Warren Earp:
Mladý muž z venkova si splní svůj sen, když se připojí ke svým starším bratrům ve velkoměstě a prožije s nimi velká dobrodružství. Temná stránka života v prosperujícím městě však brzy jeho sen zničí a on se zraněný na těle i na duchu vrací zpět na venkov. Když se někdo pokusí zabít jednoho z jeho bratrů, je nucen se vrátit. Když je zabit další bratr, naději na světlou budoucnost vystřídá vztek. Nenávist ho pohltí a on ztratí veškerý cit k sobě i ostatním. Brzy zabije – nebo pomůže zabít – muže, o nichž se domnívá, že se podíleli na bratrově smrti, a je na něj vydán zatykač. Potuluje se od města k městu. Následují potíže – potíže způsobené prázdnotou v jeho srdci, potíže, které vedou k jeho smrti zastřelením.
Zní to jako děj nějakého starého béčkového westernu? Možná ano. Ale byl to také život Warrena Baxtera Earpa.
Warren se narodil 9. března 1855 v Pelle ve státě Iowa Nicholasi a Virginii Earpovým. Jako nejmladší ze šesti bratrů se narodil 18 let po narození nejstaršího, nevlastního bratra Newtona. Dozvěděl se o nevlastní sestře, která se narodila Nicholasově první ženě Abigale, ale ta zemřela při porodu. Plnohodnotná sestra Martha zemřela, když mu byl asi jeden rok. Měl dvě mladší sestry, Virginii a Adelii, ale Virginia zemřela v roce 1861, když byl Warren ještě dítě. Byl téměř o čtyři roky mladší než jeho věkově nejbližší bratr Morgan. Staršími bratry byli James, narozený v roce 1841, Virgil, narozený v roce 1843, a Wyatt, narozený v roce 1848.
V době, kdy byl v pubertě a jeho bratři odešli, zůstal doma v kalifornském Coltonu pouze Warren, o kterého se starali a starají jeho rodiče. Virgilova manželka Allie o mnoho let později popisovala Colton jako „ospalé městečko na poušti od Los Angeles a nedaleko San Bernardina – jen pás kaktusů s několika stromy podél potoka“. Tam Warren dospíval v muže, protože dobře věděl, že jeho bratři se věnují vzrušujícím věcem, než je obdělávání půdy a obsluha baru v otcově saloonu.
Konec přišla příležitost splnit si své sny. K Warrenovi se donesla zpráva, že bratři James, Wyatt, Morgan a Virgil jsou v rychle rostoucím městě, kde se těží stříbro, v arizonském teritoriu. V roce 1880 se tedy vydal do Tombstonu, kde se nastěhoval k Virgilovi, zástupci amerického maršála a policejnímu náčelníkovi, a Allie. Virgil se podvolil bratrově touze nosit odznak a zbraň a občas Warrenovi dovolil, aby hlídal vězně, doručoval noviny a připojil se k držbě.
V červenci 1881 se k Virgilovi donesla zpráva, že z ranče podezřelého zloděje jménem Newman ‚Old Man‘ Clanton se stěhuje stádo dobytka ukradené v Mexiku. K vyšetřování byl vytvořen oddíl, jehož členem byl i Warren. Ačkoli se nepodařilo získat žádný oficiální důkaz (dokonce i Wyatt Earp se toho později zřekl), někteří badatelé se domnívají, že muži zákona dopadli a zabili většinu zlodějů, včetně Old Mana Clantona. Předpokládá se, že Warren byl při této přestřelce zraněn. Podle dopisu, který napsala jeho sestra Adelia, se Warren brzy vrátil do Coltonu a zůstal u ní, protože „trpěl zraněním, které utrpěl v boji se záškodníky na mexické hranici.“
Během Warrenovy rekonvalescence si jeho bratři – Wyatt, Virgil a Morgan – a Doc Holliday zastříleli s Clantony a McLauryovými ve slavné přestřelce 26. října 1881 poblíž Tombstonského OK Corralu.
28. prosince se muži identifikovaní jako Ike a Phin Clantonovi, Frank Stillwell, Johnny Barnes, John Ringo, Hank Swilling a Pete Spence pokusili zavraždit Virgila, když šel přes Allen Street. Virgil sice přežil, ale přišel o většinu levé ruky. Většina střelců byla zatčena, ale z technických důvodů osvobozena. Wyatt byl jmenován zástupcem amerického maršála. Když se Warren dozvěděl o Virgilově osudu, vrátil se do Tombstonu. Znovu se nastěhoval k Virgilovi a Allie a pomáhal s Virgilovou péčí.
Vrazi znovu udeřili 18. března 1882. Wyatt sledoval Morgana, jak hraje kulečník s Bobem Hatchem, když dva výstřely rozbily sklo zadních dveří Hatchova saloonu a kulečníkového salonu na Allen Street. První výstřel přerazil Morganovi páteř a poté prošel jeho tělem a zabodl se do nohy jednoho z přihlížejících. Druhý výstřel zasáhl zeď poblíž Wyattovy hlavy. Warren byl o střelbě informován a spěchal k Morganovi. Nemohl však nic dělat. Warrenův sen se stal noční můrou. s Warrenovou pomocí Wyatt rychle zařídil, aby Morganovo tělo v doprovodu Virgila poslali vlakem do Coltonu. Zbytek rodiny Earpů, včetně jejich manželek, nastoupil do vlaku v Contentionu v arizonském teritoriu. S pocitem, že Earpovi jsou stále v nebezpečí, nastoupili také těžce ozbrojení přátelé včetně všudypřítomného Doca Hollidaye, aby je chránili.
Koronerova porota označila za Morganovy vrahy Peta Spence, Franka Stillwella, Joea Friese (vlastním jménem Fredrick Bode) a muže známého jako Indian Charlie. Cestou se Earpova skupina dozvěděla, že Ike Clanton, Stillwell a další na ně čekají v Tucsonu, pravidelné zastávce vlaku směřujícího do Kalifornie. Po příjezdu do Tucsonu Warren, Wyatt, Holliday a tři další muži vystoupili z vlaku plně ozbrojeni. Stillwell byl spatřen jedním z členů Earpovy skupiny. Následujícího rána, 21. března, bylo poblíž kolejí nalezeno Stillwellovo tělo plné kulek. Většina svědků trochu mlžila o tom, koho viděli Stillwella pronásledovat. Jedinou výjimkou byl Ike Clanton. Ten řekl: „Frank Stillwell kráčel po trati následován Wyattem Earpem, Warrenem Earpem, Docem Hollidayem, McMastersem a Johnsonem“. Na pět mužů, které Clanton jmenoval, vydal šerif Bob Paul zatykač na vraždu. Warren Earp byl nyní v očích zákona zločincem.
Warren, Doc, Wyatt a jejich přátelé spěchali zpět do Tombstonu pro zásoby, které budou potřebovat k pronásledování takzvaného Clantonova gangu. Než dorazili, obdržel šerif okresu Cochise Johnny Behan zatykače a pokusil se je zatknout. Odmítli zatčení a odjeli. Behan brzy sestavil oddíl, jehož členy byli i Ike a Phin Clantonovi. Podle Tombstone Epitaph „šerif Bob Paul odmítl jít po Earpových, protože Behanem vybraná četa byla vůči Earpovým notoricky nepřátelská a tvrdila, že setkání s nimi znamená krev bez pravděpodobnosti zatčení.“
Tři muži zemřeli rukou Earpovy party. Florentino Cruz, který údajně přiznal, že držel koně, když byl Morgan zabit, byl 22. března zastřelen v lesním táboře Peta Spence v Dragoonských horách. O několik dní později zaplatili Curly Bill Brocius a Johnny Barnes cenu nejvyšší, když se spolu s dalšími pokusili přepadnout Earpovu skupinu poblíž Iron Springs. Není jisté, zda Warren pomohl zastřelit některého z těchto tří mužů.
Když se Earpovi dozvěděli, že je pronásleduje početná tlupa, která je jistě na místě zabije, skupina se rozpustila a opustila území Arizony. Warren, Wyatt a Doc nakonec skončili v Denveru ve státě Colorado. Pokus teritoriálního guvernéra o jejich vydání selhal.
Earpové se rozhodli odjet do Coltonu v Kalifornii, ale Doc Holliday se rozhodl zůstat v Coloradu (8. listopadu 1887 ho v Glenwood Springs v Kolumbii zabila tuberkulóza). Wyatt a jeho žena Josie se v Coltonu dlouho nezdrželi. Wyattova dobrodružství, která prožíval po příjezdu z Tombstonu a o která se dělil s Josie, se týkala především prospektorství a hazardních her až do města Nome na Aljašce. Zemřel až v roce 1929.
Warren Earp se do Coltonu vrátil jako zahořklý, rozčarovaný muž. Jeho mysl byla plná bolesti, strachu a nenávisti. Zřejmě nevěděl, co má dělat dál. Láhev se stala jeho nejlepším přítelem, saloon jeho domovem. Vrhal se na každého, koho považoval za nepřítele. Tisk zachytil některá jeho hospodská střetnutí a zpočátku je bral spíše na lehkou váhu, mimo jiné proto, že jeho otec byl v té době uznávaným soudcem. Jedna novinová zpráva uvádí: „Včera pozdě večer se v M & O Saloonu na Třetí ulici Mexičan Juan Bustamante a Warren Earp věnovali příjemné zábavě, když si navzájem rozbíjeli hlavy – – oba složili kauci.“
Incidenty byly stále častější a násilnější. Deník Silver City Enterprise přinesl 8. června 1883 zprávu: ‚Warren Earp, jeden z nejhádavějších bratrů Earpů, se nedávno v kalifornském Coltonu dostal do přestřelky – s Mexičanem jménem Belarde. Mexičan byl zatčen. List San Bernardino Index později uvedl, že Warren v restauraci napadl číšníka a pořezal ho rozbitou lahví. Tehdy byl zatčen a dostal pokutu 25 dolarů. Dne 27. února 1885 deník Enterprise uvedl, že Warren byl zatčen za to, že „zastřelil svého partnera“, ale neuvedl podrobnosti ani to, co z toho vzešlo.
Po tomto incidentu se zdálo, že se Warren na nějakou dobu vyhnul problémům. Nepochybně ho k tomu, aby si udržoval čistý nos, nabádal jeho otec a bratr Virgil, který byl nyní opět strážcem zákona. Warren obsluhoval bar v otcově saloonu a řídil kočár. Až do 26. srpna 1893 se o něm neobjevily žádné novinové zprávy. Týdeník The Weekly Chronicle uvádí, že „během Virgilovy nepřítomnosti“ Warren Earp bodl do zad muže jménem Steele. Muž přežil a Warren byl zproštěn viny.
Bodnutí bylo možná příliš i pro soudce Nicholase Earpa. Podle všeho poslal Warrena k šípku. Svérázný syn si s sebou vzal nejmenovanou ženu. Koncem roku 1893 byli v Yumě v arizonském teritoriu, přestože na něj byl zřejmě vydán zatykač za vraždu a stále se našli lidé, kteří chtěli Earpovy zabít. Brzy po jejich příjezdu do Yumy žena Warrena opustila. Warren z jejich rozchodu vinil profesora Bahrense. Dne 9. listopadu 1893 Warren nejprve vyhrožoval, že profesora zabije a shodí z mostu. Pak ale Warren řekl, že pokud mu Bahrens zaplatí, ušetří jeho život a opustí město. Bahrens zaplatil, a tak ho Warren propustil. Warren byl brzy zatčen za pokus o vraždu, vydírání a rušení nočního klidu. Protože nebyl schopen zaplatit kauci, byl uvězněn. Dne 25. listopadu byl postaven před soud. Obvinění z pokusu o vraždu bylo staženo kvůli technické stránce věci; za ostatní obvinění dostal pokutu a musel slíbit, že opustí město.
Warren se nějakou dobu toulal, až 3. srpna 1894 dorazil do Willcoxu v arizonském teritoriu. Zaregistroval se ve Willcox House a vydal se hledat starého rodinného přítele, plukovníka Henryho Claye Hookera; prezidenta Cattlemen’s Association. Hooker vlastnil obrovský ranč Sierra Bonita v Sulphur Spring Valley nedaleko Willcoxu a také menší místo zvané Hooker’s Hot Springs v jiné části státu. Hooker pověřil Warrena prací detektiva pro sdružení a poskytl mu bydlení.
Warren měl v tomto období jediný známý střet se zákonem, když v roce 1896 vzal ze stolu v Monte dvacetidolarovou bankovku a byl osmnáct dní vězněn za drobnou krádež. Ještě v roce 1900, kdy zemřel, pracoval pro Hookera. Pravý důvod jeho smrti se možná nikdy nedozvíme. O událostech, které k ní vedly, existují dvě zprávy, obě od údajných očitých svědků.
Jednu zprávu zaznamenal reportér E. F. Schaff 31. července 1971 a vychází z rozhovoru s 94letým Billem Whelanem starším, který tvrdil, že byl Hookerovým kovkopem a Warrenovým přítelem. Whelan, jehož otec byl předákem na Sierra Bonitě, řekl, že on, Warren a několik rančerů přijeli 4. července 1900 do Willcoxu oslavit svátek. Připojili se k nim dělníci z Hot Springs, včetně Johnnyho Boyetta a jeho přítelkyně Mary Sweeneyové. Warren ji požádal, aby „nechala“ Johnnyho a připojila se k němu. Odmítla a Warren s Johnnym se pohádali. Warren vyzval druhého muže na souboj, ale Boyett to zřejmě chtěl nechat plavat a „povyk“ svedl na to, že jsou všichni opilí.
6. července se Warren Earp, Bill Whelan a další sešli na skleničku, než se vrátili na ranč. Když vešel Johnny Boyett, Warren vyskočil a řekl: ‚Johnny, připrav se, budeme se prát. Protože nebyl ozbrojen, Boyett odešel do Willcoxova domu, vzal si majitelovu zbraň a vrátil se do saloonu. Warren tam nebyl. Boyett přistoupil k baru a opřel se o něj loktem s pistolí namířenou vzhůru. Když Warren vstoupil, vrhl se po Boyettovi, ale Boyett ho zastřelil. Bylo to posouzeno jako sebeobrana. Warren byl podle Whelanových vzpomínek v den své smrti pohřben. Whelan dodal, že Boyett brzy zmizel.
Někteří historici toto vyprávění vydávají za blouznění starého muže, s nímž si paměť pohrává. Druhá výpověď, ačkoli vychází ze svědectví učiněných bezprostředně po střelbě, ponechává dodnes nezodpovězené otázky ohledně nevyzpytatelného chování obou hlavních představitelů. V den Warrenovy smrti proběhlo vyšetřování, které vedl W. F. Nichols, smírčí soudce a koroner z moci úřední okresu Cochise. Bill Whelan zřejmě nebyl předvolán, aby vypovídal, ale vypovídali O. W. Hayes a majitel saloonu Henry Brown.
Hayes vypověděl, že John Boyett a Warren Earp přišli společně do Headquarters Saloonu kolem jedné hodiny ráno 6. července. Brzy slyšel Warrena říkat: „Kdysi ti zaplatili 150 dolarů, abys mě zabil. Jdi si pro svou zbraň. Já mám svou. Boyett podle Hayese poté odešel a prohlásil, že nechce žádné potíže. Warren si pravděpodobně myslel, že Boyetta viděl naposledy, a odešel do přilehlé restaurace. Zanedlouho se však Boyett vrátil do saloonu s pistolí v každé ruce. „Kde je ten hajzl?“ křičel. Když Warren došel k otevřeným dveřím spojujícím restauraci a saloon. Boyett na něj dvakrát vystřelil, ale minul. Warren vyšel předními dveřmi restaurace a Boyett šel doprostřed saloonu k těmto dveřím. Z nějakého důvodu Boyette vypálil další dva výstřely do podlahy.
Henry Brown vypověděl, že Warren poté vstoupil bočními dveřmi do saloonu. Rozepnul si kabát a vestu a přistoupil k muži, který se ho právě pokusil zabít, a řekl: „Nemám žádnou ruku. To nejlepší z toho máš ty. Boyett, se zbraněmi stále namířenými na svého protivníka, mu stále říkal, aby přestal. Když se však Warren přiblížil ke svému nepříteli asi na deset metrů, padl pátý výstřel. Warren Earp padl tváří k zemi a byl mrtvý. M. J. Nicholson, místní lékař a chirurg, vypověděl, že provedl pitvu a že Warrena zabila kulka, která vnikla zepředu a mířila zleva doprava a šikmo dolů a prošla srdcem. Na základě výsledků vyšetřování se soudce Nichols rozhodl Boyetta neobvinit. Navíc se z nějakého důvodu, který nevysvětlil, domníval, že žádná porota Boyetta neodsoudí, a soudní proces by tedy byl zbytečný.
Ať už toho dne zaznělo cokoli, zdá se být jasné, že Warren Earp vyprovokoval Johna Boyetta k vražednému běsnění. Ačkoli Warren řekl, že má zbraň, podle Hayesovy výpovědi s největší pravděpodobností nebyl ozbrojen, jak vypověděl Henry Brown. V každém případě se zdá, že se Warren opět snažil dostát jménu Earp. Snažil se Boyetta zastrašit, aby utekl, a když se mu to nepodařilo, odvážně se k Boyettovi přiblížil v naději, že ho buvolí zbraní odzbrojí – což by Wyatt nebo Virgil udělali.
Někteří historici se domnívají, že Virgil Earp a/nebo Wyatt Earp Boyetta vystopovali a zabili, především proto, že Josie Earpová později vzpomínala, že její manžel a Virgil se po Warrenově smrti vydali do Willcoxu. Pravděpodobnější však je, že Wyatt Earp byl v Nome na Aljašce, když dostal zprávu o Warrenovi, a zůstal tam celé léto.
Dnes Warren Earp leží na opuštěném hřbitově na kopci poblíž Willcoxu, jeho hrob zarůstá plevelem. Na místo jeho odpočinku upozorňuje pouze dřevěná deska označená křížem, jeho jménem a dnem úmrtí. Památník Warrena Earpa byl odhalen a vysvěcen v sobotu 8. července 2000 ve Wilcoxu v Arizoně v rámci akce „Střelba na Warrena Earpa po 100 letech“, která zahrnovala také komentovanou prohlídku souvisejících míst, rekonstrukci střelby a autogramiádu několika badatelů o Earpovi.