Souvislost mezi bolestí, úzkostí a depresí

Publikováno:

Každý člověk někdy zažije bolest, ale u lidí s depresí nebo úzkostí může být bolest obzvláště intenzivní a těžko léčitelná. Lidé trpící depresí mají například tendenci pociťovat silnější a dlouhodobější bolest než ostatní lidé.

Překrývání úzkosti, deprese a bolesti je patrné zejména u chronických a někdy invalidizujících bolestivých syndromů, jako je fibromyalgie, syndrom dráždivého tračníku, bolesti zad, bolesti hlavy a bolesti nervů. Psychiatrické poruchy přispívají nejen k intenzitě bolesti, ale také ke zvýšenému riziku invalidity.

Výzkumníci se kdysi domnívali, že vztah mezi bolestí, úzkostí a depresí vyplývá především z psychologických, nikoli biologických faktorů. Chronická bolest je depresivní a podobně i velká deprese může působit fyzicky bolestivě. Když se však vědci dozvěděli více o tom, jak funguje mozek a jak nervový systém spolupracuje s ostatními částmi těla, zjistili, že bolest sdílí některé biologické mechanismy s úzkostí a depresí.

Léčba je náročná, pokud se bolest překrývá s úzkostí nebo depresí. Zaměření na bolest může zakrýt vědomí lékaře i pacienta, že je přítomna i psychiatrická porucha. I když jsou oba typy problémů správně diagnostikovány, může být jejich léčba obtížná.

Možnosti léčby při křížení bolesti a úzkosti nebo deprese

U pacientů s depresí nebo úzkostí lze k léčbě bolesti použít různé psychoterapie samostatně nebo je lze kombinovat s farmakologickou léčbou.

Kognitivně behaviorální terapie. Bolest je demoralizující i zraňující. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je nejen zavedenou léčbou úzkosti a deprese, ale také nejlépe prozkoumanou psychoterapií pro léčbu bolesti. CBT vychází z předpokladu, že myšlenky, pocity a vjemy spolu souvisejí. Terapeuti pomocí CBT pomáhají pacientům osvojit si dovednosti pro zvládání bolesti, aby ji mohli zvládat, a ne být její obětí.

Relaxační trénink. Různé techniky mohou lidem pomoci uvolnit se a snížit stresovou reakci. Stres má tendenci zhoršovat bolest i příznaky úzkosti a deprese. Mezi techniky patří progresivní svalová relaxace, jóga a trénink všímavosti.

Hypnóza. Během této terapie pomáhá lékař pacientovi dosáhnout stavu podobného transu a poté mu poskytuje pozitivní sugesce – například že se bolest zlepší. Někteří pacienti se mohou naučit také autohypnózu. Jedna studie ukázala, že trénink hypnózy snížil jak gastrointestinální potíže, tak úroveň deprese a úzkosti u 71 % zkoumaných osob.

Cvičení. Existuje množství výzkumů o tom, že pravidelná fyzická aktivita zlepšuje náladu a zmírňuje úzkost, ale méně důkazů o jejím vlivu na bolest.

The Cochrane Collaboration přezkoumala 34 studií, které porovnávaly cvičební intervence s různými kontrolními podmínkami při léčbě fibromyalgie. Recenzenti dospěli k závěru, že aerobní cvičení prováděné v intenzitě doporučené pro udržení srdeční a dechové kondice zlepšuje celkovou pohodu a fyzické funkce u pacientů s fibromyalgií a může zmírnit bolest. Omezenější důkazy naznačují, že cvičení zaměřená na budování svalové síly, jako je například zvedání činek, by mohla také zlepšit bolest, celkové fungování a náladu.

Pacienti s úzkostí nebo depresí někdy zjišťují, že kombinace psychoterapie s léky poskytuje nejúplnější úlevu. Randomizovaná kontrolovaná studie Stepped Care for Affective Disorders and Musculoskeletal Pain (SCAMP) naznačuje, že kombinovaný přístup by mohl fungovat i u lidí, kteří kromě psychiatrické poruchy trpí i bolestí.

Léky s dvojím účinkem

Některé psychiatrické léky fungují také jako léky proti bolesti, a řeší tak dva problémy najednou. Jen nezapomeňte, že farmaceutické společnosti mají finanční zájem na prosazování co největšího počtu použití svých produktů – proto je moudré ověřit, zda existují důkazy podporující jakékoli „off label“ (neschválené FDA) použití léků.

Pacienti mohou dávat přednost užívání jednoho léku na psychiatrickou poruchu a druhého na bolest. V takovém případě je důležité vyhnout se lékovým interakcím, které mohou zvýšit nežádoucí účinky nebo snížit účinnost obou léků. Pokud užíváte více léků, poraďte se se svým lékařem.

Antidepresiva. Na úzkost i depresi se předepisuje řada antidepresiv. Některá z nich také pomáhají zmírnit bolesti nervů. Výzkumy nejvíce podporují používání inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) nebo tricyklických antidepresiv (TCA) jako léků s dvojí funkcí, které mohou léčit jak psychické poruchy, tak bolest. O schopnosti selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) zmírňovat bolest jsou poznatky rozporuplnější.

Všechny léky mohou způsobovat nežádoucí účinky. SSRI mohou například zvyšovat riziko gastrointestinálního krvácení. TCA mohou způsobovat závratě, zácpu, rozmazané vidění a problémy s močením. Jejich nejzávažnějším nežádoucím účinkem jsou nebezpečné poruchy srdečního rytmu, proto tyto léky nemusí být vhodné pro osoby s onemocněním srdce.

Stabilizátory nálady. Antikonvulziva se někdy používají také ke stabilizaci nálady. Tyto léky působí tak, že omezují abnormální elektrickou aktivitu a hyperreaktivitu v mozku, která přispívá ke vzniku záchvatů. Vzhledem k tomu, že zejména chronická bolest zahrnuje přecitlivělost nervů, mohou některé z těchto léků přinést úlevu.

Odmítnutí odpovědnosti:
Jako službu našim čtenářům poskytuje Harvard Health Publishing přístup do naší knihovny archivovaného obsahu. U všech článků si prosím povšimněte data poslední revize nebo aktualizace. Žádný obsah na těchto stránkách, bez ohledu na datum, by nikdy neměl být používán jako náhrada přímé lékařské rady od vašeho lékaře nebo jiného kvalifikovaného lékaře.