Změna klimatu: Jaké veganské mléko je nejlepší?
Obliba veganských potravin stále roste, přičemž leden je považován za tradiční období, kdy je vhodné zvážit jejich vyzkoušení.
Mléčné alternativy, jako je ovesné, sójové, mandlové nebo kokosové mléko, jsou jednou z oblastí zájmu, jejichž prodej ve Velké Británii roste.
Vědecká studie naznačuje, že emise skleníkových plynů použité při výrobě rostlinných mlék jsou nižší než u mléka mléčného.
Ale které mléko má nejmenší dopad na planetu?
Podíváme-li se na celosvětové průměry znázorněné v grafu níže, zjistíme, že podle studie Oxfordské univerzity má výroba sklenice mléka z mléčných výrobků za následek téměř třikrát vyšší emise skleníkových plynů než u všech nemléčných mlék.
Podíváme-li se na využití půdy, je rozdíl ještě markantnější.
Podle této studie vyžaduje výroba sklenice mléka každý den po dobu jednoho roku 650 m2 půdy, což odpovídá dvěma tenisovým kurtům a je více než desetkrát větší než stejné množství ovesného mléka.
Mandlové mléko vyžaduje k výrobě více vody než sójové nebo ovesné mléko. Na jednu sklenici je potřeba 74 litrů (130 půllitrů vody) – více než na běžné sprchování. Poměrně žíznivé je také rýžové mléko, které vyžaduje 54 litrů vody na jednu sklenici.
Je však třeba poznamenat, že mandlové i rýžové mléko stále vyžadují k výrobě méně vody než typická sklenice mléčného mléka.
Kde se něco vyrábí, může znamenat rozdílný dopad na klima, viz následující graf mléčného mléka. Pokud jde o místní úroveň, získávání výrobků vyrobených v blízkosti domova může vést k menší uhlíkové stopě než u výrobků, které musely být přepravovány na dlouhou vzdálenost.
Níže uvedený graf zohledňuje emise ze zemědělství a navíc zahrnuje dopravu, balení a zpracování. V případě, že krmivo pro hospodářská zvířata mělo vliv na odlesňování, byl zahrnut i tento údaj.
Chcete-li zjistit, jaký dopad na klima má to, co jíte a pijete, vyberte si v naší kalkulačce jednu z 34 položek a zvolte, jak často si ji dáváte.
Všechny údaje pro jednotlivé potraviny v kalkulačce jsou globální průměry. Více informací o tom, jak byla vytvořena, si můžete přečíst v zápatí této stránky. Více informací o ní si můžete přečíst zde. Pokud se vám kalkulačka potravin nezobrazí, kliknutím spustíte interaktivní obsah.
Design: Prina Shah, vývoj: Felix Stephenson a Becky Rush.
Podle studie, z níž kalkulačka vychází, kterou vypracoval Joseph Poore z Oxfordské univerzity, je produkce potravin zodpovědná za čtvrtinu všech lidmi produkovaných emisí skleníkových plynů, což přispívá ke globálnímu oteplování.
- Veganství: Proč je na vzestupu?
- Odpovědi na nejčastěji hledané otázky o veganství
Výzkum zjistil, že maso a další živočišné produkty jsou zodpovědné za většinu emisí skleníkových plynů souvisejících s potravinami, přestože poskytují pouze pětinu zkonzumovaných kalorií.
Podle výzkumu Dr. Adriana Camilleriho, psychologa z University of Technology Sydney, mají lidé tendenci podceňovat emise skleníkových plynů z potravin a mléko není výjimkou.
„Emise skleníkových plynů z mléka jsou asi třicetkrát vyšší, než lidé odhadují,“ řekl pro BBC News.
„Mám podezření, že většina spotřebitelů podceňuje emise skleníkových plynů, které se ušetří přechodem z mléka na mléko rostlinného původu, jako je například sójové mléko.“
Podle výzkumníků trhu společnosti Mintel roste ve Velké Británii prodej tzv. alternativních mlék rychleji než prodej tradičního mléka.
V lednu ve Velké Británii vzrostl zájem o alternativní mléka – zejména o sójové a mandlové mléko.
Na britský trh nedávno vstoupily společnosti vyrábějící ovesné mléko, díky čemuž se zájem o tento nápoj zvýšil. Žádná jiná země na světě neměla v posledních 12 měsících vyšší zájem o vyhledávání ovesného mléka než Velká Británie.
- Stojí za to stát se na měsíc veganem?
- Změna klimatu: V loňském roce se do kampaně Veganuary přihlásilo rekordních 50 000 lidí, kteří se rozhodli žít měsíc bez živočišných produktů. Rostoucí popularita veganství však přesahuje rámec ledna. Počet vyhledávání veganství se za poslední rok zdvojnásobil.
Do jaké míry se tedy trendovost rostlinné stravy promítá do skutečných čísel?
Podle průzkumu Veganské společnosti z roku 2016 je ve Velké Británii přibližně 540 000 veganů, což je podle odhadů více než 150 000 v roce 2006.
Některé zemědělské organizace se však k myšlence Veganuary staví kriticky.
Kampaň ignoruje skutečnost, že chov ovcí ve Velké Británii „funguje do značné míry v souladu s naším životním prostředím, naší krajinou a lidskou ekologií“, tvrdí Národní ovčí asociace.
Červené maso z hospodářských zvířat chovaných na trávě se liší od intenzivního chovu zvířat, uvedl výkonný ředitel Phil Stocker.
„Někteří lidé se zřejmě pekelně snaží vykreslit ovce jako globálního nepřítele – ve skutečnosti jsou však dokonalou technologií obnovitelných zdrojů a představují efektivní formu produktivního obhospodařování půdy, která je šetrná k planetě,“ dodal.
Jak se počítá dopad na životní prostředí?
Výzkumný pracovník Oxfordské univerzity Joseph Poore a Thomas Nemecek z Oddělení pro výzkum agroekologie a životního prostředí ve švýcarském Curychu se zabývali dopadem 40 hlavních potravinářských výrobků, které představují naprostou většinu toho, co se celosvětově konzumuje, na životní prostředí.
Vyhodnotili vliv těchto potravin na emise skleníkových plynů, které oteplují klima, a množství půdy a sladké vody, které se spotřebuje ve všech fázích jejich výroby, včetně zpracování, balení a přepravy, ale s výjimkou procesu vaření.
Analýzou údajů z téměř 40 000 farem, 1 600 zpracovatelů, typů obalů a prodejců mohli Poore a Nemecek posoudit, jak různé výrobní postupy a geografické oblasti mají velmi rozdílné důsledky pro planetu.
Jak je to s velikostí porce?
Údaje ve studii se zabývaly dopadem na životní prostředí pro 1 kg každého z různých potravinářských výrobků.
Pro tento článek byly tyto údaje přepočteny na velikost dopadu na porci na základě velikosti porce od Britské dietetické asociace (BDA) a velikosti porcí zdravé výživy od společnosti BUPA.
Údaje o velikosti porcí vycházející z návrhů BDA a BUPA jsou často nižší než velikosti porcí, které se běžně vyskytují v restauracích a které lidé běžně očekávají, takže údaje vrácené kalkulačkou o dopadu konzumace jednotlivců budou ve skutečnosti pravděpodobně vyšší.
Potraviny bohaté na bílkoviny byly vypočteny na základě dopadu na 100 g bílkovin z výzkumu Poora a Němečka a údajů o bílkovinách na porci z BDA, aby se předešlo rozdílům mezi vařenými a nevařenými potravinami.
Mléčná, sójová a mandlová mléka byla nastavena na hodnotu 3.3 % bílkovin, zatímco rýžová a ovesná mléka byla standardizována na základě nižšího obsahu bílkovin.
Co jsou to skleníkové plyny?
Údaje o emisích skleníkových plynů jsou uvedeny v kilogramech ekvivalentů oxidu uhličitého (CO2eq). Jedná se o jednotku, která přepočítává dopad různých druhů skleníkových plynů, jako je metan a oxid dusný, na ekvivalentní množství oxidu uhličitého.
Jak zjistíte, čemu se moje strava rovná v počtu ujetých kilometrů?
Roční dopad konzumace konkrétní potraviny se vypočítá vynásobením dopadu jedné porce této potraviny počtem jejích snědení za rok na základě týdenních odhadů předložených uživatelem.
Ty se pak porovnávají s emisemi ostatních denních návyků. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že jízda běžným benzinovým automobilem vyprodukuje za celý svůj životní cyklus 392 g CO2ekv/km, včetně emisí z výroby vozidla, výroby paliva a emisí výfukových plynů na kilometr.
Vytápění průměrné britské domácnosti vyprodukuje podle údajů Výboru pro změnu klimatu ročně 2,34 tuny CO2ekv a uhlíková stopa cestujícího při zpátečním letu z Londýna do Malagy činí 320 kg CO2ekv na základě údajů z kalkulačky Carbon Neutral.
Půda využitá k produkci roční spotřeby jednotlivých potravin je srovnávána s plochou dvojitého tenisového kurtu o rozloze 261 m čtverečních.
Roční množství spotřebované vody je srovnáváno se sprchováním na základě údajů, podle kterých průměrná sprcha trvá osm minut a spotřebuje 65 litrů. Do údajů je zahrnuta pouze „modrá voda“, tj. voda odebraná z řek nebo ze země.
Aktualizace 22. února 2019: Tento článek byl aktualizován a obsahuje podrobnější informace o použité metodice. Byl také přidán graf znázorňující dopad kravského mléka na životní prostředí v členění podle regionů.