Typy výběru vzorků:

Co je to výběr vzorků?

Definice výběru vzorků: Výběr vzorků je technika výběru jednotlivých členů nebo podmnožiny populace za účelem učinit z nich statistické závěry a odhadnout charakteristiky celé populace. Různé metody výběru vzorků jsou hojně využívány výzkumnými pracovníky při průzkumu trhu, aby nemuseli zkoumat celou populaci a získali tak využitelné poznatky. Je to také časově nenáročná a nákladově efektivní metoda, a proto tvoří základ každého výzkumného záměru. Techniky výběru vzorku lze použít v softwaru pro výzkumné šetření pro optimální odvození.

Příklad pokud by výrobce léků chtěl zkoumat nežádoucí vedlejší účinky léku na obyvatelstvo země, je téměř nemožné provést výzkumnou studii, která by zahrnovala všechny. V tomto případě se výzkumník rozhodne pro vzorek lidí z každé demografické skupiny a následně je prozkoumá, čímž získá orientační zpětnou vazbu o chování léku.

Vyberte si respondenty

Typy výběru vzorků: metody výběru vzorků

Výběr vzorků ve výzkumu trhu je dvojího druhu – pravděpodobnostní výběr a nepravděpodobnostní výběr. Podívejme se blíže na tyto dvě metody výběru vzorků.

  1. Pravděpodobnostní výběr vzorků: Pravděpodobnostní výběr je technika výběru, při níž výzkumník stanoví výběr několika kritérií a náhodně vybere členy populace. Všichni členové mají při tomto parametru výběru stejnou možnost být součástí vzorku.
  2. Nepravděpodobnostní výběr: Při nepravděpodobnostním výběru vybírá výzkumník členy pro výzkum náhodně. Při této metodě výběru se nejedná o pevně stanovený nebo předem definovaný proces výběru. To ztěžuje možnost, aby všechny prvky populace měly stejné příležitosti být zahrnuty do vzorku.

V tomto blogu se zabýváme různými metodami pravděpodobnostního a nepravděpodobnostního výběru vzorků, které můžete uplatnit v jakémkoli výzkumu trhu.

Typy pravděpodobnostního výběru vzorků s příklady:

Pravděpodobnostní výběr vzorků je technika výběru vzorků, při které výzkumníci vybírají vzorky z větší populace pomocí metody založené na teorii pravděpodobnosti. Tato metoda výběru vzorků bere v úvahu každého člena populace a tvoří vzorky na základě stanoveného postupu.

Například v populaci o 1000 členech bude mít každý člen šanci 1/1000, že bude vybrán do vzorku. Pravděpodobnostní výběr eliminuje zkreslení v populaci a dává všem členům spravedlivou šanci být zařazeni do vzorku.

Existují čtyři typy technik pravděpodobnostního výběru:

  • Prostý náhodný výběr: Jednou z nejlepších technik pravděpodobnostního výběru, která pomáhá šetřit čas a zdroje, je metoda prostého náhodného výběru. Jedná se o spolehlivou metodu získávání informací, kdy je každý jednotlivý člen populace vybrán náhodně, pouhou náhodou. Každý jednotlivec má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán jako součást vzorku.
    Příklad v organizaci s 500 zaměstnanci, pokud se personální tým rozhodne provést teambuildingové aktivity, je velmi pravděpodobné, že dá přednost vybírání žetonů z misky. V tomto případě má každý z 500 zaměstnanců stejnou šanci být vybrán.
  • Shlukový výběr: Shlukový výběr je metoda, při níž výzkumníci rozdělí celou populaci na části nebo shluky, které reprezentují populaci. Shluky jsou identifikovány a zařazeny do vzorku na základě demografických parametrů, jako je věk, pohlaví, místo atd. To tvůrci průzkumu velmi usnadňuje vyvození efektivních závěrů ze zpětné vazby.
    Příklad pokud chce vláda Spojených států vyhodnotit počet přistěhovalců žijících na pevnině USA, může je rozdělit do shluků na základě států, jako jsou Kalifornie, Texas, Florida, Massachusetts, Colorado, Havaj atd. Tento způsob provádění průzkumu bude efektivnější, protože výsledky budou uspořádány podle států a poskytnou zasvěcené údaje o přistěhovalectví.
  • Systematický výběr vzorku: Výzkumníci používají metodu systematického výběru vzorků, aby si v pravidelných intervalech vybírali členy vzorku populace. Vyžaduje výběr výchozího bodu pro vzorek a velikosti vzorku, který lze v pravidelných intervalech opakovat. Tento typ výběrové metody má předem stanovený rozsah, a proto je tato výběrová technika nejméně časově náročná.
    Například výzkumník má v úmyslu shromáždit systematický vzorek 500 osob v populaci 5000 osob. Očísluje jednotlivé prvky populace od 1 do 5000 a vybere každého desátého jedince, který se stane součástí vzorku (celková populace/velikost vzorku = 5000/500 = 10).
  • Stratifikovaný náhodný výběr: Stratifikovaný náhodný výběr je metoda, při níž výzkumník rozdělí populaci na menší skupiny, které se nepřekrývají, ale reprezentují celou populaci. Při výběru vzorku lze tyto skupiny uspořádat a následně z každé skupiny zvlášť vybrat vzorek.
    Například výzkumník, který chce analyzovat charakteristiky lidí patřících do různých oddílů ročního příjmu, vytvoří vrstvy (skupiny) podle ročního příjmu rodiny. Např. méně než 20 000 USD, 21 000 – 30 000 USD, 31 000 – 40 000 USD, 41 000 – 50 000 USD atd. Tímto způsobem výzkumník vyvozuje charakteristiky osob patřících do různých příjmových skupin. Marketéři mohou analyzovat, na které příjmové skupiny se zaměřit a které eliminovat, aby vytvořili plán, který by přinesl plodné výsledky.

Využití pravděpodobnostního výběru

Existuje více způsobů využití pravděpodobnostního výběru:

  • Snížení zkreslení vzorku: Při použití metody pravděpodobnostního výběru je zkreslení vzorku získaného z populace zanedbatelné až žádné. Výběr vzorku zobrazuje především porozumění a závěry výzkumníka. Pravděpodobnostní výběr vede ke kvalitnějšímu sběru dat, protože vzorek vhodně reprezentuje populaci.
  • Různorodá populace: Pokud je populace rozsáhlá a různorodá, je nezbytné mít odpovídající zastoupení, aby údaje nebyly zkreslené směrem k jedné demografické skupině. Pokud by například společnost Square chtěla porozumět lidem, kteří by mohli vyrábět její prodejní zařízení, pomůže jí průzkum provedený na vzorku lidí z různých odvětví a socioekonomického prostředí napříč USA.
  • Vytvoření přesného vzorku: Pravděpodobnostní výběr vzorku pomáhá výzkumníkům plánovat a vytvořit přesný vzorek. To pomáhá získat dobře definované údaje.

Typy nepravděpodobnostního výběru s příklady

Nepravděpodobnostní metoda je metoda výběru, která zahrnuje sběr zpětné vazby na základě možností výběru vzorku výzkumníkem nebo statistikem, a nikoli na základě pevně stanoveného postupu výběru. Ve většině situací vede výstup průzkumu provedeného nepravděpodobnostním vzorkem ke zkresleným výsledkům, které nemusí reprezentovat požadovanou cílovou populaci. Existují však situace, jako jsou předběžné fáze výzkumu nebo omezení nákladů na provedení výzkumu, kdy bude nepravděpodobnostní výběr vzorku mnohem užitečnější než druhý typ.

Čtyři typy nepravděpodobnostního výběru vzorku lépe vysvětlují účel této metody výběru:

  • Výhodný výběr vzorku: Tato metoda je závislá na snadném přístupu k subjektům, jako je průzkum zákazníků v obchodním centru nebo kolemjdoucích na rušné ulici. Obvykle se označuje jako pohodlný výběr, protože jej výzkumník snadno provede a dostane se do kontaktu se subjekty. Výzkumníci nemají téměř žádné pravomoci při výběru prvků vzorku a provádí se čistě na základě blízkosti, nikoli reprezentativnosti. Tato nepravděpodobnostní metoda výběru vzorku se používá v případech, kdy jsou při sběru zpětné vazby omezené časové a finanční možnosti. V situacích, kdy jsou omezené zdroje, jako například v počátečních fázích výzkumu, se používá výběrový výběr z pohodlí.
    Například začínající firmy a nevládní organizace obvykle provádějí výběrový výběr z pohodlí v obchodním centru, kde rozdávají letáky o nadcházejících akcích nebo propagaci nějaké věci – dělají to tak, že stojí u vchodu do obchodního centra a náhodně rozdávají letáky.
  • Posuzovací nebo účelový výběr vzorků: Úsudkové nebo účelové vzorky se tvoří podle uvážení výzkumníka. Výzkumníci čistě zvažují účel studie spolu s pochopením cílové skupiny. Například když výzkumníci chtějí pochopit myšlenkové pochody zájemců o magisterské studium. Kritéria výběru budou následující: „Máte zájem o magisterské studium v …?“ a ti, kteří odpoví „Ne“, jsou ze vzorku vyloučeni.
  • Výběr vzorku metodou sněhové koule: Výběr vzorku sněhovou koulí je metoda výběru vzorku, kterou výzkumníci používají v případě, že je obtížné subjekty dohledat. Například bude velmi náročné provést průzkum u osob bez přístřeší nebo u nelegálních přistěhovalců. V takových případech mohou výzkumníci pomocí teorie sněhové koule vysledovat několik kategorií, s nimiž provedou rozhovor a získají výsledky. Výzkumníci tuto metodu výběru vzorků uplatňují také v situacích, kdy je téma velmi citlivé a není otevřeně diskutováno – například při průzkumech s cílem získat informace o HIV Aids. Na otázky nebude ochotně odpovídat mnoho obětí. Přesto mohou výzkumníci kontaktovat osoby, které mohou znát, nebo dobrovolníky spojené s danou kauzou, aby se s oběťmi spojili a shromáždili informace.
  • Výběr kvótního vzorku: Při kvótním výběru se výběr členů při této výběrové technice děje na základě předem stanovené normy. Jelikož je v tomto případě vzorek tvořen na základě specifických znaků, bude mít vytvořený vzorek stejné vlastnosti, jaké se vyskytují v celkové populaci. Jedná se o rychlou metodu výběru vzorků.

Použití nepravděpodobnostního výběru

Nepravděpodobnostní výběr se používá pro následující účely:

  • Vytvoření hypotézy: Výzkumníci používají metodu nepravděpodobnostního výběru vzorků k vytvoření předpokladu, pokud jsou k dispozici omezené nebo žádné předchozí informace. Tato metoda pomáhá s okamžitou návratností údajů a vytváří základnu pro další výzkum.
  • Explorativní výzkum: Výzkumníci tuto techniku výběru vzorků hojně využívají při provádění kvalitativního výzkumu, pilotních studií nebo průzkumného výzkumu.
  • Rozpočtová a časová omezení: Nepravděpodobnostní metoda, pokud existují rozpočtová a časová omezení a je třeba shromáždit některá předběžná data. Protože není pevně daná, je jednodušší vybrat respondenty náhodně a nechat je vyplnit dotazník nebo anketu.

Jak se rozhodnout pro typ výběru vzorku?“

Pro každý výzkum je nezbytné zvolit metodu výběru vzorku přesně tak, aby splňovala cíle studie. Účinnost vašeho výběru vzorku závisí na různých faktorech. Zde je několik kroků, kterými se řídí odborní výzkumníci při rozhodování o nejlepší metodě výběru vzorku.

  • Zapište si cíle výzkumu. Obecně se musí jednat o kombinaci nákladů, přesnosti nebo správnosti.
  • Identifikujte účinné techniky výběru vzorků, které by mohly potenciálně dosáhnout cílů výzkumu.
  • Vyzkoušejte každou z těchto metod a prozkoumejte, zda pomáhají při dosažení vašeho cíle.
  • Select the method that works best for the research.

Select your respondents

Difference between probability sampling and non-probability sampling methods

We have looked at the different types of sampling methods above and their subtypes. To encapsulate the whole discussion, though, the significant differences between probability sampling methods and non-probability sampling methods are as below:

Probability Sampling Methods Non-Probability Sampling Methods
Definition Probability Sampling is a sampling technique in which samples from a larger population are chosen using a method based on the theory of probability. Non-probability sampling is a sampling technique in which the researcher selects samples based on the researcher’s subjective judgment rather than random selection.
Alternatively Known as Random sampling method. Non-random sampling method
Population selection The population is selected randomly. The population is selected arbitrarily.
Nature The research is conclusive. The research is exploratory.
Sample Since there is a method for deciding the sample, the population demographics are conclusively represented. Since the sampling method is arbitrary, the population demographics representation is almost always skewed.
Time Taken Takes longer to conduct since the research design defines the selection parameters before the market research study begins. This type of sampling method is quick since neither the sample or selection criteria of the sample are undefined.
Results This type of sampling is entirely unbiased and hence the results are unbiased too and conclusive. This type of sampling is entirely biased and hence the results are biased too, rendering the research speculative.
Hypothesis In probability sampling, there is an underlying hypothesis before the study begins and the objective of this method is to prove the hypothesis. In non-probability sampling, the hypothesis is derived after conducting the research study.