Souboj nábojů: .357 Magnum vs. .45 ACP

Jeden z nich je nejoblíbenějším revolverovým nábojem v zemi, který plní dvojí úkoly – slouží jako hlavní náboj pro osobní obranu i lov, zatímco druhý sloužil americké armádě ve čtyřech válkách, nesčetných střetech a – nazvěme to pravým jménem – nastavil laťku, podle níž se posuzují všechny ostatní náboje pro poloautomatické pistole. Mám samozřejmě na mysli náboje .357 Magnum a .45 ACP. Otázkou je, který z těchto dvou titánů má koule?

.357 Magnum

Náboj .357 Magnum byl představen v roce 1935 a orgány činné v trestním řízení téměř okamžitě vyhledaly jeho služby jako nejrychlejšího a nejploššího náboje na trhu. Ve skutečnosti nebyl první registrovaný Magnum zaslán nikomu jinému než J. Edgaru Hooverovi, což přimělo většinu jeho agentů, aby si tento žhavý nový náboj vyzvedli pro sebe.

V té době byl náboj .357 žhavější než dnes, se střelou o průměru 158 grainů, která se pohybovala rychlostí 1 500 fps (mnohem rychleji než nyní v továrním provedení), nebylo proč kýchat. Jako příklad uveďme, že když testovaný plukovník Douglas Wesson vyzkoušel tento náboj na automobilu, napsal, že „při volnoběžných otáčkách motoru byl z Magnumu vystřelen jeden výstřel přes kapotu a motor byl zničen. Dokonce natolik, že jej nebylo možné převrátit ani ruční klikou.“

Náboj .357 Magnum se na trhu osobní obrany udržel na špici velmi dlouho. V průběhu let se však zbraně a náboje odlehčovaly, protože střelci zjistili, že zpětný ráz v některých kombinacích může být poněkud silný. Nakonec se střelci (a jejich ruce) začali více přiklánět k tomu, aby ze svých ráží .357 stříleli krotšími rážemi .38 Special, a od té doby bylo jen otázkou času, kdy tento divoký pubertální náboj sklouzne do klidnější, vlažné dospělosti. Dnes je kvůli těmto změnám ráže .357 pro strážce zákona mimo hru, i když pro jistotu stále dokáže zabíjet. Ráže .357 je možná nejlepším univerzálním loveckým nábojem do pistole a znovu a znovu dokazuje, že dokáže odvést práci na srnčí zvěř stejně dobře jako na škůdce.

Jednou velkou výhodou ráže .357 (a jednou z výše zmíněných) je, že střelci (a začínající střelci) mohou trénovat s lehčími a levnějšími rážemi .38 Special, zatímco pro ráž .45 ACP žádný takový „startovací náboj“ neexistuje (koupíte si pistoli komorovanou v ráží .45 ACP a jste s ní spojeni). Mohu vám také říci, že pro většinu, ne-li všechny, není .45 ACP skvělou ráží pro začátečníky, zejména u menších pistolí, i když jsem pozoroval, jak s ní střelci bojují i u pistolí s větším rámem, jako je Glock 21.

.45 ACP

V roce 1911 přinesli Colt a John Browning nejznámější pistoli v historii. A to v ráži .45 ACP.

Jen za několik let se pistole 1911 Government Model osvědčila na evropských bojištích v jedné válce za druhou. Se svou střelou FMJ o síle 230 grainů tento náboj zastínil všechny ostatní náboje do pistolí, které se během těchto konfliktů vystřílely, a při střelbě ze samopalu Thompson se ukázal být v boji zblízka přímo smrtící.

Po více než sto let byla konstrukce pistole 1911 upravována a vylepšována téměř všemi myslitelnými způsoby, ale bez náboje .45 ACP, který by podpořil její legendu, by tato pistole nikdy nepřežila celé století. Ani poté, co americká armáda od tohoto náboje upustila, neztratil na popularitě a v některých kruzích se .45 ACP stále upřednostňuje před Berettou a 9 mm.

Jednou z výhod, které má .45 ACP oproti .357 Magnum je, že dobře funguje ve velkokapacitních pistolích, jako jsou Glocky, Sig Sauery, Heckler & Koch a podobně, kdežto .357 uvízla ve světě revolverů (s významnými výjimkami pistolí jako Coonan a Desert Eagle). Z hlediska hrubé zastavovací síly zůstává náboj .45 ACP jedním z nejlepších nábojů všech dob, zejména v kombinaci s náboji 125 grain JHP.

Tyto přednosti však také tento náboj do značné míry zaškatulkovávají do sebeobranných aplikací. Na náboj .45 ACP se nelze spolehnout při skolení středně velké zvěře, jako jsou jeleni, zatímco náboj .357 Magnum (se správnými náboji a náplní) je vyhlášeným zabijákem jelenů. Ráže .357 zvládne i drobnou zvěř. To dokáže i ráže .45 s velkým průměrem, pokud to, co zastřelíte, opravdu nechcete sníst. Na mírné vzdálenosti si poradí s kojoty nebo jinou větší havětí, ale jako vhodný náboj „do lesa“ je to dost slabé.

A vítězem je…

V průběhu let jsem hojně střílel z obou zbraní a kdybych měl zůstat u jedné z nich, vybral bych si .357 Magnum. Potřebuji náboj, se kterým mohu i lovit, a když se podíváte na realitu střelby v Americe v roce 2012, tak se opravdu moc nevzdávám kapacity střeliva, když si vyberu revolver. Zákony tady v New Yorku omezují kapacitu zásobníku na deset nábojů (nemluvě o tom, že značná část států nepovoluje lov s poloautomatickými pistolemi, tečka), a pokud si vyberete standardní 1911 v ráži .45 ACP s kapacitou sedmi nábojů, dostanete s jednou komorou jen o dva více. V důsledku toho se vůbec necítím nedostatečně ozbrojen, když nosím revolver se šesti náboji .357 Magnum.

Myslím, že z toho plyne, že i když jsou oba náboje skvělé, vybral jsem si „lepší“ náboj na základě zamýšleného použití zbraně. To by mělo být hnacím faktorem vždy, když jde o výběr ráže – otázka, k čemu budu zbraň používat? Ráže .45 ACP má dlouhou historii osobní obrany, ale bohužel pro mé účely tam její použití skutečně končí. Naproti tomu ráže .357 Magnum plní tuto úlohu a také úlohu lovce zvěře. V rámci mé existence je ráže .357 opravdu jednoznačně lepší (správně nabitá správnými náboji, to znamená!).

David si vybral ráži, která nejlépe vyhovovala jeho potřebám, a to lovecký náboj, i když s očividnou hodnotou pro sebeobranu. Který náboj nejlépe vyhovuje vašim potřebám: .357 Magnum nebo .45 ACP?