Střevní anisakióza úspěšně léčená prednisolonem a hydrochloridem olopatadinu

Abstrakt

Klinickým znakem gastrointestinální anisakiózy jsou silné bolesti břicha po konzumaci syrových ryb. Střevní anisakióza je vzácnější než anisakióza žaludeční. Většina pacientů se střevní anisakiózou potřebuje hospitalizaci, protože anisakióza může způsobit střevní obstrukci, ileus, peritonitidu nebo střevní perforaci. Uvádíme případ střevní anisakiázy. U 43leté ženy se objevily příznaky intermitentní bolesti břicha 2 dny po konzumaci syrové ryby. Stejnou potravinu jedl i její bratr, který trpěl žaludeční anisakiázou. Ultrasonografie břicha u této pacientky prokázala lokalizované ztluštění jejunální stěny s rozšířeným lumen proximálního jejuna a ascitem. Podle klinického průběhu a vyšetření jí byla diagnostikována střevní anisakióza. Podávání prednisolonu 5 mg/den a olopatadin hydrochloridu 10 mg/den rychle zlepšilo její příznaky bez nutnosti hospitalizace. Prednisolon byl podáván po dobu 10 dnů a olopatadin hydrochlorid byl podle ultrazvukového nálezu podáván celkem 6 týdnů. Šest měsíců po léčbě prokázala ultrasonografie břicha normální nález. Tento případ ukazuje, že ultrasonografie byla poměrně užitečná pro diagnostiku a sledování střevní anisakiázy. Kromě toho by léčba kortikosteroidem a antialergikem mohla být pro pacienty se střevní anisakiázou jednou z možností.

© 2016 The Author(s). Vydal S. Karger AG, Basilej

Úvod

Anisakióza je lidské onemocnění způsobené larválními hlísticemi rodu Anisakis a Pseudoterranova decipiens . K požití larev dochází, když lidé konzumují kontaminované syrové ryby. Delfíni nebo jiní mořští savci jsou hostiteli dospělých červů Anisakis a jejich přítomnost v pobřežních vodách vede ke zvýšené kontaminaci larvami, což způsobuje těžké infekce ryb, jako jsou makrely . Lidská anisakióza je zvláštní tím, že tento parazit není přizpůsoben životu v člověku a infekce je přechodná. Larvy anisakis v lidském těle odumírají do 14 dnů; přetrvávající zánět a granulom však mohou zůstat . Vzhledem k tomu, že larvy Anisakis v průběhu času hynou, střevní anisakióza se obvykle zmírňuje konzervativní léčbou; byly však zaznamenány případy, kdy tělo červa proniklo střevní stěnou do dutiny břišní .

Anisakióza běžně postihuje žaludek, ale zřídka střevo. Rozsáhlá studie provedená v Japonsku odhalila, že pouze 567 (4,5 %) z 12 586 případů anisakiázy zasáhlo střevo . Střevní anisakiáza se obvykle projevuje bolestí v podbřišku, která ustupuje konzervativně . Většina pacientů se střevní anisakiázou však potřebovala hospitalizaci, protože může způsobit střevní obstrukci, ileus, peritonitidu nebo střevní perforaci . Nejúčinnější léčba střevní anisakiázy nebyla dosud stanovena.

Předkládáme případ střevní anisakiázy, která byla diagnostikována ultrazvukem břicha a byla úspěšně léčena perorálním podáváním prednisolonu a hydrochloridu olopatadinu bez hospitalizace.

Popis případu

43letá žena s alergickou rýmou v anamnéze si stěžovala na občasné silné bolesti břicha a na kliniku se dostavila do 5 h od vzniku tohoto příznaku. Dva dny před začátkem příznaků jedla společně se svým bratrem stejné jídlo v podobě nakládané makrely (syrové ryby) a její bratr trpěl žaludeční anisakiózou (obr. 1), která byla diagnostikována den před začátkem příznaků. Její krevní tlak byl 112/70 mmHg, puls 62 tepů za minutu a tělesná teplota 36,4 °C. Při fyzikálním vyšetření byla zaznamenána spontánní bolest a citlivost při palpaci nad periumbilikální oblastí; svalová obrana a odrazová citlivost však nebyly přítomny. Laboratorní údaje ukázaly mírné zvýšení hladiny IgE-RIST (236 IU/ml; normální rozmezí <170 IU/ml) a sérového titru anti-Anisakis IgG/A protilátek (1,75; normální rozmezí <1,50). Ultrasonografie břicha odhalila výrazný lokální edém v části jejunální stěny (délka 12 cm, tloušťka 9 mm), dilataci lumen orální strany s akumulací tekutiny a ascites (obr. 2). V edematózní jejunální stěně byla ztluštělá sliznice a podslizniční vrstvy s normální strukturou vrstev. Ultrazvukovým vyšetřením nebylo zjištěno tělísko Anisakis.

Podle klinického průběhu a vyšetření byla diagnostikována střevní anisakióza. Doporučili jsme jí, aby vyhledala hospitalizaci, ale ona hospitalizaci odmítla a zvolila konzervativní ambulantní léčbu. Byla léčena perorálním podáváním prednisolonu 5 mg a olopatadin hydrochloridu 10 mg denně. Po nasazení léků se příznaky pacientky okamžitě zlepšily. Po třech dnech od nástupu bylo ultrazvukem zjištěno, že se zmenšilo ztluštění jejunální stěny, luminální dilatace zmizela a ascites se zmenšil. Prednisolon byl podáván celkem 10 dní a olopatadin hydrochlorid 14 dní, protože Anisakis může žít maximálně 2 týdny a její tělo může zůstat ve střevní stěně několik dní, i když odumřela. O dva týdny později pacient neměl žádné břišní příznaky, nicméně ultrazvuk prokázal zbývající jednostranné ztluštění stěny v jejunu o délce přibližně 3 cm (obr. 3). Proto byl olopatadin sulfát podáván dalších 28 dní (celkem 42 dní). Šest měsíců po ukončení léčby pacient neměl žádné břišní příznaky a ultrazvukové vyšetření břicha bylo normální.

Diskuse

Klinickým znakem gastrointestinální anisakiózy jsou silné bolesti břicha po konzumaci syrových ryb. Často je pozorována nevolnost, ascites a peritonitida a u pacientů se střevní anisakiózou byla pozorována střevní obstrukce a ileus . Roční výskyt střevní anisakiázy v Japonsku se odhaduje přibližně na 3,0 případů na 1 milion obyvatel ročně . Pacienti se střevní anisakiázou by měli být zpočátku léčeni konzervativně. V několika zprávách pacienti podstoupili hladovění, infuzi tekutin, zavedení nazogastrické sondy nebo dlouhé sondy a jako konzervativní terapii dostávali antibiotika . V předchozí zprávě však byla prevalence ileu, perforace, krvácení a intususcepce 50, 8, 2 a 0,5 %. U sedmi procent pacientů byla nutná chirurgická léčba. Průměrná délka pobytu byla 9,6 a 13,2 dne u nechirurgických, resp. chirurgických případů .

Humánní anisakióza zahrnuje především alergické a zažívací příznaky, ačkoli příležitostně byly pozorovány i extradigestivní projevy. V předchozí zprávě bylo 5 pacientů s akutní, prokázanou střevní obstrukcí způsobenou Anisakis simplex léčeno intravenózními kortikosteroidy (6-methylprednisolon 1 mg/kg/24 h, 5 dní), což vedlo k dramatickému klinickému a radiologickému zlepšení u všech 5 pacientů . V kazuistice bylo prokázáno, že antialergikum a perorální podávání 5 mg prednisolonu byly užitečné jako konzervativní léčba u pacientů s žaludeční anisakiózou .

Tenké střevo má ve srovnání se žaludkem velmi tenkou stěnu a úzké lumen, a proto může střevní anisakióza způsobit závažné komplikace. Matsuo a kol. popsali dva pacienty se střevní anisakiázou, kteří potřebovali chirurgickou operaci 23. a 35. v nemocnici . Proto jsme se rozhodli, že tento pacient potřebuje silnou a dlouhodobou (více než 5 týdnů) protialergickou léčbu. Následně perorální podávání prednisolonu a hydrochloridu olopatadinu zajistilo dramatické zlepšení jejích břišních příznaků. V ambulanci bylo nejprve snazší podávat nižší dávku prednisolonu a dodatečně jsme podávali antihistaminikum. Ačkoli existují zprávy, které ukazují účinek kortikosteroidu u anisakiázy, o antihistaminu u anisakiázy zatím žádná zpráva nebyla. K potvrzení účinku antihistaminika na anisakiasis je nutná prospektivní studie nebo zprávy o větším počtu pacientů. U tohoto typu infekce bylo hlášeno, že ultrasonografie a CT byly užitečné pro stanovení diagnózy. V tomto případě byla ultrasonografie zcela užitečná pro stanovení diagnózy a sledování během konzervativní léčby.

Tento případ naznačuje, že rychlé podání kortikosteroidu a antialergického přípravku při střevní anisakiáze může okamžitě zlepšit břišní příznaky a pomoci zabránit komplikacím, jako je ileus, peritonitida a perforace. Vhodnou medikaci však nelze předem určit, protože může záviset na individuálním stavu pacientů. Ambulantní léčba by se navíc měla omezit na mladé pacienty nebo pacienty středního věku bez závažných doprovodných onemocnění, protože u starších pacientů by komplikace mohly způsobit kritickou situaci.

Závěrem jsme uvedli, že případ střevní anisakiázy byl diagnostikován pomocí ultrazvuku břicha a byl úspěšně léčen podáváním prednisolonu a hydrochloridu olopatadinu bez hospitalizace. Sledování pomocí ultrazvuku bylo poměrně užitečné pro zjištění stavu onemocnění. Treatment with corticosteroid and an antiallergic agent could be an option for patients with intestinal anisakiasis.

Statement of Ethics

The authors have no ethical conflicts to disclose.

Disclosure Statement

The authors declare that they have no competing interests.

Author Contacts

Article / Publication Details

Open Access License / Drug Dosage / Disclaimer

Tento článek je licencován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC). Použití a šíření pro komerční účely vyžaduje písemný souhlas. Dávkování léčivých přípravků: Autoři a vydavatel vynaložili veškeré úsilí, aby výběr a dávkování léků uvedené v tomto textu odpovídaly současným doporučením a praxi v době vydání. Vzhledem k probíhajícímu výzkumu, změnám ve vládních nařízeních a neustálému přísunu informací týkajících se farmakoterapie a reakcí na léky však čtenáře vyzýváme, aby si u každého léku zkontroloval příbalový leták, zda nedošlo ke změnám v indikacích a dávkování a zda nejsou doplněna varování a bezpečnostní opatření. To je zvláště důležité, pokud je doporučovaný přípravek novým a/nebo zřídka užívaným lékem. Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Prohlášení, názory a údaje obsažené v této publikaci jsou výhradně výroky jednotlivých autorů a přispěvatelů, nikoliv vydavatele a editora (editorů). Výskyt reklamy a/nebo odkazů na produkty v publikaci neznamená záruku, podporu nebo schválení inzerovaných produktů či služeb nebo jejich účinnosti, kvality či bezpečnosti. Vydavatel a redaktor(é) se zříkají odpovědnosti za jakoukoli újmu na zdraví osob nebo majetku, která by vznikla v důsledku myšlenek, metod, návodů nebo výrobků uvedených v obsahu nebo inzerátech.