Vedou různá měřítka hospodářského růstu k různým závěrům?

Hospodářský růst je definován jako procentuální nárůst výkonu ekonomiky, např. státu, regionu nebo obce. Hospodářský růst úzce souvisí s průmyslovou strukturou, zdravotnictvím, demografií a rozdělením příjmů v ekonomice. Nejpoužívanějším měřítkem národohospodářského růstu je změna hrubého domácího produktu (HDP). HDP měří přidanou hodnotu veškerého zboží a služeb vyrobených v ekonomice. Výroba zboží a služeb vytváří prvotní příjmy domácností, a proto další metodou měření HDP je sečtení všech příjmů. Jednu část těchto důchodů tvoří součet všech mezd vyplácených domácnostem. Při provádění studií regionálního růstu je běžným měřítkem hospodářského růstu součet mezd. Jedním z důvodů může být omezený přístup k údajům o HDP na regionální úrovni. Ve Švédsku však existují údaje o HDP na úrovni obcí, což umožňuje provádět studie, v nichž lze porovnávat účinky použití údajů o HDP nebo údajů o mzdách. Cílem této studie je prozkoumat, jaký rozdíl má použití měr GMP (hrubý růst obcí) a součtu mezd na modely růstu. Vzhledem k tomu, že obě míry jsou podobné, ale ne totožné, může volba míry růstu ovlivnit závěry šetření. To může vést k protichůdným výsledkům například v otázce, jak přístup k univerzitnímu výzkumu ovlivňuje ekonomický růst (Andersson, Grasjö & Karlsson 2007, 2008). Předběžné výsledky naznačují vysokou pozitivní korelaci mezi změnami GMP a součtem mezd na úrovni obcí. Pokud se však použijí údaje o GMP na obyvatele a mzdové sumě na obyvatele, jsou korelace stále pozitivní, ale mnohem menší. Literatura Andersson M., Grasjö U. & Karlsson C. (2007), Regional Growth and Accessibility to Knowledge Resources: Andersson M., Grasjö U. & Karlsson C., (2008), Human Capital and Productivity in a Spatial Economic System, Annals of Economics and Statistics, No 87/88 – 2008.