Zima:

Zima, nejchladnější období roku, přichází mezi podzimem a jarem. Je spojena s klesajícími teplotami a ledovým počasím, ale její dopad a načasování se mění v závislosti na lokalitě. Čím dále leží daná oblast od rovníku, tím nižší teploty zde panují. V rovníkových oblastech zůstávají teploty navzdory střídání ročních období relativně stálé. Podle programu ARM (Atmospheric Radiation Measurement) je to proto, že díky zakřivení Země dopadá na rovníkové oblasti více slunečního záření.

Posunutí časových rámců

Většina lidí si myslí, že nejchladnější období začíná během zimního slunovratu, ale ve skutečnosti existují dvě definice zimy.

Astronomická zima – to, co většina lidí považuje za zimu – je definována polohou Země kolem Slunce a trvá od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. Zimní slunovrat označuje dobu, kdy Slunce přechází přímo přes rovník. Na severní polokouli připadá na 21. prosince a na jižní polokouli nastává podle Národní meteorologické služby (NWS) kolem 21. června. Jedná se o nejkratší den v roce, který byl zaznamenán a oslavován nejrůznějšími kulturami po celém světě.

V době zimního slunovratu je podle NWS příslušný pól odkloněn od Slunce přibližně o 23,5 stupně. V tento den je na severní polokouli severní pól dále od hvězdy produkující teplo, zatímco na jižní polokouli, která prožívá léto, je blíže.

Každý, kdo se pravidelně věnuje zimním sportům, by vám ale mohl říct, že zimní počasí bývá před polovinou prosince nebo června. Meteorologická zima připadá na dřívější dobu a zahrnuje tříměsíční období od prosince do března, uvádí NOAA. Vychází spíše z ročního teplotního cyklu a kalendáře než z cesty Země kolem Slunce.

Zima na polokoulích

Obyvatelé severní polokoule mají větší pravděpodobnost, že zažijí chladnější zimu než obyvatelé jižní polokoule. Ve skutečnosti se všechny nejchladnější země světa nacházejí na severní polokouli. Patří mezi ně Kazachstán, Rusko, Grónsko, Kanada, Spojené státy, Island, Finsko, Estonsko a Mongolsko, uvádí Earth & World. (Ačkoli se nejedná o zemi, Antarktida na jižní polokouli je technicky nejchladnější oblastí na Zemi)

Proč je tedy v tolika zemích na severní polokouli mnohem chladněji než v zemích na jižní polokouli? Dochází k tomu proto, že mezi oběma polokoulemi existuje několik zásadních rozdílů, pokud jde o faktory, které ovlivňují klima: velikost pevniny, to, jak blízko je pevnina polární oblasti, a míra pokrytí oceánem.

Prvé, na severní polokouli se nacházejí větší masy pevniny ve vyšších zeměpisných šířkách, a to i uvnitř polárního kruhu, například Grónsko, severní části Norska, Švédska, Finska a Islandu a mrazivé tundry Severní Ameriky, Evropy a Asie. Naproti tomu větší pevniny na jižní polokouli jsou blíže rovníku a na antarktickém kruhu ani pod ním se nenachází žádná země – pouze zamrzlý neobydlený kontinent Antarktida.

Dalším důležitým moderátorem teploty je oceán. Podle knihy „Atmospheric Temperature Profiles of the Northern Hemisphere“ (Springer, 2012) pokrývají oceány 81 % jižní polokoule, zatímco na severní polokouli pouze 61 %. Všechna tato voda, která ukládá a vede teplo lépe než pevnina, pomáhá udržovat teploty o něco teplejší a stabilnější.

Přizpůsobení se počasí

Zima přináší do okolního světa mnoho změn. Během zimy někteří živočichové migrují, což znamená, že se na určitou sezónu stěhují do jiné oblasti. Obvykle se zvířata během zimy vydávají na jih do teplejších oblastí. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) v reakci na globální oteplování nyní některé druhy ptáků dříve přilétají na jarní hnízdiště a dříve kladou vejce. V Evropě podle zprávy někteří ptáci, kteří obvykle migrují, přestali migrovat úplně.

Přesuny druhů souvisejí také se změnami životního prostředí, vysvětlili pro Live Science Keith Peterman, profesor chemie na York College of Pennsylvania, a Gregory Foy, docent chemie na York College of Pennsylvania. Migrace nesouvisí jen s udržením tepla. Zvířata mohou být nucena opustit své obvyklé prostředí kvůli změnám v nabídce potravy a zavlečení nových bakterií nebo virů (v důsledku změny klimatu), vůči nimž jsou málo odolná.

U jiných zvířat začíná během zimy období hibernace, kdy většinu sezóny prožijí ve stavu blízkém spánku. Protože mnoho rostlin odumírá nebo je v klidovém stavu, mohou si živočichové vytvářet zásoby potravy, které jim pomohou přečkat období nedostatku.

Kromě změny místa výskytu a zvyků mohou někteří živočichové změnit i svůj vzhled. Zvířata, jako jsou zajíci a lišky, mohou změnit své zbarvení, aby lépe splynula se zasněženou krajinou. Podle časopisu National Geographic je například srst sněhulí v teplých měsících hnědá, ale pak se změní na bílou, aby splynula se sněhem. Jiným zvířatům může narůst hustší srst, aby se lépe zahřála.

Extrémní teploty a neobvyklé zimy

Antarktida se v současnosti pyšní nejnižší teplotou v historii. Podle NASA zaznamenali vědci 10. srpna 2010 na Východoantarktické plošině v Antarktidě teplotu minus 136 °C (minus 93,2 °C).

Nejnižší teplota ve Spojených státech byla zaznamenána na Aljašce 23. ledna 1971. Podle meteorologického kanálu Weather Channel klesla rtuť teploměru v Prospect Creek severně od Fairbanksu na minus 80 F (minus 62 C).

Ačkoli zima bývá pro zvířata i lidi náročným obdobím, některé zimy hostí extrémnější počasí než jiné. Některé z extrémních bouří uvádíme níže:

Bouřkový systém známý jako Bouře století, který se zformoval nad Mexickým zálivem v březnu 1993, zasypal východ Spojených států sněhovými srážkami, roztroušenými tornády a větrem o rychlosti až 193 km/h (120 mph), uvádí NOAA. Bouře zasáhla 26 států a sníh padal až do obvykle slunného Jacksonville na Floridě. Závěje dosahovaly výšky až 35 metrů a mnoho jižních států, nepřipravených na nutnost rozsáhlého odklízení sněhu, bylo zcela uzavřeno.

V únoru 2012 zpustošila Evropu smrtící vlna mrazů, která si vyžádala více než 800 obětí. Teploty dosahovaly až minus 38,6 stupně Fahrenheita (minus 39,2 stupně Celsia) a sníh zasypal několik zemí, přičemž v mnoha z nich padly rekordy. Druhá nejdelší řeka v Evropě, Dunaj, zamrzla, stejně jako kanály v Benátkách. Dech bouře pocítila také severní Afrika, kde sníh pokryl některé části Sahary. Sníh a led uvěznil více než 100 000 lidí.

11. listopadu 1940 „sněhová bouře v Den příměří“ podle deníku Star Tribune rychle snížila teploty z 60 stupňů na jednociferné hodnoty za méně než 24 hodin. Vítr o síle hurikánu – dosahující rychlosti až 129 km/h – hnal sníh do dvacetimetrových závějí po celém Středozápadě. Překvapivá změna počasí si vyžádala 49 obětí, z nichž mnozí byli lovci kachen uvěznění v odlehlých oblastech.

V březnu 1888 zasypala sněhová bouře severovýchod Spojených států, od Maine až po Washington, D.C., 55 palci (139,7 cm) sněhu, jak uvádí History Channel. V Connecticutu a Massachusetts napadly více než čtyři stopy sněhu, zatímco New York a New Jersey se mohly pochlubit téměř třemi a půl stopami. Bouře potopila 200 lodí a zabila 400 lidí.

V zimě roku 1783 došlo v Evropě k výraznému poklesu teplot až na 3,6 °C.

Historicky nejpamátnějším obdobím extrémních mrazů je pravděpodobně malá doba ledová, která nastala mezi 14. a 19. stoletím. Podle studie zveřejněné v časopise Geophysical Research Letters několik sopečných erupcí vyvolalo rozšíření arktického mořského ledu a spustilo řetězovou reakci nižších teplot po celém světě. Podle kanálu History Channel je klima spojeno s mnoha trendy a událostmi, včetně černé smrti, třicetileté války, honů na čarodějnice na obou stranách Atlantiku, Francouzské revoluce a vynálezu jízdního kola.

Zůstat v teple

Mrazivé zimy mohou rychle přivodit život ohrožující zdravotní stavy, jako je například podchlazení. Podle Mayo Clinic se o podchlazení hovoří tehdy, když teplota lidského těla klesne pod 35 C (95 F). Nízké teploty a chladný vítr mohou způsobit, že tělesná teplota člověka klesne během několika minut.

Nízké teploty mohou také způsobit omrzliny, tedy zmrznutí kůže a tkání. Nízké teploty jsou pouze jedním z faktorů, pokud jde o náchylnost k omrzlinám. „Do hry vstupují i další faktory, včetně věku/velikosti jedince (např. rychlejší nástup u malých dětí) nebo pokud má jedinec méně než optimální prokrvení distálních částí těla, jako jsou ruce/prsty/nohy/palce,“ uvedl Dr. Nicholas Lorenzo, vedoucí lékař společnosti MeMD, poskytovatele zdravotnických služeb na internetu.

Chcete-li se vyhnout podchlazení a omrzlinám, je důležité, aby byla během chladného počasí veškerá pokožka zakrytá a suchá. Jakmile u člověka dojde k podchlazení nebo omrzlinám, primární léčbou je opětovné zahřátí pacienta.

Citáty o zimě

„Nyní je zima naší nespokojenosti.“

„Je zima naší nespokojenosti“. – William Shakespeare

„Přijde-li zima, může být jaro daleko za námi?“ – Percy Bysshe Shelley

„Smích je slunce, které zahání zimu z lidské tváře.“ — Victor Hugo

„Winter is not a season, it’s an occupation.“ ― Sinclair Lewis

„Winter is the time for comfort, for good food and warmth, for the touch of a friendly hand and for a talk beside the fire: it is the time for home.“ ― Edith Sitwell

„You can’t get too much winter in the winter.“ — Robert Frost

„Winter is nature’s way of saying, ‚Up yours.'“ ― Robert Byrne

„What good is the warmth of summer, without the cold of winter to give it sweetness.“ ― John Steinbeck

„Melancholy were the sounds on a winter’s night.“ ― Virginia Woolf

„I had slumps that lasted into the winter.“ — Bob Uecker

Additional reporting by Traci Pedersen and Alina Bradford, Live Science contributors.