Surová fakta o cukru

24. února 2006 — Jak je to s cukrem doopravdy? Všichni víme, že pro nás není dobrý. Přidává do naší stravy prázdné kalorie. Někteří lidé tvrdí, že hnědý cukr je pro vás lepší než bílý. Je prý „přírodnější“.

„Přírodní“ je tak dobrý prodejní argument. Stejně jako „raw“. Jedna žena řekla: „Když vidím ‚in the raw‘ , předpokládám, že je méně zpracovaný než bílý cukr. To samé platí o rýži.“

Cukr je cukr – bez ohledu na barvu

Ohledně rýže má dobrou poznámku. Hnědá rýže má vyšší obsah vlákniny, protože na ní stále zůstává část otrub, vysvětluje Cathy Nonasová, ředitelka programů pro léčbu obezity a cukrovky v newyorské nemocnici North General Hospital.

Hnědá rýže obsahuje mnohem více vlákniny a podstatně více minerálních látek než rýže bílá. S hnědým cukrem je to ale jinak.

„Lidé, kteří se chytají hnědého cukru, protože si myslí, že je zdravější, v podstatě klamou sami sebe,“ řekla Nonasová.

Cukr začíná jako míza v rostlinách cukrové třtiny, které se drtí a uvolňuje se z nich tzv. cukrová šťáva. Šťáva se zahřívá, čímž vzniká hustá tmavá melasa obsahující krystalky cukru. Ta se odstředí v odstředivce, aby se melasa odstranila. Zůstane bílý granulovaný cukr. Hnědý cukr je hnědý proto, že se do něj část melasy přidává zpět do bílého cukru.

Je pravda, že melasa chutná o něco sladčeji a obsahuje trochu železa a vápníku, ale jen trochu.

Abych získal tolik železa, kolik bych získal z jednoho krajíce celozrnného chleba, musel bych sníst devět lžiček hnědého cukru.

„Hnědý cukr není lepší než bílý cukr. Lidé by přesto měli snížit příjem všech cukrů, protože jsou to v podstatě prázdné kalorie,“ řekl Nonas.

A „surový “ cukr není o nic lepší, dodal Nonas. „Lidé jsou velmi citliví na marketing. A to, že je něco přírodní, ještě neznamená, že je to pro vás obzvlášť zdravé,“ řekla.

Surový cukr ve skutečnosti ani není surový. Je jen o něco méně rafinovaný, takže si zachovává část melasy. Žádný skutečný zdravotní přínos z něj ale neplyne. „V surovém cukru není o nic více výživové hodnoty než v bílém nebo hnědém cukru,“ řekl Nonas.

Výkonný cukrář Dennis Canciello z pekárny Ferrara v New Yorku souhlasí. „Je to cukr, nic víc to není. Cukr je cukr,“ řekl.

Způsobuje cukr hyperaktivitu dětí?

A existuje ještě jeden mýtus o cukru. Ten slýcháme od rodičů neustále. Cukr přivádí děti k šílenství.

Dokonce i některé děti tomu věří.

„Když si dám sladkosti, tak se zblázním,“ řekla jedna dívka.

A nezáleží na tom, kolik je vám let.

„Člověk je pak opravdu – hyper!“ … Já si říkám, jé, já mám teď takovou cukrovou horečku,“ řekla jedna dospívající dívka.

Spousta lidí přijímá myšlenku, že příliš mnoho cukru dělá děti divoké a hyperaktivní. Je to ale pravda?

„Výzkumy hovoří jasně. Cukr nečiní dítě hyperaktivním,“ řekl Nonas.

Zjistilo se to v mnoha studiích. V jedné z nich publikované v časopise New England Journal of Medicine dostávaly některé děti potraviny s cukrem a jiné potraviny s umělými sladidly.

Jejich rodiče ani výzkumníci nevěděli, kdo cukr jí a kdo ne. Sledovali u dětí například podrážděnost a hyperaktivitu. Nezjistili žádný rozdíl.

„Neexistuje nic takového jako nadměrné množství cukru. A neexistuje nic takového, že by vás cukr zblbnul. Prostě není,“ řekl Nonas.

Ale viděl jsem, jak se děti na večírcích zbláznily. Není to proto, že cukr začíná působit?

Vlastně ne. A některé jejich maminky přišly na to, o co jde.

„Děti jsou hyper! Jsou hyper, protože jsou nadšené. Protože mají svobodu. Protože je tam dvacet dětí a tlačí se kolem sebe,“ řekla pronikavá maminka Hillari Boritzová.

Právě proto, že je to večírek!“

Studie také ukazují, že pokud má jídlo vliv, může to být kofein v čokoládě a limonádě, který vám dává zabrat. Není to cukr.

Speciální poděkování patří newyorským pekárnám a kavárnám Ferrara Bakery and Cafe, Ceci-Cela Patisserie a Rocco’s Pastry Shop and Espresso Cafe.