Testování ztráty sluchu

ztráta sluchu

Aktualizováno: 24. listopadu 2020

Publikováno: Vydáno: 24. listopadu 2020: Listopad 2015

Lidské ucho nám může závidět i ten nejdokonalejší akustický inženýr. Bez přemýšlení a bez sebemenší pauzy slyšíte rozdíl mezi houslemi a klarinetem, dokážete určit, zda zvuk přichází zleva nebo zprava a zda je vzdálený nebo blízký, a dokážete rozlišit podobná slova jako slyšet a strach, zvuk a tlukot.

Téměř každý člověk má čas od času problémy se sluchem. Mezi běžné příčiny patří nahromadění ušního mazu nebo tekutiny v uchu, ušní infekce nebo změna tlaku vzduchu při startu v letadle. Mírný stupeň trvalé ztráty sluchu je nevyhnutelnou součástí procesu stárnutí. Bohužel s přibývajícím věkem, zejména po 65. roce věku, se také častěji objevuje větší ztráta sluchu, která ztěžuje komunikaci.

Testování – 1, 2, 3

Jak poznáte, že potřebujete vyšetření sluchu? Pokud na některou z níže uvedených otázek odpovíte kladně, poraďte se se svým lékařem, zda si nechat vyšetřit sluch:

  • Vždy zesilujete hlasitost televize nebo rádia?
  • Vyhýbáte se společenským situacím nebo setkáním s novými lidmi, protože se obáváte, zda jim budete rozumět?
  • Jste zmatení nebo se cítíte „mimo“ v restauraci nebo na večeři?
  • Prosíte lidi, aby se opakovali?
  • Zmeškáváte telefonní hovory – nebo máte problémy se sluchem při telefonování, když zvednete sluchátko?
  • Stěžují si lidé ve vašem okolí, že je nikdy neposloucháte (i když se opravdu snažíte)?

Můžete také požádat přítele, aby vás vyzkoušel pošeptáním série slov nebo čísel. Pokud si po tom všem myslíte, že máte problém se sluchem, měli byste se nechat vyšetřit.

Co obnáší vyšetření sluchu?

Důkladné vyšetření sluchu začíná anamnézou a vyšetřením uší, nosu a krku, po kterém následuje několik jednoduchých ordinačních testů sluchu. Dalším krokem je audiogram.

Při audiogramu sedíte ve zvukotěsné kabině se sluchátky, která umožňují testovat každé ucho zvlášť. Do vašeho ucha se pouští série tónů o různých frekvencích. Audiolog vás požádá, abyste označili nejtišší tón, který slyšíte v pásmu nízkých, středních a vysokých frekvencí. Lidé s výborným sluchem obvykle slyší tóny o síle 20 decibelů (dB) nebo méně. Pokud neslyšíte tóny tišší než 45 až 60 dB, máte středně těžkou nedoslýchavost, a pokud neslyšíte zvuk, dokud se nezvýší na 76 až 90 dB, máte těžkou nedoslýchavost.

Slyšet tóny je příjemné, ale slyšet a rozumět slovům je také zásadní. Z tohoto důvodu vám audiolog také přehraje slova nahraná na kazetě při různých hlasitostech, aby zjistil váš práh příjmu řeči neboli nejnižší úroveň dB, při které jste schopni slyšet a zopakovat polovinu slov. Nakonec vás otestuje sérií podobně znějících slov, aby vyhodnotil vaše rozlišování řeči.

Další informace o diagnostice a léčbě ztráty sluchu naleznete v článku Coping with Hearing Loss: A guide to prevention and treatment, a Special Health Report from Harvard Medical School.

Image: monkeybusinessimages/Getty Images

Disclaimer:
Jako službu našim čtenářům poskytuje Harvard Health Publishing přístup do naší knihovny archivního obsahu. U všech článků si prosím povšimněte data poslední revize nebo aktualizace. Žádný obsah na těchto stránkách, bez ohledu na datum, by nikdy neměl být používán jako náhrada přímé lékařské rady od vašeho lékaře nebo jiného kvalifikovaného lékaře.