Zdraví ústní dutiny

admin

Zdravotní stavy ústní dutiny

Mezi nejčastější zdravotní stavy ústní dutiny patří: zubní kaz (zubní kaz), onemocnění parodontu, rakovina ústní dutiny, projevy HIV v ústní dutině, oro-dentální trauma, rozštěp rtu a patra a novotvar (závažné gangrenózní onemocnění začínající v ústech, které postihuje především děti). Většině onemocnění ústní dutiny lze do značné míry předcházet a lze je léčit v jejich raných stadiích.

Studie Global Burden of Disease Study 2017 odhaduje, že onemocnění ústní dutiny postihují téměř 3,5 miliardy lidí na celém světě, přičemž nejčastějším onemocněním je zubní kaz stálých zubů. Odhaduje se, že celosvětově trpí kazem stálých zubů 2,3 miliardy lidí a více než 530 milionů dětí trpí kazem primárních zubů.2

Ve většině zemí s nízkými a středními příjmy se s rostoucí urbanizací a změnami životních podmínek výskyt onemocnění ústní dutiny stále zvyšuje. Důvodem je především nedostatečná expozice fluoridu (v dodávkách vody a v prostředcích ústní hygieny, jako je zubní pasta) a špatná dostupnost služeb ústní hygieny v komunitě. Marketing potravin a nápojů s vysokým obsahem cukru, stejně jako tabáku a alkoholu, vedl k rostoucí spotřebě výrobků, které přispívají ke zdravotnímu stavu ústní dutiny a dalším nepřenosným onemocněním.

Zubní kaz (kazivost zubů)

Zubní kaz vzniká, když se na povrchu zubu vytvoří zubní plak a přemění volné cukry (všechny cukry přidané do potravin výrobcem, kuchařem nebo spotřebitelem, plus cukry přirozeně obsažené v medu, sirupech a ovocných šťávách) obsažené v potravinách a nápojích na kyseliny, které zub časem zničí. Trvalý vysoký příjem volných cukrů, nedostatečné působení fluoridu a nedostatečné odstraňování zubního plaku čištěním zubů může vést ke vzniku zubního kazu, bolesti a někdy i ke ztrátě zubů a infekci.

Periodontální onemocnění (dásní)

Periodontální onemocnění postihuje tkáně, které zub obklopují i podporují. Onemocnění se vyznačuje krvácením nebo zduřením dásní (gingivitida), bolestí a někdy i zápachem z úst. V těžší formě se dáseň může odloučit od zubu a podpůrné kosti, což způsobí uvolnění zubů a někdy i jejich vypadnutí. Odhaduje se, že závažná parodontální onemocnění postihují téměř 10 % světové populace. Hlavními příčinami parodontózy jsou špatná ústní hygiena a užívání tabáku.

Rakovina dutiny ústní

Rakovina dutiny ústní zahrnuje rakovinu rtu, dalších částí úst a orofaryngu. Celosvětový výskyt rakoviny rtu a dutiny ústní) se odhaduje na 4 případy na 100 000 obyvatel. Na celém světě však existují velké rozdíly: od žádného zaznamenaného případu až po přibližně 20 případů na 100 000 obyvatel.3 Rakovina dutiny ústní se častěji vyskytuje u mužů a starších lidí a výrazně se liší podle socioekonomických podmínek.

V některých asijsko-pacifických zemích patří výskyt rakoviny dutiny ústní mezi tři nejčastější druhy rakoviny.3 Mezi hlavní příčiny rakoviny dutiny ústní patří užívání tabáku, alkoholu a ořechů areka (betel quid).4 V Severní Americe a Evropě je za rostoucí podíl rakoviny dutiny ústní u mladých lidí zodpovědná infekce lidským papilomavirem.5

Orální projevy infekce HIV

Orální projevy se vyskytují u 30-80 % osob s HIV,6 přičemž existují značné rozdíly v závislosti na dostupnosti standardní antiretrovirální léčby (ART).

Orální projevy zahrnují plísňové, bakteriální nebo virové infekce, z nichž nejčastějším a často prvním příznakem je orální kandidóza. Ústní projevy HIV způsobují bolest, nepříjemné pocity, sucho v ústech a potíže s polykáním.

Včasné zjištění ústních lézí souvisejících s HIV lze využít k diagnostice infekce HIV a sledování vývoje onemocnění. Včasné odhalení je také důležité pro včasnou léčbu.

Oro-dentální trauma

Oro-dentální trauma vzniká v důsledku poranění zubů, úst a ústní dutiny. Přibližně 20 % lidí utrpí někdy v životě úraz zubů.7 Oro-dentální trauma může být způsobeno orálními faktory, jako je nedostatečné vyrovnání zubů, a faktory prostředí (například nebezpečná hřiště, rizikové chování a násilí). Léčba je nákladná a zdlouhavá a někdy může vést až ke ztrátě zubů, což má za následek komplikace pro vývoj obličeje a psychiku a kvalitu života.

Nom

Nom je závažné gangrenózní onemocnění úst a obličeje. Nejčastěji postihuje děti ve věku od 2 do 6 let trpící podvýživou, postižené infekčním onemocněním, žijící v extrémní chudobě se špatnou ústní hygienou a/nebo s oslabeným imunitním systémem.

Nom se nejčastěji vyskytuje v subsaharské Africe, i když případy byly zaznamenány také v Latinské Americe a Asii. Noma začíná jako léze měkkých tkání (vřídek) dásní, uvnitř úst. Počáteční léze dásní se pak vyvine v akutní nekrotizující zánět dásní, který rychle postupuje, ničí měkké tkáně a dále postupuje až k postižení tvrdých tkání a kůže obličeje.

V roce 1998 WHO odhadovala, že se ročně objeví 140 000 nových případů novotvaru. Bez léčby je noma v 90 % případů smrtelná. Přeživší trpí těžkým znetvořením obličeje, mají potíže s mluvením a jídlem, čelí společenskému stigmatu a vyžadují složité operace a rehabilitace. Pokud je novotvar odhalen v raném stádiu, lze jeho vývoj rychle zastavit díky základní hygieně, antibiotikům a lepší výživě.

Kleft rtu a patra

Kleft rtu nebo patra postihuje celosvětově více než 1 z 1000 novorozenců. Hlavní příčinou je genetická predispozice. Svou roli však hraje i špatná výživa matek, konzumace tabáku, alkoholu a obezita během těhotenství.8 V nízkopříjmových zemích je vysoká úmrtnost v novorozeneckém období. Pokud jsou rozštěpy rtu a patra správně chirurgicky ošetřeny, je možná úplná rehabilitace.

Neinfekční onemocnění a společné rizikové faktory

Většina onemocnění a stavů dutiny ústní má společné modifikovatelné rizikové faktory (jako je užívání tabáku, konzumace alkoholu a nezdravá strava s vysokým obsahem volných cukrů), které jsou společné čtyřem hlavním neinfekčním onemocněním (kardiovaskulární onemocnění, rakovina, chronická respirační onemocnění a diabetes).

Kromě toho se uvádí, že diabetes je recipročně spojen s rozvojem a progresí parodontálního onemocnění. Navíc existuje příčinná souvislost mezi vysokou spotřebou cukru a cukrovkou, obezitou a zubním kazem.

Nerovnosti v oblasti orálního zdraví

Orální onemocnění neúměrně postihují chudé a sociálně znevýhodněné členy společnosti. Existuje velmi silná a konzistentní souvislost mezi socioekonomickým statusem (příjmem, povoláním a úrovní vzdělání) a výskytem a závažností onemocnění dutiny ústní.9 Tato souvislost existuje od raného dětství až po vyšší věk a napříč populacemi v zemích s vysokými, středními i nízkými příjmy.

Prevence

Zátěž ústních chorob a dalších neinfekčních onemocnění lze snížit prostřednictvím intervencí v oblasti veřejného zdraví, a to řešením společných rizikových faktorů.

Mezi ně patří:

  • podpora vyvážené stravy s nízkým obsahem volných cukrů a vysokým obsahem ovoce a zeleniny a upřednostňování vody jako hlavního nápoje;
  • zastavení užívání všech forem tabáku včetně žvýkání arekových ořechů;
  • snížení konzumace alkoholu a
  • podpora používání ochranných pomůcek při sportu a cestování na kolech a motocyklech (ke snížení rizika poranění obličeje).

Dostatečná expozice fluoridu je zásadním faktorem v prevenci zubního kazu.

Optimální hladinu fluoridu lze získat z různých zdrojů, například z fluoridované pitné vody, soli, mléka a zubní pasty. Mělo by se podporovat čištění zubů dvakrát denně zubní pastou s obsahem fluoridu (1000 až 1500 ppm).

Dostupnost služeb ústní hygieny

Nerovnoměrné rozložení odborníků v oblasti ústní hygieny a nedostatek vhodných zdravotnických zařízení ve většině zemí znamená, že přístup k primárním službám ústní hygieny je často nízký. Celkově se podle průzkumu mezi dospělými, kteří vyjádřili potřebu orálních zdravotních služeb, jejich dostupnost pohybuje od 35 % v zemích s nízkými příjmy po 60 % v zemích s nižšími a středními příjmy, 75 % v zemích s vyššími a středními příjmy a 82 % v zemích s vysokými příjmy.10 Navíc i v zemích s vysokými příjmy je zubní ošetření nákladné, v průměru představuje 5 % celkových výdajů na zdravotnictví a 20 % kapesních výdajů na zdravotnictví.11 Úsilí na podporu všeobecného zdravotního pojištění (UHC) může pomoci v rámci politického dialogu řešit slabé primární služby ústní hygieny a vyřešit značné kapesní výdaje spojené s péčí o ústní zdraví v mnoha zemích.

Reakce WHO

Osm let poté, co zasedání OSN na vysoké úrovni o nepřenosných onemocněních uznalo, že onemocnění ústní dutiny představují pro mnoho zemí velkou zdravotní zátěž, došlo v roce 2019 k zahrnutí ústního zdraví do Politické deklarace o všeobecném zdravotním pojištění. Ve stejném období členské státy s podporou WHO vypracovaly a schválily silné regionální strategie a výzvy k činnosti ve prospěch orálního zdraví v africkém, východostředomořském, jihovýchodním asijském a západním tichomořském regionu.

V tomto kontextu se WHO zavázala zajistit podporu orálního zdraví a kvalitní základní léčbu orálních onemocnění pro všechny lidi ve všech zemích bez individuálních finančních potíží.

Snížení počtu onemocnění ústní dutiny vyžaduje reformu systémů ústní hygieny, aby se pozornost přesunula od invazivního zubního ošetření k prevenci a drobnějšímu ošetření.

WHO určila klíčové strategie pro zlepšení orálního zdraví se zaměřením na nízkopříjmové a marginalizované skupiny obyvatel, kde je přístup k orální zdravotní péči nejvíce omezen. Patří mezi ně posílení nákladově efektivní celopopulační prevence i primární zdravotní péče zaměřené na pacienty.

Tato činnost je realizována prostřednictvím tříletého plánu (2019-2021), který zahrnuje kombinaci normativní činnosti a praktické podpory zemí. Hlavní prioritou je vypracování globální zprávy o orálním zdraví, která bude poskytovat informace o stavu orálního zdraví na celém světě. Zpráva bude sloužit jako podklad pro vypracování globálního akčního plánu v oblasti orálního zdraví.

WHO rovněž podporuje země v této oblasti tím, že

  • podporou intervencí k urychlení postupného odstraňování zubního amalgámu v kontextu Minamatské úmluvy o rtuti;
  • budováním kapacit a poskytováním technické pomoci zemím na podporu celoživotního přístupu a populačních strategií ke snížení spotřeby cukru, kontrole užívání tabáku a podpoře zubních past s obsahem fluoridu a dalších nosičů fluoridu;
  • poskytování pomoci při posilování systémů ústního zdraví tak, aby byly nedílnou součástí primární zdravotní péče a nepůsobily finanční potíže, a
  • posilování informačních systémů ústního zdraví a integrovaného dozoru s ostatními nepřenosnými nemocemi, aby se prokázal rozsah a dopad problému a sledoval pokrok dosažený v jednotlivých zemích.

1. Valné shromáždění Organizace spojených národů. Politická deklarace ze zasedání Valného shromáždění na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných nemocí. Rezoluce A/66/L1. 2011

2. Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 354 diseases and injuries for 195 countries and territories, 1990–2017: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2017. Lancet 2018; 392: 1789–8583

3. Ferlay J EM, Lam F, Colombet M, Mery L, Piñeros M, Znaor A, Soerjomataram I, Bray F. Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer. Published 2018. Accessed 14 September, 2018.

5. Mehanna H, Beech T, Nicholson T, et al. Prevalence of human papillomavirus in oropharyngeal and nonoropharyngeal head and neck cancer–systematic review and meta-analysis of trends by time and region. Head Neck. 2013;35(5):747-755.

6. Reznik DA. Oral manifestations of HIV disease. Top HIV Med. 2005;13(5):143-148.

7. Petti S, Glendor U, Andersson L. World traumatic dental injury prevalence and incidence, a meta-analysis – One billion living people have had traumatic dental injuries. Dent Traumatol. 2018.

8. Mossey PA, Little J, Munger RG, Dixon MJ, Shaw WC. Cleft lip and palate. Lancet. 2009;374(9703):1773-1785.

11. OECD. Health at a Glance 2017: OECD indicators. Published 2017. Accessed 15 February 2018.