Uplynulo 90 let

GERMANTON – Příští týden na Štědrý den uplyne 90 let od nejsmutnějšího dne v historii okresu Stokes.

Jde pravděpodobně o největší událost v historii okresu, která se dostala na titulní stránky New York Times a pravděpodobně i všech ostatních novin v zemi. Tomuto tragickému dni byly věnovány knihy, dokumenty, divadelní hry, podcasty a dokonce i balada nahraná skupinou Stanley Brothers.

Je to den, o kterém lidé nechtějí a nemohou přestat mluvit.

Smutné je, že kdyby se to stalo dnes, možná bychom si řekli „ach, jak strašné“ a přešli k další tragédii. Podobné masové vraždy se staly běžnou záležitostí. Ale před 90 lety to roztrhalo samotnou strukturu venkovské komunity v okrese Stokes.

Fakta tohoto zločinu jsou celkem jasná. Dne 25. prosince 1929 byla krutá zima a na zemi leželo šest až osm centimetrů sněhu. Farmář pěstující tabák Charlie Lawson z Brook Cove Road poslal svého nejstaršího syna do obchodu v Germantonu – paradoxně koupit munici – a pak začal systematicky vraždit všechny ostatní členy své rodiny: Vrazi pak pečlivě položili hlavy obětí na polštáře a ruce jim zkřížili na hrudi. O několik hodin později se 43letý Charlie Lawson opřel zády o strom a vidlicovitou tyčí spustil výstřel z brokovnice ráže 12 do hrudi.

Těla byla odvezena a nakonec balzamována v Yelton’s na Murphy Street v Madisonu, protože jejich počet zahltil pohřební ústav Walnut Cove. Pohřeb na malém hřbitově nedaleko místa činu přilákal tisíce lidí a byl až do nedávné doby největší událostí v okrese. Lovci suvenýrů začali zkrvavený dům vybírat, což přimělo Charlieho bratra Mariona Lawsona, aby pozemek oplotil a začal vybírat vstupné, což našemu modernímu vnímání připadá neuvěřitelně strašidelné.

Jisté je také to, že zločin byl předem promyšlený. Dva týdny před Vánocemi vzal celou rodinu do Winston-Salemu, řekl všem, aby si vybrali nové oblečení, a pak je nechal všechny obléknout, aby zapózovali pro rodinnou fotografii. Na Štědrý den šel Charlie do banky a vybral zbytek peněz, což bylo asi 60 dolarů. Ty se našly v jeho kapse a pomohly zaplatit náklady na pohřeb.

Ale větší otázka – proč? – zůstává stále neuchopitelná. Charlie Lawson se o tuto odpověď připravil svou sebevraždou. Dvě poznámky nalezené v jeho kapsách byly pouhými útržky nedokončených vět a jen nás dále dráždí. Kolují zvěsti o incestu a skandálu těhotné Marie, která má porodit dítě svého otce. Ten rok byl obzvlášť suchý, takže důvody byly možná finanční; přece jen se schylovalo k bouři velké hospodářské krize. Vypráví se o tom, že se Charlie zranil mattonkou do hlavy, a o podivném chování v měsících před Vánocemi, které by mohlo signalizovat poranění mozku nebo duševní chorobu. V pitevní zprávě se také uvádí, že část mozku byla „nedostatečně vyvinutá“.

Aby se tragédie ještě prohloubila, Arthur, který jediný přežil, navzdory strýcově snaze získat pro něj peníze přišel o farmu, dal se na láhev a ve 32 letech zemřel při autonehodě, zanechal manželku a čtyři děti. Byl pohřben po boku zbytku rodiny.

Příběh dohromady

Trudy J. Smithová říká, že název její druhé knihy o Lawsonových vraždách, „Smysl našich slz“, byl převzat z nápisu na rodinném náhrobku:

„Ne teď, ale v příštích letech to bude lepší země.

Přečteme si smysl našich slz a pak někdy pochopíme.“

„Vždycky jsem měla pocit, že je to proroctví, že si přečteme smysl, místo abychom věděli… že by se mělo něco napsat.“

Poslední týden měla Smithová v Madison Dry Goods – v místě přízemního obchodu Penn Hardware z roku 1929, který byl pod Yeltonovým pohřebním ústavem – autogramiádu druhé knihy, která je rozšířenou verzí její první knihy „Bílé Vánoce, krvavé Vánoce“. V této knize v podstatě pomohla svému otci, M. Bruce Jonesovi, převést jeho výzkum zločinu do podoby paperbacku s omezeným nákladem. Tato první kniha se již dávno netiskne, ale je k dostání na eBay a podobných webových stránkách za stovky dolarů. Druhá kniha je více než třikrát rozsáhlejší než ta první.

Smithová píše jedinečným stylem, částečně jako literaturu faktu a částečně jako román, s vymyšlenými rozhovory založenými na mnoha rozhovorech, novinových výstřižcích a knize s názvem „Dítě uprostřed“, kterou napsala Charlieho neteř Stella Lawson Bolesová.

„Objevila se spousta nových informací, věci, které pro nás byly záhadou, když jsme psali první knihu, jsem dokázala zodpovědět ve druhé knize. Drobné střípky informací se objevují neustále. Ale první kniha má v sobě tajemství, protože byla původní.“

Kniha se podle Smithe „skládá z jakýchkoli drobných příběhů mnoha lidí… žádný člověk neznal celý příběh. Ale když dáte dohromady hlasy všech různých lidí, pak se z toho stane docela ucelený příběh.“

Jedním z klíčových prvků druhé Smithovy knihy se zdá být potvrzení motivu incestu, a to ze dvou různých zdrojů, které vyprávěly, že se jim Marie svěřila, že je těhotná. Smithová však tvrdí, že to byl jeden z téměř dokonalé bouře událostí, které vedly ke zločinu.

„Byl to člověk, který měl složité problémy, možná psychické, ale i fyzické,“ říká. „To, že se rodina dozvěděla o tom, co byl skandál… Nikdo vlastně neví, co si myslel. To je část zájmu o tento příběh. Můžete si všechno přečíst a tak trochu si udělat vlastní názor. Možná je to kombinace všeho.

„I to, že jeho bratr udělal z domu turistickou atrakci, je kus historie, která je bizarní,“ dodává. „Je to příběh, se kterým není snadné se vypořádat, jak vše, co se stalo, vložit do knihy a přitom to vkusně podat. Nemůžete si přečíst části o vraždě a nebýt zasaženi tím, jak strašná tragédie to byla.“

Smith říká, že poučení, které si máme po 90 letech odnést, je prostě takové, že „lidé jsou nedokonalí“ a „násilí není dobrý způsob řešení problémů.“

„Lidé by si měli uvědomit, že ty děti byly nevinné. Neměly možnost žít svůj život, a proto si je připomínáme. Měly právo na svůj život a nedostaly ho.“

„Ukazuje to také hodně o základní lidské povaze, o tom, co udělal, a o tom, jak se pak lidé chovali, o touze po suvenýrech, která donutila Marion Lawsonovou, aby to ohradila a vybírala vstupné.“

Rodinné kořeny sahají hluboko

Deborah Hampton Michaelová, obyvatelka zátoky Walnut Cove, má k vraždám blízký rodinný vztah. Její prastrýc Charlie Wade Hampton chodil s Marií. Její babička byla blízkou přítelkyní Fannie, pravděpodobně díky tomu, že se oběma toho léta narodily děti. Martin uvedl, že obě ženy spolu strávily Štědrý večer pečením dobrot na další den.

„Všichni společně chodili do metodistického kostela v Palmyře,“ řekla. „Všichni bydleli v docházkové vzdálenosti od kostela a jeden od druhého.“

Michael říká, že v knihách našla spoustu nepřesností, alespoň podle pověstí rodiny Hamptonových. Vyzdvihuje rozinkový koláč s přídomkem barnumský. Většina svědectví, včetně dvou Smithových knih, vypráví o tom, že Marie upekla rozinkový koláč o vánočním ránu a koláč stále ležel na kuchyňském stole uprostřed všeho toho masakru. Léta tam zůstal pod sklem, aby si ho mohli prohlédnout turisté, dokud ho Marion Lawsonová po ukončení prohlídek nepohřbila.

„Moje babička říkala, že Fannie upekla rozinkový koláč na Štědrý den,“ říká Michael. „Dlouhá léta ležel u nich doma ve schránce na koláče; když můj otec v roce 1946 odešel z domova k letectvu, stále tam byl. Babička později dort darovala Arthurovi a po jeho smrti ho našli v šuplíku.“

Ačkoli Michael považuje v knihách mnoho věcí za špatné, s motivem incestu souhlasí. „Když jsem byla dospělá, mluvila jsem o tom s babičkou a obě jsme se shodly, že na slavné rodinné fotografii je Marie zřejmě těhotná. Moje první myšlenka byla, že je to dítě Charlieho Wadea. Ale zeptala jsem se přímo babičky, jestli je Charlie Wade otcem, a ona řekla ‚rozhodně ne‘. Byla přesvědčená, že je to dítě Mariina tatínka. A můj dědeček, Hillary Hampton, byl v novinách citován, že důvodem vražd byla ‚rodinná záležitost‘, kterou odmítl komentovat.“

Hillary neboli „Hill“ Hampton našel těla Carrie a Maybell v tabákové stodole a pomáhal hledat Charlieho. „Sledovali ho až téměř do západu slunce a pak uslyšeli výstřel z pistole, protože nebyl daleko.“

Michaels na tomto příběhu nevidí nic pozitivního.

„Je pro mě těžké smířit se s tím, že se v tomto kraji, který miluji, stal tak strašný čin a že do něj byla zapletena moje rodina,“ říká Michaels. „Bylo to těžké pro mou babičku, která se dožila téměř 101 let. Ze dne na den přišla o přítele a měla z toho trauma.“

Místo posledního odpočinku?“

Hřbitov rodiny Browderových byl založen 20 let před příjezdem Lawsonových, ale bez ohledu na to, kolik Browderových zde spočine, bude vždy připomínán jako místo, kde byl vykopán a zasypán hromadný hrob velký pro sedm rakví – dítě bylo pohřbeno v matčině náručí. Je to smutné místo, izolované v tmavém lese, s řetězovou zábranou kolem, na konci příjezdové cesty označené několika cedulemi „soukromý pozemek“. Zvědavci se stále chodí, nejspíš k velké nelibosti sousedů, dívat na tento slavný koutek Stokes County a přemýšlejí, proč by zdánlivě milující manžel a otec přerušil život celé své rodiny, a to v den, který má být nejšťastnějším dnem v roce. To se už nikdy nedozvíme.

Rodina Lawsonových je pohřbena společně na malém rodinném hřbitově Browderových poblíž křižovatky silnice č. 8 a Brook Cove Road. Browderovi byli domácími Lawsonových, než se rodina přestěhovala na farmu na Brook Cove Road a věnovala jim pozemek na vlastním hřbitově.

https://www.thestokesnews.com/wp-content/uploads/2019/12/web1_IMG_6252-1.jpgThe Lawsonovi jsou pohřbeni společně na malém rodinném hřbitově Browderových poblíž křižovatky silnic Highway 8 a Brook Cove Road. Browderovi byli domácími Lawsonových, než se rodina přestěhovala na farmu na Brook Cove Road a věnovala jim pozemek na vlastním hřbitově.

Malá chatka, kde se vraždy odehrály, byla nakonec v 80. letech 20. století stržena. V letech bezprostředně po tragédii byla turistickou atrakcí se vstupným 25 centů.

https://www.thestokesnews.com/wp-content/uploads/2019/12/web1_lawson-house-1.jpgThemalá chatka, kde se odehrávaly vraždy, byla nakonec v 80. letech 20. století stržena. V letech bezprostředně po tragédii byla turistickou atrakcí se vstupným 25 centů.

Koláž snímků z ikonické rodinné fotografie a značek na hřbitově je vystavena nad dnešním obchodem Madison Dry Goods, kam byla těla 26. prosince 1929 odvezena k balzamování.

https://www.thestokesnews.com/wp-content/uploads/2019/12/web1_lawson-collage-1.jpgA Koláž snímků z ikonické rodinné fotografie a značek na hřbitově je vystavena nad dnešním obchodem Madison Dry Goods, kam byla 26. prosince 1929 odvezena těla k balzamování.

Autorka Trudy Smithová pomáhala svému otci napsat knihu „Bílé Vánoce/Krvavé Vánoce“ o Lawsonových vraždách a o několik let později na ni navázala značně rozšířenou druhou knihou „Smysl našich slz“.

https://www.thestokesnews.com/wp-content/uploads/2019/12/web1_Trudy-Smith-1.jpgAuthor Trudy Smith helped her father write the book „White Christmas/Bloody Christmas“ about the Lawson murders, then followed up several years later with a greatly expanded second book, „The Meaning of Our Tears.“

Charlie Lawson packed up the whole family to Winston-Salem just two weeks before Christmas to buy everyone new clothes and then pose for this photo.

https://www.thestokesnews.com/wp-content/uploads/2019/12/web1_WTB5Z6NMXU4FWEDLOX3KJJJ2YM-1.jpgCharlie Lawson packed up the whole family to Winston-Salem just two weeks before Christmas to buy everyone new clothes and then pose for this photo.