Pochopení obrazového šumu při fotografování krajiny Islandu
Při fotografování krajiny Islandu je pravděpodobné, že v určitém okamžiku narazíte na problém obrazového šumu. Šum digitálního fotoaparátu je technický problém, který může vadit každému, od amatérských fotografů až po profesionály. Ať už máte úchvatnou kompozici ledové jeskyně nebo velkolepé polární záře, rozsypaný obrazový šum určitě znehodnotí celkovou estetiku vašich fotografií a může efektivně zabít jejich úspěch.
- Přečtěte si o tom, jak minimalizovat a vyčistit prach na snímači fotoaparátu
- Objevte Základního průvodce fotografováním islandského koně
- Podívejte se na Ultimátního průvodce fotografováním východu slunce
Další bolestí šumu je, že kvůli němu jsou vaše fotografie často nevhodné pro tisk, zejména ve větším měřítku. Pokud však pochopíte, co to vlastně obrazový šum je a jak vzniká, budete schopni minimalizovat jeho vliv během fotografování na Islandu i ve fázi následného zpracování po návratu domů, a zajistit si tak krásné fotografie, na které se budete moci dívat ještě dlouhá léta.
- Podívejte se také na Příručka pro začátečníky o expozici při fotografování krajiny na Islandu
Jak ovlivňuje šum vaše fotografie?
Světlo v islandské krajině nelze ovlivnit. Foto: ‚Iurie Belegurschi‘.
Není pochyb o tom, že krajina na Islandu je dramatická. Vaším úkolem jako krajinářského fotografa je zachytit ji v těch nejlepších podmínkách, které vám umožní vyprávět příběh nebo zdokumentovat dobrodružství. Co budete fotografovat, je na vás – podmínky jsou na Islandu rozmanité a počasí může být různorodé, ale nakonec je na vás, kdy se rozhodnete fotografovat a jaký emocionální rozsah nebo jiné efekty se rozhodnete zachytit.
Jestliže jste si však s sebou nepřivezli vlastní studiové vybavení, jedinou věcí, kterou při fotografování krajiny na Islandu nemůžete ovlivnit, je světlo. Budou chvíle, kdy budete fotografovat za neuvěřitelně slabého světla, a prostě se tomu nevyhnete, pokud se nerozhodnete nefotografovat vůbec… Ale kdo by nechtěl zachytit polární záři, když v noci na hvězdné obloze předvádí své velmi nepolapitelné, ale elegantní představení?
Šum se může objevit, když fotografujete za velmi slabého světla, například v noci, když je na obloze polární záře. Foto: ‚Edwin Martinez‘.
A co když jste hluboko v ledové jeskyni a jediné dostupné světlo proniká dovnitř jen malým vchodem?
Světlo je obtížné zvládnout, když jste v ledové jeskyni. Foto: ‚Iurie Belegurschi‘.
To jsou okamžiky, kdy možná budete chtít trochu posunout stíny nebo zvýšit celkovou expozici, abyste zvýraznili detaily v tmavých oblastech snímku.
Šum se může objevovat v různé intenzitě. Často má na fotografiích podobu nerovnoměrného skvrnitého a zrnitého vzhledu. Ačkoli u filmu může být kreativní a do jisté míry atraktivní, ve světě digitální fotografie není šum tak uctíván. Důvodem je to, že může způsobit, že vaše snímky budou vypadat neatraktivně, zejména při zobrazení na obrazovce počítače. Vaše fotografie mohou vypadat měkce a dokonce mohou obsahovat podivné artefakty, které zakrývají detaily a kazí jejich celkovou přitažlivost. Dovedete si pak představit, že jejich tisk může být naprostou katastrofou.
Při fotografování v prostředí se slabým osvětlením nedopadá na snímač fotoaparátu dostatek světla, aby byl snímek dobře exponovaný. Zvýšení citlivosti ISO zvýší citlivost fotoaparátu na světlo tím, že zesílí světelné signály a učiní je jasnějšími, i když počáteční dilema zůstává – na začátku není dostatek signálů, které by dopadly na všechny části snímače fotoaparátu. Výsledkem je, že všude tam, kde světlo nedopadá na snímač nebo kam dopadá jen nepatrná část světla, se objeví šum, chromatická aberace a další příšerné artefakty.
S šumem můžete skončit, pokud fotografujete s delší expozicí. Foto: ‚Iurie Belegurschi‘.
- Podívejte se také na:
Fotografie: Iurie Belegurschi
- : 5 jednoduchých tipů pro postprocessing v Lightroomu pro krajinářskou fotografii
Dalšími případy, kdy se zvyšuje riziko vzniku šumu na snímcích Islandu, je fotografování s delší expozicí nebo při vyšších okolních teplotách. Kdykoli se nacházíte v prostředí se slabým osvětlením, budete chtít nechat závěrku na fotoaparátu otevřenou déle, čímž se prodlouží doba expozice. Když tak učiníte, snímač se zahřeje, což v kombinaci s okolní teplotou může přispět ke vzniku šumu, protože pixely nedokážou vykreslit správné barvy. Úroveň šumu a jeho projevy do značné míry závisí na kvalitě snímače vašeho fotoaparátu.
Takže typ použitého fotoaparátu může mít velký vliv na to, kolik šumu se na vašich fotografiích Islandu objeví. Některé fotoaparáty zvládají šum lépe než jiné, v závislosti na velikosti a kvalitě snímače. Fotoaparáty s menšími snímači a velkým počtem megapixelů obecně produkují hlučnější snímky. Bohužel si šumu pravděpodobně nevšimnete, dokud se nevrátíte domů a neprohlédnete si snímky v plné velikosti na obrazovce počítače. Jak tedy můžete kontrolovat a redukovat obrazový šum při fotografování krajiny Islandu?
- Viz také: Expoziční trojúhelník: Clona, ISO & Vysvětlení rychlosti závěrky
Používejte nízké nastavení ISO
Používejte nejnižší možné nastavení ISO pro dané podmínky. Foto: ‚Iurie Belegurschi‘.Pokud je to při fotografování na Islandu možné, nejjednodušším a nejúčinnějším způsobem, jak snížit šum na fotografiích, je snížit citlivost ISO. Při fotografování ve dne je nejlepší nastavit citlivost ISO na 100, pokud však budete fotografovat při slabém osvětlení, například v ledových jeskyních nebo při fotografování polární záře, budete muset nastavit citlivost ISO o něco vyšší.
V tomto případě bude nejlepší citlivost ISO záviset především na cloně, kterou se rozhodnete použít. Abyste se vyhnuli vysokému ISO, budete chtít otevřít clonu co nejvíce. Tím propustíte více světla, což sníží potřebu zesilovat světlo. Tím se zase minimalizuje šum.
Chcete-li fotoaparát při této činnosti stabilizovat, ujistěte se, že je připevněn na stativu. Pokud výsledný snímek není dobře exponovaný, bude možná ještě nutné zvýšit citlivost ISO. Pořiďte několik zkušebních snímků, abyste je mohli později porovnat a zjistit, v jakém okamžiku bude mít nastavení ISO na vašem fotoaparátu za následek více šumu a nižší kvalitu snímku. Jakmile poznáte limity svého fotoaparátu, budete moci pracovat v rámci těchto omezení a minimalizovat tak šum na fotografiích.
- Viz také:
Fotografujte do formátu RAW
Chcete-li ze svých snímků ve fázi následného zpracování vytěžit maximum, měli byste vždy fotografovat do formátu RAW. Důvodem je to, že snímky ve formátu JPEG již mají komprimované pixely při zpracování ve fotoaparátu, což znamená, že již budou mít určitý šum a jejich kvalita bude snížena. Při fotografování do formátu RAW však fotoaparát zaznamená co nejvíce detailů, což znamená, že budete mít větší flexibilitu při práci se zaznamenanými daty a při odstraňování případného šumu, pokud to bude nutné.
- Viz také: Snímky do formátu RAW:
Sledujte histogram
Možná se vám to bude zdát zpočátku odrazující, ale při fotografování za slabého osvětlení byste měli sledovat histogram. Pokud jste se v histogramu ještě nikdy nedokázali zorientovat, pak si zde přečtěte náš rychlokurz se základy histogramu.
Histogram je v podstatě vizuální znázornění hodnot jasu všech pixelů na snímku. Vodorovná osa představuje počet tónů a jejich úroveň jasu, zatímco svislá osa představuje počet pixelů na každé úrovni jasu. Nejvyšší vrcholy histogramu vám přesně řeknou, kde se na stupnici jasu ve vašem obrázku nachází největší množství informací. Pokud jsou vrcholy naskládány směrem doleva, je váš obrázek velmi tmavý. Pokud jsou vrcholy naskládány směrem doprava, je váš obrázek velmi světlý. Pokud se vrcholy dotýkají obou stran vlevo nebo vpravo, došlo k „oříznutí“, což znamená, že váš obraz je buď příliš světlý, nebo příliš tmavý.
Redukce šumu ve fotoaparátu
Funkce redukce šumu ve fotoaparátu je trochu sporná záležitost. Někteří lidé říkají, že ji máte mít vždy vypnutou. Jiní přísahají na její účinnost a řeknou vám, abyste ji nechali zapnutou. V dnešní době má tuto možnost většina digitálních zrcadlovek, takže je na vás, zda se rozhodnete ji zapnout, nebo nechat vypnutou.
Funkce je navržena tak, aby vám pomohla snížit šum při vyšších hodnotách ISO a při delších expozicích. Jedná se však o krok zpracování ve fotoaparátu, který může někdy trvat neuvěřitelně dlouho. Pokud například pořídíte pětiminutovou expozici oblohy, bude redukce šumu ve fotoaparátu trvat 5 minut. To může být při fotografování krajiny na Islandu nepříjemné a do značné míry nepraktické. Pokud máte času nazbyt, rozhodně to vyzkoušejte!
Odstranění šumu při následném zpracování
Pokud jste podnikli všechny kroky ke zmírnění šumu při fotografování krajiny na Islandu, pak bude odstranění šumu při následném zpracování po návratu domů mnohem snazší. Většina softwaru určeného pro následné zpracování, jako je například Adobe Lightroom nebo Photoshop, vám odstranění šumu umožní. Jednoduše otevřete snímek a zvětšete jej na 100 %, abyste se ujistili, že je šum vidět, a poté použijte redukci šumu pomocí posuvníků jasu a barev. Neexistují žádná standardní nastavení, která by fungovala pro každý obrázek, proto si s nimi hrajte, dokud šum nesnížíte na úroveň, která vám vyhovuje.
O autorovi: Serena Dzenis je krajinářská fotografka z Islandu. Další její práce najdete na jejích webových stránkách nebo ji můžete sledovat na Facebooku a Instagramu.
Zamilovali jste se do Islandu? Sníte o cestě na Island za fotografováním? Podívejte se na hlavní důvody, proč chce každý jet na Island!