdní Merkur: vnitřní planeta se bude po několik týdnů zdánlivě pohybovat „pozpátku“, ačkoli jde pouze o iluzi přímé viditelnosti způsobenou běžnou mechanikou oběžné dráhy. Jedná se o první ze tří takových „událostí“ v roce 2020 (ačkoli z této události budou nadšeni pouze astrologové).
  • 18. a 19. února 2020 – srpek Měsíce zakryje Mars a poté Jupiter při pohledu ze Severní Ameriky těsně po západu Slunce.
  • 27. února 2020 – Venuše bude po západu Slunce jasně zářit vedle srpku Měsíce.
  • 30. a 31. března 2020 – Mars, Jupiter a Saturn se před svítáním objeví blízko sebe v pěkném planetárním seskupení.
  • 24. března 2020 – „největší elongace“ Venuše : Venuše se tak v roce 2020 dostane na noční obloze nejvýše.
  • 14. července 2020 – Jupiter dosáhne opozice: obří planeta bude vypadat nejjasněji a nejlépe za celý rok 2020.

Inženýři a technici NASA zkoumají sestupný stupeň sondy Mars 2020, 27. prosince … 2019 během prohlídky pro média v čisté místnosti zařízení pro montáž kosmické lodi Mars2020 v Laboratoři tryskového pohonu NASA v Pasadeně v Kalifornii. – Vozítko Mars 2020, které za několik měsíců odstartuje k Rudé planetě, bude nejen pátrat po možných stopách minulého života, ale poslouží také jako „předchůdce lidské mise na Mars“, uvedli vědci NASA 27. prosince 2019 při představení sondy novinářům. Marťanský robot minulý týden poprvé otočil kolem ve velké sterilní místnosti Laboratoře tryskového pohonu (JPL) v Pasadeně nedaleko Los Angeles, kde se zrodil. Ze Země má odletět v červenci 2020 z floridského mysu Canaveral a na Marsu přistát v únoru 2021. (Foto: Robyn Beck / AFP) (Photo by ROBYN BECK/AFP via Getty Images)

AFP via Getty Images

  • 17. července 2020 – Mise NASA Mars 2020 k Marsu má podle plánu odstartovat z kosmodromu Cape Canaveral Space Launch Complex 41 a přistát v kráteru Jezero na Marsu 18. února 2021.
  • 18. června – 12. července 2020 – Merkur bude v roce 2020 podruhé retrográdní.
  • 20. července 2020 – Saturn dosáhne opozice: prstencová planeta bude vypadat nejjasněji a nejlépe za celý rok 2020.

Saturn je zdaleka nejfotogeničtější planetou sluneční soustavy a na tomto nejnovějším snímku z Hubblova vesmírného … Telescope je taková zejména proto, že nádherný systém Saturnových prstenců je blízko svého maximálního náklonu k Zemi (což bylo v roce 2017). Hubble planetu pozoroval 6. června 2018, kdy se Saturn nacházel jen přibližně 1,36 miliardy kilometrů od Země, tedy téměř tak blízko, jak se k nám kdy dostane. Saturn byl vyfotografován ve chvíli, kdy se blížil k opozici 27. června, kdy je planeta na noční obloze přímo naproti Slunci a nachází se ve své každoroční nejmenší vzdálenosti od Země. Ačkoli se všichni plynní obři mohou pochlubit prstenci, Saturnovy prstence jsou největší a nejpozoruhodnější, neboť se rozprostírají na ploše osminásobku poloměru planety. Saturnovy ohromující prstence jako souvislý disk kolem planety poprvé identifikoval holandský astronom Christiaan Huygens v roce 1655. O 325 let později vyčlenila sonda NASA Voyager 1 při průletu kolem Saturnu tisíce tenkých a jemných prstenců. Údaje z mise NASA Cassini naznačují, že prstence vznikly před 200 miliony let, tedy zhruba v době dinosaurů a jury na Zemi. Gravitační rozpad jednoho z malých Saturnových měsíců vytvořil nespočet ledových úlomků a dnešní srážky prstence pravděpodobně neustále doplňují. Na tomto Hubblově snímku jsou patrné klasické prstence, jak je zaznamenali první pozorovatelé oblohy. Zvenčí dovnitř jsou vidět prstenec A s Enckeho mezerou, Cassiniho oddíl, prstenec B a prstenec C s Maxwellovou mezerou. Vzhled Saturnu se mění v závislosti na ročních obdobích, což je způsobeno osovým sklonem planety o 27 stupňů. Na severní polokouli Saturnu je nyní léto a atmosféra je aktivnější. To může být příčinou řetězce jasných mraků viditelných v blízkosti severní polární oblasti, které jsou pozůstatkem rozpadající se bouře. Viditelné jsou také malé oblačné chuchvalce ve středních šířkách. Hubbleův pohled také rozlišuje šestiúhelníkový obrazec kolem severního pólu, stabilní a trvalý větrný prvek objevený během průletu sondy Voyager v roce 1981. Barvy Saturnu pocházejí z uhlovodíkových mlhovin nad krystaly čpavku v horních vrstvách mraků. Neviditelná oblaka ve spodních vrstvách jsou buď hydrosulfid amonný, nebo voda. Pásovitá struktura planety je způsobena větry a oblaky v různých výškách. Jedná se o první snímek Saturnu pořízený v rámci projektu OPAL (Outer Planet Atmospheres Legacy). Projekt OPAL pomáhá vědcům pochopit dynamiku a vývoj atmosféry plynných obřích planet naší sluneční soustavy.

NASA, ESA, A. Simon (GSFC) a tým OPAL a J. DePasquale (STScI)

  • 23. července 2020: Čínská mise Huoxing-1 (HX-1) k Marsu, jejíž start je naplánován z čínského ostrova Hainan.
  • 26. července 2020: V červenci odstartuje z kosmodromu v Kazachstánu mise ESA a Roskosmosu k Marsu ExoMars (přistání 19. března 2021)
  • V červenci rovněž odstartuje mise Spojených arabských emirátů (SAE) Hope Mars Mission, první planetární vědecká mise arabsko-islámské země.
  • 13. října 2020 – Mars v opozici: rudá planeta bude vypadat nejjasněji a nejlépe za celý rok 2020 a nejlépe od roku 2003.
  • 14. října – 3. listopadu 2020 – Merkur bude potřetí v roce 2020 retrográdní.
  • 21. prosince 2020 – „Velká konjunkce“ Jupiteru a Saturnu: přesně v den zimního slunovratu se obě planety objeví hned po západu Slunce jen 0,06º od sebe. K tomu nedošlo od roku 2000 a znovu se to stane až v roce 2040.

DOPLNĚNO: titulek tohoto článku byl změněn z „Rok 2020 je velkým ‚rokem planet‘. Tady je, kdy uvidíte Mars, Saturn, Jupiter a Venuši v nejlepším světle.“

Přejeme vám široké oči a jasnou oblohu.