Vokalizace vran II. část: Otázky a odpovědi

V první části tohoto seriálu jsem přiblížil novou studii mé kolegyně Lomy Pendergraftové o tom, proč vrány volají po objevení potravy. V části II Loma odpovídala na dotazy stoupenců, které se týkaly všeho, co se týká komunikace vran. Témata, kterými se zabýváme, zahrnují:

Komunikace vrány s člověkem
Komunikace vrány s jinými zvířaty
Komunikace vrány s člověkem
Zvuky vrány
Studium komunikace vran

Doufám, že vám tyto odpovědi pomohou nebo alespoň osvětlí, co všechno ještě zbývá objevit. Případné další otázky můžete zanechat v komentářích!

Komunikace vrány s člověkem

Mnoho lidí popisuje situace, kdy mají pocit, že zažili „rozhovor“ s vránou, tedy výměnu zvuků tam a zpět. Myslíte si, že si vrány všímají, když na ně vokalizujeme, a pokoušejí se vokalizovat zpět?
Pokud spolu člověk a vrána pravidelně komunikují (obvykle proto, že člověk vrány spolehlivě krmí), pak je poměrně běžné, že se vyvine rituální chování, zejména pokud je toto chování odměňováno potravou. Nevím, jestli vrány vnímají naše vokalizace jako pokus o komunikaci, ale mohly by je vnímat jako první krok v řadě kroků, které končí tím, že jsou nakrmeny – vokalizují zpět k člověku, protože když se o to pokusily naposledy, člověk je poté nakrmil.

Měli by lidé při krmení „svých“ vran vydávat charakteristický zvuk?
Jistě by to nebylo na škodu. Vrány jsou chytrá zvířata a rychle se naučí spojovat volání „svého“ člověka s blížící se potravou. Díky tomu by k sobě člověk mohl přivolat vrány i na velké vzdálenosti.

Snaží se vrány zvuky upoutat pozornost svých lidských krmičů? Mohou být tyto zvuky určeny jen pro ně (například specifické jméno nebo pozdrav)?
Ano, vrány se určitě snaží pomocí zvuků upoutat pozornost svého krmiče. Mám rodinku vran, které mi chodí k oknu kanceláře a naučily se, že když se ozvou chřestivým voláním, nakrmím je (je to vlastně proto, že jsem často příliš soustředěný na počítač, než abych si jich všiml, pokud se neozvou). Co se týče osobního pozdravu, je to možné, ale nevím to jistě.

Dá se podle zvuků, které vydává vrána, poznat, jestli máš její přízeň?
O přízni nevím, ale podle zvuků, které vydává, se dá určitě poznat, jestli máš její přízeň. Pokud vám vrána začne nadávat, víte, že vás považuje za hrozbu.

Mohou vrány ostatním vránám popsat konkrétní lidi?
Přímo prostřednictvím vokalizace ne (např. „nebezpečný člověk má černé vlasy a červenou košili“), ale mohou tak učinit nepřímo. Pokud vrána spatří nebezpečného člověka, sdělí mu přítomnost nebezpečí prostřednictvím vokalizace („tady je nebezpečí“). Když přiletí ostatní vrány, sledují, co dělá volající vrána, aby zjistily, která osoba je nebezpečná (křičící pták střemhlavě útočí na černovlasého člověka s červenou košilí; raději si ho zapamatuju).

Komunikace vrány s jinými zvířaty

Odposlouchávají vrány ostatní ptáky, aby se dozvěděly nové informace?“
Ano. Vrány reagují na poplašná volání jiných ptáků, aby se dozvěděly, kde se nachází dravec.

Komunikují vrány s jinými hrabavými ptáky?
Vrány reagují na poplašná volání jiných hrabavých ptáků (například v Seattlu je zcela běžné, že sojka obecná najde spící sovu, zavolá na ni a následně přiláká houf vran).

Jsou nějaké důkazy, že naslouchají savcům? Například zda by reagovaly na poplašné volání veverky a naopak?
Nevím o žádné studii, která by zkoumala, zda vrány reagují na poplašné volání savců. Dovolím si tvrdit, že vrány pravděpodobně dokáží identifikovat některé druhy savčích predátorů (např. kočky, mývaly, veverky atd.) podle jejich hlasových projevů, ale opět nevím o žádné studii, která by to zkoumala.

Komunikace mezi vránami

Mají pro sebe jednotlivé vrány specifické zvuky (jako jména)?
Nevím, ale existují zajímavé anekdotické příběhy, které by to mohly objasnit. Domácí havrani, kteří se naučili napodobovat lidskou řeč, budou při hledání svého majitele křičet své vlastní jméno. To naznačuje, že zatímco člověk přiřazuje jméno ptákovi, havran je přiřazuje párovému poutu mezi nimi.

Liší se havraní dialekty podle regionu? Pokud ano, na jakém prostorovém měřítku region definujeme? Reagovaly by vrány z různých regionů odpovídajícím způsobem na volání z oblastí mimo jejich region?
Americké vrány západně od kaskádových pohoří znějí jinak (jejich volání je ostřejší a má nižší hlasitost) než americké vrány v celém zbytku země, což je pravděpodobně způsobeno hybridizací předků s vránami ze severozápadu. Nevím, zda mají americké vrány dialekty v tom smyslu, jako mají dialekty „tradiční“ zpěvní ptáci (např. zpěvní vrabci). Při návštěvě Oklahomy jsem si zkusil přehrát poplašná volání, která jsem nahrál v Seattlu – oklahomské vrány reagovaly stejně jako vrány ze Seattlu (jiné typy volání jsem neměl možnost vyzkoušet).

Jak velké rozdíly jsou v tom, jak jednotlivé vrány znějí? Jsou dostatečně odlišné, aby se daly identifikovat?
Vokalizace vran se hodně liší, což mi velmi ztížilo interpretaci výsledků. Existují však důkazy, že tato variabilita je dostatečně výrazná, aby umožnila individuální identifikaci. 1

Zvuky vrány

Kolik rozdílných zvuků může vrána vydávat?
Více, než si většina lidí myslí. Hlasité krákání tvoří většinu jejich vokalizace, ale vydávají také chrastění, vrčení, krákání a další zvláštní zvuky. Jsou také slušnými imitátory a dokážou se naučit napodobovat hlasové projevy jiných zvířat (včetně lidí).

Existuje knihovna, která popisuje různá volání a jejich význam?
V Macaulayově knihovně najdete rozsáhlé úložiště nahrávek vran, ale nevím o žádné knihovně, která by se snažila vysvětlit, co jednotlivá volání znamenají (hlavně proto, že NEVÍME, co většina volání vran znamená).

Co znamená počet krákání v sekvenci?
To nevíme. Pravděpodobně jsou důležité, ale jen jako jedna složka mezi mnoha různými prvky.

Jak moc toho víme o syntaxi vran?
Téměř nic, bohužel. Víme, že strukturované volání má vrstevnaté opakování v tom smyslu, že krákání se opakuje několikrát v sérii a série se opakují v průběhu několika minut. Zde je jedna z obsáhlejších studií, která se tímto tématem zabývá: Parr, C. (1997). Social behavior and long-distance communication in Eastern American Crows (Sociální chování a komunikace na dlouhé vzdálenosti u vran východoamerických). Ph. D. dissertation, University of Michigan, Ann Arbor, MI

Dá se podle volání rozlišit samec a samice?
Já ne, ale existují důkazy, že vrány dokáží rozlišit volání samců a samic.2

Učí se své základní zvuky od hlasového učitele (jako ostatní zpěvní ptáci), nebo je to vrozené?
Nevím, ani nevím o žádné studii, která by to zkoumala.

Mluví někdy vrány samy se sebou? Tedy vydávají zvuky, které nejsou určeny pro uši ostatních vran?
Mladé vrány si pro sebe tiše „žvatlají“. Zaznamenal jsem, že vrány v zajetí vydávaly velmi tiché tóny v nepřítomnosti bezprostředních sousedů, ale protože byly na dohled jiné vrány, nelze s jistotou říci, že si povídaly samy pro sebe.

Lidé popisovali jeden konkrétní zvuk různými způsoby. Někteří ho nazývali cvakáním, jiní klepáním, někteří ho popisovali jako zvuk, který vydává Predátor. Předpokládám, že vy ho znáte jako chřestivé volání. Ať už ho popíšete jakýmkoli jménem, co znamená?
Většina vědců ho popisuje jako „chřestivé volání“ (pro ty, kteří ho neslyšeli, opravdu zní jako chřestivé vrčení predátora z filmu z roku 1987). Bohužel nevíme, co to znamená. Existují důkazy, že tento zvuk vydávají pouze samice vran.3

Co znamená tiché volání „wow/hoo/wah“?
To nevíme. Bylo popsáno v několika vědeckých pracích, ale ani tito autoři nevědí, co znamená.

Slyšeli jste je někdy vydávat volání, které byste popsali jako jediný zvuk „píp“? Víte, co to znamená?
Naneštěstí jsem je tento zvuk vydávat neslyšel. Vrány jsou slušní imitátoři – možná to, co jste slyšela, byla vrána napodobující něco jiného?

Víte, co znamená zvuk „Gah“?
Naneštěstí ne.

Víte, co znamená, když se nafouknou a ukloní a vydávají takový zvuk „rah RAH“?
Zní to, jako byste popisovala vokalizaci, kterou jsem ve své práci označil jako „střední volání“ (projev nafouknutého uklonění se běžně provádí při tomto volání). Domnívám se, že se jedná o teritoriální volání – když jsem ho přehrával naslouchajícím vranám, začaly být rozrušené a reagovaly vlastními voláními a projevy dominance.

Mají vrány volání specifické pro dravce, jako to dělají kuřátka nebo hraboši?
Nedomníváme se, že mají druhově specifické volání tak, jako to mají psouni prérioví, ale existují důkazy, že v okolí nebezpečnějších predátorů (např. jestřábů) volají hlasitěji a rychleji podobně jako kuřátka, která vydávají více tónů „dee“ na znamení relativního nebezpečí.4

Mohou vrány napodobovat lidské hlasy? Naučila by se někdy divoká vrána napodobovat lidské hlasy, nebo jen ta v zajetí?
Vrány jsou schopny napodobovat lidský hlas, ale očekával bych, že to budou umět pouze vrány chované v zajetí. Ručně chované vrány v zajetí se obvykle považují za lidi a naváží se na svého majitele stejně jako na partnera. Divoké vrány by neměly stejnou expozici ani motivaci.

Napodobují někdy divoké vrány jiné než lidské zvuky (jiné ptáky, alarmy aut atd.). Pokud ano, proč?
Jsou schopny napodobovat jiné zvuky. Neznám jejich motivaci, proč to dělají, ale tipoval bych, že je v tom sociální aspekt (chování při hře nebo dělání dojmu na potenciálního/současného partnera).

Studium komunikace vran

Velmi chytří lidé vložili energii a prostředky do studia komunikace vran s malou návratností investic. Proč je tak obtížné ji studovat?
Vokalizace vran se studuje obtížně, protože je třeba vzít v úvahu mnoho proměnných. Jednotlivá krákání mohou mít velké rozdíly v délce trvání, výšce tónu a skloňování a mohou být pronášena ve strukturovaných sériích (které samy o sobě mohou mít rozdíly v kadenci a rytmu) nebo jako nestrukturovaná volání. Záleží také na kontextu – stejné volání může znamenat něco jiného, pokud je vysloveno na území nebo mimo něj nebo v přítomnosti či nepřítomnosti partnera, zatímco různá volání mohou znamenat totéž v závislosti na tom, zda je vyslovuje samec/samice nebo velký/malý pták.

Myslím si, že než se vám podaří „rozluštit kód“ vokalizace vran, budete potřebovat následující informace: velkou populaci označených vran (identifikace volajícího, pohlaví, věk a sociální status), neustálé sledování toho, který pták volá (aby se zohlednily individuální rozdíly ve volání), polohu volajícího (na území/ mimo území, zda letí, na zemi nebo sedí), informace o tom, co se děje v blízkosti volajícího (partner v blízkosti/vzdálenosti, přítomnost potravy, přítomnost soupeře) a dostatečně sofistikovaný program pro analýzu zvuku, aby bylo možné získat komplexní informace z jednotlivých volání (např. obrys výšky tónu, kolísání výšky tónu, obálka síly a trvání inflexe) a celkový průběh volání (např. čas mezi voláním v rámci série a mezi sériemi nebo kadence mezi sériemi).

Existují důkazy o identifikovatelných morfémech?
Nikdo si není vědom. Před 40 lety byla provedena studie, která se zabývala podobným tématem jako morfémy – zkoumali, které vlastnosti shromažďovacího volání jsou nejdůležitější pro předání zprávy naslouchajícím vranám5.

Můžete z hlediska komunikace zvířat vysvětlit rozdíly mezi „voláním a odpovědí“ a „střídáním“?
Nejsem příliš obeznámen s rozdíly mezi těmito pojmy, ale chápu to tak, že „střídající se“ zvířata se nesoustředí na vzájemnou komunikaci – prostě čekají, až druhý přestane volat, a teprve pak vydají své vlastní volání (je méně šumu a lepší přenos, pokud se dva signály nepřekrývají). Naproti tomu zvířata zapojená do „volání a odpovědi“ spolu komunikují přímo – jedno zvíře naslouchá signálu druhého a podle toho formuluje svou odpověď.

Zpívají vrány (podle technické definice)?
To je záludná otázka. Ptačí zpěv je naučený, složitější než volání, druhově specifický a slouží k dvojímu účelu: varuje samce před opuštěním teritoria a láká/dráždí samice. Nevíme, zda je krákání vran naučené nebo vrozené, ale splňuje zbývající kritéria pro zpěv (i když různá vrkání, chřestění a další tiché tóny, které si samci navzájem pronášejí, mohou být součástí namlouvacího chování). Možná nezní jako tradiční ptačí zpěv, ale zdá se, že strukturované krákání vran odpovídá jeho technické definici.

Splňují vrány definici toho, že mají řeč?
Kdykoli vědec označí komunikační systém nějakého zvířete za jazyk, lingvisty to rozzlobí. Jazyk má mnoho definic, ale všechny uznávají, že jde o komplexní formu komunikace s pravidly a syntaxí (například je rozdíl mezi „klobouk na hlavě“ a „hlava na klobouku“), která je omezena na lidi. Ačkoli vrány jsou jistě schopné sdělovat si mezi sebou základní informace, tato komunikace nesplňuje definici toho, že mají jazyk.

***

Znovu děkuji všem, kteří shrnuli otázky k tomuto příspěvku, a Lomovi za to, že si našel čas na odpověď. To learn more about Lomas‘ work or ask him more questions please check out his blog.

Literature cited