Starý problém: kdo je „starší“?

Kdy přesně se někdo stává starším?

Nedávný článek v New York Times označuje 69letou ženu za starší. Philadelphia Metro považuje za staršího člověka 70 let. Když NPR nedávno uveřejnila příběh o 71leté porodní asistentce, někteří čtenáři se ohradili proti slovu „starší“ v původním titulku.

Jeden komentátor reagoval:

„Starší lidé“: „OPRAVDU?!? ‚STARŠÍ PORODNÍ ASISTENTKA‘?! Je jí 71 let a rodí děti! Na ní není nic staršího, a v dnešní době ani její věk!“

Další napsal: „V únoru mi bylo 70 let a rozhodně se necítím starší … Starší je minimálně přes 80 a jak někdo jiný naznačil, možná 95.“

Redaktoři se rozhodli titulek změnit. A nakonec se k otázce „staršího“ vyjádřil i ombudsman NPR.

Stejným způsobem, jakým se v široké přijatelnosti proměnila jiná slova – handicapovaný na postižený; orientální na asijský; retardovaný na mentálně postižený, a i tato slova se stále mění – se starší stává politicky (a zdvořile) nekorektním. Některé termíny mají zřejmě své časové limity.

Past Middle Age

„Nikdo o sobě nerad přemýšlí jako o starém, natož velmi starém,“ říká Michael Vuolo, spolumoderátor podcastu Lexicon Valley na serveru Slate. “ ‚Starý‘ v sobě často nese konotaci slabého a závislého. Což je urážlivé, pokud takoví nejste, a povýšeně eufemistické, pokud takoví jste.“

Námitka, kterou nejčastěji zaznamenal v souvislosti se slovním spojením „starší“, je podle Vuola „podobná jako u ‚hluchých‘ nebo ‚postižených‘. Taková konstrukce vytváří kategorii, aniž by uznávala, že se tato kategorie skládá z jednotlivců. Jinými slovy, je to neosobní a jinotajné. Je to trochu jako říkat ‚ti lidé‘. „

Jak starý je starší člověk? „Spíše starý“, jak uvádí Merriam-Webster, který tomu příliš nepomáhá. „Být za hranicí středního věku.“

Elderly je staré přídavné jméno staré stovky let. Pochází z ještě staršího podstatného jména elder, které Oxfordský slovník angličtiny vystopoval až do 10. století a definuje ho jako „v širším slova smyslu předchůdce, ten, kdo žil v dřívějších dobách.“

V mnoha kruzích je slovo „elder“ opěvovaným titulem úcty. Říká se nám, že si máme vážit starších. Vzhlížíme ke starším státníkům. Skláníme se před kmenovými staršími.

Do dnešních dnů si některé náboženské skupiny, například presbyteriáni, volí „starší“ do čela svých kongregací. Církevní starší mohou být mladí; mohou to být muži nebo ženy. Stejně tak mnohá města vedou radní (aldermen) – britský výraz pro starší muže. Také radní mohou být různého věku a pohlaví.

Kde se setkává země s nebem

Slovo nebylo vždy tak sporné. Na počátku 20. století bylo v Americe slovo „starší“ společensky vhodnější než slovo „starý“.

„Líbí se nám, že používáte slovo starší,“ poznamenal v roce 1918 poradní sloupkař listu Atlanta Constitution Dr. William Brady. „Možná bychom teď měli více přátel, kdybychom netrvali na ničem starém, když jsme měli na mysli starší.“

V roce 1956 se však někteří Američané nad tímto označením rozčilovali. Když dvacetiletá dívka v článku pro deník Washington Post označila čtyřicetiletého muže za „staršího“, čtenáři reagovali. Noviny zveřejnily radu výkonného redaktora svým zaměstnancům ohledně používání tohoto slova. „Mnoho z nás starých lidí po padesátce nemá rádo, když je někdo nazývá staršími,“ vyjádřil se redaktor. „Až budete o hodně starší než teď, zjistíte, že doba, kdy se člověk stává starším, je přesně taková jako místo, kde se setkává země s nebem.“

Dodal: „Když je vám šestnáct, divíte se, jak se třicetiletý stařík dokáže vláčet. Když dosáhnete třicítky, máte pocit, že šedesátka je stejně stará jako Metuzalém. Až vám bude 60, budete si myslet, že ‚staří‘ jsou ti, kterým je 90 let.“

Nyní, o 57 let později, se Washington Post stále potýká s touto otázkou. V nedávném titulku označil 68letého muže za „starce“. Čtenáři reagovali.

„Těžko to považuji za výstižné,“ poznamenal jeden z pisatelů dopisu redakci.

„Co je špatného na tom být „starší“?“ kontroval jiný čtenář. „Naše společnost se zbaví fetiše mládí teprve tehdy, až se naučíme přijímat svůj věk a mnoho jeho označení, včetně ‚zralého‘, ‚ostříleného‘ a ‚staršího‘. „

Jak starý se cítíte

Národní touha po dlouhověkosti dosahuje nových rozměrů. Vědci nám tvrdí, že devadesátka je nová padesátka. Vzniká stále více produktů, díky nimž starší lidé vypadají a cítí se jako mladší. A tak se hranice stáří stále posouvá jako přelud v pouštním písku.

Nejmoudřejší američtí stařešinové se možná nikdy neshodnou na tom, kdo je starší a kdo ne. Ve veřejných agenturách na Rhode Islandu začíná starší člověk oficiálně v 60 letech. Na Havaji nastupuje v 55 letech. V celostátním měřítku nabízí program daňového poradenství pro seniory IRS bezplatné daňové poradenství každému, komu je 60 a více let.

Nakonec „starší“ je možná spíše stav bytí – nebo pocit – než určitý věk. A otázka možná nezní, zda vás někdo jiný považuje za staršího, ale zda se za staršího považujete vy sami.

Jon Carroll, sloupkař deníku San Francisco Chronicle, o sobě již zhruba 20 let mluví jako o „starším muži“. „Někdy si připadám starší než jindy,“ říká Carroll, kterému je 69 let. „Při slovech „starší“ nebo „starý“ se už neohrazuji, spíš se ohrazuji při eufemismech jako „senior“ nebo „zlatá léta“. „

Je přesvědčen, že pro starší lidi je důležité „vzít si zpět slova pro ‚starý‘ – další dobré slovo – a zbavit je ostychu. Být starý je v pořádku.“

A zároveň stojí za to si uvědomit a vystřízlivět, že mnoho lidí tragicky ani nedostane příležitost zestárnout.