USA vyhlašují politiku „masivní odvety“ proti komunistickým agresorům

V projevu na slavnostní večeři Rady pro zahraniční vztahy ministr zahraničí John Foster Dulles oznamuje, že Spojené státy budou chránit své spojence prostřednictvím „odstrašující masivní odvetné síly“. Toto politické prohlášení bylo dalším důkazem rozhodnutí Eisenhowerovy administrativy spoléhat se ve velké míře na národní jaderný arzenál jako na hlavní prostředek obrany proti komunistické agresi.

Dulles začal svůj projev rozborem komunistické strategie, jejímž cílem je podle jeho závěrů „bankrot“ Spojených států prostřednictvím nadměrného rozšíření jejich vojenské moci. Jak ze strategického, tak z ekonomického hlediska, vysvětlil ministr, nebylo moudré „trvale zavazovat americké pozemní síly v Asii“, „trvale podporovat jiné země“ nebo se „trvale zavazovat k tak obrovským vojenským výdajům, které vedou k ‚praktickému bankrotu'“. Místo toho by podle něj měla být vypracována nová politika „získání maximální ochrany za únosnou cenu“. Ačkoli Dulles přímo nezmínil jaderné zbraně, bylo zřejmé, že nová politika, kterou popisoval, bude záviset na „masivní odvetné síle“ těchto zbraní v reakci na budoucí komunistické válečné akce.

Projev byl odrazem dvou hlavních zásad zahraniční politiky za Eisenhowera a Dullese. Prvním bylo přesvědčení, zejména ze strany Dullese, že americká zahraniční politika vůči komunistické hrozbě byla za předchozí demokratické vlády prezidenta Harryho S. Trumana nesměle reaktivní. Dulles důsledně opakoval potřebu aktivnějšího a energičtějšího přístupu k omezení komunistické sféry vlivu. Druhým důvodem bylo přesvědčení prezidenta Eisenhowera, že je třeba kontrolovat výdaje na armádu a zahraniční pomoc. Eisenhower byl fiskální konzervativec a věřil, že americká ekonomika a společnost nemohou dlouho snášet zátěž ohromujících rozpočtů na obranu. Větší spoléhání na jaderné zbraně jako páteř americké obrany odpovídalo oběma obavám – atomové zbraně byly mnohem účinnější, pokud jde o ohrožení potenciálních protivníků, a z dlouhodobého hlediska byly také mnohem levnější než náklady spojené s velkou stálou armádou.

VÍCE ČTĚTE ZDE: Komunismus na časové ose