Vzestup masožravých dinosaurů je složitější, než jsme si mysleli

Sama jména jsou impozantní. Třeba tyranosaurus, tyranský ještěr, torvosaurus, divoký ještěr, nebo giganotosaurus, obří jižní ještěr. Tito monstrózní masožravci dominují našim představám, filmům i muzejním sálům a žádné přírodovědné muzeum ani film Jurský park by nebyl úplný bez tyčícího se dravého dinosaura, který by byl dost vysoký na to, aby se podíval do okna ve druhém patře.

Všichni tito obři však byli v dinosauří sáze opozdilci. Desítky milionů let, i když ostatní druhy dinosaurů dorůstaly obřích rozměrů, čtyřicetimetroví masožravci tu nebyli. Jak se tedy masožravci v době dinosaurů dostali na vrchol potravní sítě? Odpovědi se právě začínají sypat z kamene.

Kde se vzali masožraví dinosauři

Nejprve krátká lekce z historie. Nejstarší dinosauři vznikli asi před 235 miliony let v období středního triasu. Nevypadali příliš podobně jako moderní oblíbení Triceratops nebo Spinosaurus. Naopak, tito vytáhlí tvorové nebyli o moc větší než německý ovčák. Současná řada důkazů naznačuje, že byli všežraví. Tyto první populace dinosaurů se měnily a vyvíjely do nových forem, včetně předků dlouhokrkých sauropodů a skupiny zvané teropodi, která zahrnuje všechny známé masožravé dinosaury.

Dosud se paleontologové domnívali, že teropodi zůstávali v období před zhruba 235 až 201 miliony let obecně malí a na ekologickém okraji. Teprve po masovém vymírání na konci triasu, tedy v období před 201 miliony let, se masožraví dinosauři začali zvětšovat. Tento názor se však začíná měnit díky novému čtení kostních stop vědců, kteří se domnívají, že velcí masožravci se mohli objevit mnohem dříve.

Paleontolog z Virginia Tech Christopher Griffin říká, že klíčovým hráčem v tomto příběhu je Herrerasaurus. Tento raný dinosaurus se pohyboval v triasové Argentině asi před 230 miliony let a dosahoval délky více než 16 metrů a hmotnosti větší než lední medvěd. O tom, zda Herrerasaurus skutečně patří mezi teropody, se vedou spory, nicméně byl to masožravý dinosaurus a patřil k největším dinosaurům své doby.

Známí masožraví dinosauři v pozdější části triasu se zdáli být menší a méně impozantní než krokodýlí příbuzní, po jejichž boku žili (například Postosuchus z jihozápadu Spojených států). Díky lepšímu poznání dinosauřího růstu však paleontologové zjistili, že někteří z těchto malých teropodů skrývali tajemství.

„Několik málo nalezených pozůstatků větších triasových teropodů pochází výhradně z nedospělých zvířat, která ještě rychle rostou,“ říká Griffin. Tito mladí masožravci by v dospělosti dorůstali délky přesahující 18 stop. To je o něco méně než polovina dospělého T. rexe, ale dost na to, abyste se chtěli setkání s takovým masožravcem tváří v tvář vyhnout.

Ale evoluce větších tělesných rozměrů je jen částí příběhu. „Velkým rozdílem u teropodů triasu ve srovnání s jurou, zejména v nejranější části jury, je hojnost,“ říká Griffin. K dnešnímu dni je na celém světě známo pouze šest částečných koster velkých triasových teropodů. To je ve srovnání s následujícím jurským obdobím (před 201 až 145 miliony let), kdy se dinosauři začali výrazněji prosazovat v krajině a rozmnožovat, docela mizivé číslo. Masožraví dinosauři se nejen zvětšovali. Zaryli své drápy do ekosystémů jako nikdy předtím.

Zmatený obraz evoluce

Na počátku jury byli masožraví dinosauři podobně velcí jako jejich největší triasoví předchůdci. Dilophosaurus, kterého v mírně smyšlené podobě proslavil Jurský park, byl o něco větší než Herrerasaurus a proháněl se po území dnešní Arizony asi před 190 miliony let. Přesto se nemohl rovnat obrům, kteří přišli později v juře, asi před 150 miliony let – masožravcům, jako byli allosaurus a torvosaurus, kteří dosahovali délky až 40 stop.

Kritický přechod mezi velkým a obřím dinosaurem se zřejmě odehrál někdy ve střední juře, málo pochopeném období rozkvětu dinosaurů. Kritická doba se nachází v období před 201 až 174 miliony let, v rané a střední části jury. Naštěstí byl nedávno jeden takový masožravec objeven.

Na konci loňského roku paleontolog Ludwig-Maximilian University of Munich Oliver Rauhut a jeho kolega Diego Pol pojmenovali výjimečnou kostru střednějurského masožravce, kterou nazvali Asfaltovenator. Jednalo se o velké zvíře, dlouhé více než 25 metrů, které se svou velikostí blížilo průměrné velikosti pozdějšího alosaura a pozdějšímu dinosaurovi se podobá spíše okrajově.

Asfaltovenator žil před 174 až 168 miliony let, tedy miliony let před známějšími velkými masožravci pozdní jury, jako je třírohý ceratosaurus a mohutný torvosaurus. A co je ještě důležitější, Rauhut a Pol tvrdí, že Asfaltovenator zřejmě vykazuje znaky více než jedné linie teropodů. Kosti nesou ozvěny dávnější doby před hlavními skupinami teropodů; Asfaltovenator se nejvíce podobá Allosaurovi, ale dinosaurus má také některé rysy, které lze pozorovat u skupiny zvané megalosaurus, což je rodina velkohlavých masožravců, jako jsou Torvosaurus a Megalosaurus. To by mohlo naznačovat, že se tyto dvě čeledi od sebe před několika miliony let oddělily a obsadily různé niky, protože tito dinosauři se stále zvětšovali.

Muzejní dioramata zobrazují mohutné hrůzy pozdní jury, kdy dinosauři jako Allosaurus žili mezi obrněnými býložravci jako Stegosaurus a obrovskými vegetariány jako Diplodocus. Desítky milionů let poté, až do konce období křídy (před 66 miliony let), se vyvíjeli a množili obří masožravci. Tento boom však začal již dávno předtím. „O vývoji teropodů v tomto období se toho můžeme dozvědět ještě mnohem víc,“ říká Rauhut s tím, že nálezy jako Asfaltovenator naznačují, co ještě zbývá odhalit.